Jižní fasáda renesančního zámku v Litomyšli posetá stovkami originálních sgrafit turisty na chvíli obelstí. Památka vypadá poměrně zachovale. Jenže na severní a východní straně je čeká rozčarování. Zámek zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO potřebuje pomoc.
Kolem okapů zmizela sgrafita a tu a tam už dokonce vykukují z poničené fasády cihly. A to vše v situaci, kdy původní hospodářské budovy kolem zámku, jako je kočárovna či jízdárna, svítí novotou.
Národní památkový ústav se už v roce 2009 pokoušel získat peníze z Unie na opravu zámku, ale neuspěl. Teď učiní druhý pokus. Studii obnovy zámku připravil Josef Pleskot, jeden z nejuznávanějších českých architektů.
„Revitalizace bude obsahovat obnovu krovů, střešních plášťů, renesančních a raně barokních komínů. Druhou podstatnou částí je právě obnova sgrafitového pláště zámku,“ uvedl Miloš Kadlec, ředitel územní památkové správy na Sychrově, pod kterou spadá litomyšlský zámek.
Upozorňuje, že právě sgrafitová výzdoba na zámku je mimořádně cenná. „Průzkumy originálních částí sgrafitové výzdoby ukázaly, že figurální sgrafito na druhém nádvoří zámku je dochováno z 97 procent v původní renesanční či raně barokní formě, což je jedinečné i v evropském měřítku,“ uvedl Kadlec.
Jeviště se vysune z podzemí nahoru
Nejvíc ovšem trpí takzvaná sgrafitová psaníčka, kterých je tu přes osm tisíc. Drobnou útěchou může být to, že jen asi čtyřicet procent psaníček je původních, ta ostatní nepřečkala úpravy zámku či neodborné pokusy o jejich restaurování na počátku minulého století. Při generální rekonstrukci omítek v 70. letech pak byly chybějící části doplněny podle volné fantazie tehdejších restaurátorů pod vedením sochaře Olbrama Zoubka.
Součástí obnovy zámku má být i výsuvné zastřešení druhého zámeckého nádvoří určené zejména pro potřeby operního festivalu Smetanova Litomyšl. Jeviště by se před operním festivalem vysunovalo ven z podzemí, výhodou by byla rychlost a zastřešení by nebránilo turistům v pohledu na renesanční sgrafita.
Další novinkou bude nová expozice ve třetím patře zámku, kde bude nejen sbírka hudebních nástrojů z Muzea české hudby, ale především zde lidé uvidí část ojedinělé sbírky kulisových scén Josefa Platzera, nejvýznamnějšího tvůrce kulisových scén pro česká a rakouská divadla z 2. poloviny 18. století.
„Takto autentický a rozsáhlý soubor není dochován nikde jinde v Evropě a dosud z něj návštěvníci mají možnost vidět jen několik kusů,“ uvedl Kadlec.
Investice se nebude týkat jen zámku. Obnovy se dočká i takzvaný Panský dům, budova v sousedství zámku, v níž dnes sídlí mateřská škola. Návrh na její úpravy připravil další významný český architekt Zdeněk Fránek.
„Objem finančních prostředků se musí pohybovat v rámci stanovené maximální dotace, která činí pro památky UNESCO 246 milionů korun,“ uvedl Kadlec.
Okolní památky se už dočkaly obnovy díky dotaci z Evropské unie ve výši 400 milionů korun. Byť s jednou výjimkou, kterou je rodný byt skladatele Bedřicha Smetany v zámeckém pivovaru.
„V budoucnu bychom chtěli získat evropské peníze i na opravu rodného bytu Bedřicha Smetany. Věříme, že si rekonstrukci tento prostor zaslouží,“ uvedla vedoucí odboru kultury Městského úřadu v Litomyšli Michaela Severová.
