Je lepší mít půjčovnu látkových plen, která sníží množství odpadů v popelnicích, anebo vybudovat na počest slavisty Josefa Páty popraveného nacisty malé muzeum nazvané Pátoneum? Podobné dilema mohou nyní řešit během hlasování o participativním rozpočtu obyvatelé Litomyšle, kteří mají z 22 návrhů vybrat dva nejlepší, jeden s rozpočtem do padesáti tisíc, druhý s výdaji za maximálně tři sta tisíc korun.
„Myslím si, že to na první pokus dopadlo dobře, jsem rád, že lidé přišli se zajímavými nápady,“ řekl starosta Litomyšle Daniel Brýdl (Generace 89).
Zatímco v jiných městem přicházejí na stůl většinou celkem obyčejné návrhy počítající s novým hřištěm, tělocvičnou nebo zasazením stromů, v Litomyšli jsou kreativnější.
Například když už se v návrzích objevila nová zeleň, Litomyšl by ji samozřejmě jen tak nevysadila - to by byla nuda. Projekt nazvaný Stromy života pro Litomyšlata počítá s tím, že každé nově narozené díte by mohlo mít ve městě zasazený strom se jménem a rokem narození. Výsadba by se stala společenskou událostí nejenom pro rodiny, prostě něco jako vítání občánků.
„Strom by mohl být zasazen na pozemku rodičů, pokud jej mají, případně na pozemcích města s předem schválenou lokalitou. Pokud se rodiče nebudou chtít ‚vítání občánků‘ zúčastnit, mohou požádat o poukaz přímo městský úřad a ten jim bude zaslán,“ popsal svůj nápad Lukáš Novák.
Mezi návrhy se objevil i plán na odstartování veřejné diskuse o budoucnosti průtahu městem. Silnice I/35 brutálně rozdělila Litomyšl na dvě části, chystaná výstavba dálnice D35 kolem města umožní tento řez překlenutý dvěma nadchody a podchodem zacelit. Návrh počítá s výstavou o historii této stavby, urbanistickou studií i dlouhodobou výstavou návrhů, jak by se měla silnice změnit.
Daniel Brýdl říká, že město už řadu let chystá různé varianty úpravy silnice, ale návrhu se nebrání. Byť studii za tři sta tisíc podle něj pořídit nelze, dlouhodobá veřejná debata by podle něj věci mohla pomoci. „Do návrhů jsme nezasahovali, nedovolili jsme si hodnotit jejich přínos. Některé nápady nešlo za dané peníze provést, pro některé chyběly pozemky, ale ty, které postoupily do hlasování, bude možné provést bez nějakých dalších podmínek,“ řekl Brýdl.
Patří k nim tedy i nápad rozjet půjčovnu talířů a příborů, která by omezila plastový odpad při velkých akcích. Už léta je v Litomyšli běžné, že lidé využívají na gastroslavnostech či otvírání lázeňské sezony vratné plastové kelímky. Díky půjčovně talířů by si mohli vychutnat jídlo z keramiky a porcelánu. Autoři nápadu předpokládají, že by mezi obyvateli bez problému získali dostatek nepotřebných talířů a příborů.
Ještě odvážněji v boji proti zbytečnému plnění popelnic jde návrh na zřízení půjčovny látkových plen, která by byla doplněna poradnou. Půjčit pleny by bylo možné za vratnou zálohu, rodiče by je mohli doma vyzkoušet a případně se zeptat na nejasnosti.
„Jedno dítě za své plenkové období spotřebuje přibližně 4 800 kusů jednorázových plen, což je asi tuna odpadu. Jejich rozklad přitom trvá údajně až 250 let,“ vysvětluje svůj návrh na městském webu Barbora Brůnová. Používání látkových plen je podle ní navíc levnější a pro dítě zdravější.
