Na mapě rizikových povodňových území se nachází i toto prostranství v Hrochově Týnci, které voda zatopila naposledy loni v červnu.

Na mapě rizikových povodňových území se nachází i toto prostranství v Hrochově Týnci, které voda zatopila naposledy loni v červnu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Riziko povodní odhalí lidem nové interaktivní mapy

  • 2
O tom, že se i malý potůček umí proměnit v divokou řeku, která ničí a pustoší, se někteří obyvatelé kraje přesvědčili v posledních letech už několikrát. Jaké nebezpečí hrozí, si nyní na interaktivní mapě mohou prohlédnout i ti, kteří velkou vodu nezažili.

Chystáte se koupit pozemek a začít stavět? Zvažujete investici do bydlení, které chystají developeři? Nyní máte šanci si dopředu prohlédnout, zda na místě, které jste si vybrali, nehrozí povodně. Stačí nahlédnout do interaktivní mapy povodňových rizik.

„Jedním z cílů, proč vznikla, bylo určitě to, aby ji mohli využívat nejen odborníci, ale i lidé,“ uvedl Karel Drbal z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Ten byl jednou z institucí, která se na vzniku mapy a datového systému podílela. Další je například Český hydrometeorologický ústav, na jehož stránkách je mapa lidem přístupná. Počátek vzniku mapy sahá do první dekády nového tisíciletí, zejména k povodním z roku 2002. Podle podmínek Evropské unie však vznikl model, který zobrazuje i extrémní situace.

„Ukazuje průtok povodně, který je dosažen nebo překročen nejen průměrně jedenkrát za pět, dvacet nebo sto let, ale i za pět set let,“ řekl Drbal.

Mapa by měla sloužit i obcím a městům. S její pomocí by měly regulovat snahy developerů, pokud by chtěli stavět na nevhodných místech, případně po nich požadovat další prvky, které před velkou vodou území ochrání.

Povodně v kraji

S lokálními záplavami se lidé v Pardubickém kraji setkávají téměř každý rok. Záplavy, které přišly v roce 2013, postihly zvláště Pardubicko a Chrudimsko. Voda poškodila například silniční mosty, propustky, vozovky, opěrné zdi a silniční svahy. Nejvíc byly poničené silnice v regionu Pardubic, Chrudimi, Holic, Hlinska, Luže, Přelouče, Třemošnice a Moravské Třebové. Jen na silnicích škody dosáhly 122 milionů korun. Povodně v kraji ale ničily i v roce 2006, kdy se voda vylila z koryt na mnoha místech. Velkou povodňovou událostí byl sesuv portálu tunelu na silnici I/35 u Hřebče na výjezdu k Moravské Třebové.

Povodňové mapy zájemci najdou na stránce http://cds.chmi.cz.

Stačí se podívat na mapu rizikových toků a také laik snadno zjistí, že v Pardubickém kraji může neplechu páchat nejen Labe, Orlice nebo Loučná, ale také mnoho menších toků, leckde dokonce potoků.

Ty se při povodních v posledních letech ukázaly jako velmi nebezpečné. Své zkušenosti s tím mají například v Dolních Ředicích, kdy voda zdejšího potoka Ředička zaplavila domy naposledy v červnu roku 2013.

„Než mi tehdy vpadla voda do sklepa, stačil jsem vyklidit jen mrazák. Tak jsem se hned vypravil pro čerpadlo do Pardubic, stálo 3 200 korun a fungovalo jen chviličku,“ sdělil pan František, jehož dům před rokem a půl voda poškodila.

Také Heřmanův Městec byl postižen povodněmi několikrát, obvykle se tu z koryt vylily menší říčky. „Jsou to toky, které mají na šířku maximálně jeden a půl metru, ale vylijí se i o tři až čtyři další metry,“ řekl starosta Heřmanova Městce Josef Kozel. Právě i rizika z relativně malého toku mohou lidé v interaktivní mapě dohledat.

V současné době je mapa povodňových rizik kompletní, ale neznamená to, že se nebude v budoucnosti měnit. Podle odborníků to není nutné dělat v intervalu jednoho roku, ale aktualizace by se postupně provádět měly.

,