Jedno z nejkrásnějších zákoutí Pardubic, louka mezi zámkem a Příhrádkem, přímo vyzývá k procházkám. Zastupitelé přitom uvažovali i nad tím, že by zde vyrostl rybník.
Nyní zvažují dvě možnosti: buď podmáčený prostor neměnit, nebo ho vysušit, aby se tu mohly pořádat kulturní akce.
"Na louce pod zámkem buď zůstane mokřad, který je zde prakticky již dnes, tedy travnatá plocha s úzkým potokem uprostřed, nebo bude voda kompletně vedena potrubím. Obě dvě varianty byly navrženy tak, aby co nejméně narušily současnou podobu, a nepočítají s otevřenou vodní plochou," řekl náměstek primátorky František Brendl.
Na louce vedle zámku bývalo před sto lety oblíbené kluziště.
Druhá varianta počítá se zrušením mokřadu u mostku. Louka by se tak vysušila a obyvatelé Pardubic by ji mohli využívat například k piknikům.
"Zastupitelé jsou rozděleni přibližně na dva stejně velké názorové proudy. Jedni by nic neměnili a druzí by louku využili k některým kulturním akcím," uvedl architekt a zastupitel Milan Košař.
V souvislosti s řešením severovýchodní části podzámeckého prostoru se v minulosti počítalo i se vznikem rybníku, který se měl objevit na louce mezi Příhrádkem a zámkem. Po zveřejnění původního plánu architekta Tomáše Jiránka se okamžitě začaly ozývat nesouhlasné hlasy historiků, aktivistů i mnoha zastupitelů.
Obranný systémLouka mezi Příhrádkem a zámkem je pozůstatek středověkého obranného systému, který nechali vybudovat Pernštejnové. V případě, že se blížil nepřítel, mohl být příkop zaplaven. Po třicetileté válce do něho nechali šlechtici přivést vodu natrvalo, aby podpořili místní průmysl. V 18. století si však měšťané stěžovali, že voda ničí domy v přilehlých ulicích. Šlechta jejich stížnosti vyslyšela. Od té doby těmito místy vede úzký potok, který přechází v mokřadní nivní louku. Na konci 19. století začal toto místo využívat místní spolek jako improvizované kluziště. |
"Myslím, že louka by měla zůstat ve stávající podobě. Jako klidné a příjemné místo na procházky a na venčení psů. Jsem rád, že se od nápadu s rybníkem snad již definitivně upustilo. I zrušení mokřadu s potokem je myslím zbytečné. Míst, která budou určená kulturním akcím, bude v Tyršových sadech dostatek," uvedl Košař.
"Rybník v těchto místech by byla skutečně hloupost. Narušilo by to ráz jednoho z nejkrásnějších pardubických míst," řekl pardubický historik František Šebek.
V dávné minulosti přitom okolí zámku zatopené několikrát bylo. "Jako součást opevnění nechali Pernštejnové vybudovat příkop, který mohl být v případě nebezpečí zaplaven. Oblast jinak pod vodou nebyla, protože by to narušovalo statiku okolních budov a hradeb," uvedl Šebek.
Po třicetileté válce místní šlechta podporovala koželužný průmysl a nechala příkop trvale zaplavit. V 18. století si však měšťané stěžovali, že voda ničí domy v Kostelní ulici. Obranný příkop byl již nadobro odvodněn.
"Mokřadní strouha, která kolem zámku protéká, je dnes živená pouze dešťovou vodou," řekl Šebek.
Pokud se v těchto místech někdy objevila větší vodní plocha, bylo to podle historika pouze v důsledku sezonních aktivit. "Jako například vytvoření umělého kluziště, které se zde pravidelně objevovalo na konci 19. a začátku 20. století," dodal Šebek.
Revitalizace podzámeckého biotopu je vyčíslena na 632 tisíc korun s DPH. Celou částku bude město hradit ze svého rozpočtu.
