Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zničené Ležáky. Uplynulo 75 let od chvíle, kdy osadu vypálili nacisti

  14:30aktualizováno  14:30
Na pětasedmdesát let staré události od vypálení osady Ležáky nacisty vzpomenou všichni, kteří se v neděli zúčastní v místě vypálené obce pietního shromáždění.

Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii. | foto: archiv Petra Doubravy

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice.

Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Fotogalerie

Vzpomínkový ceremoniál, který tragickou událost připomene, se uskuteční v Ležákách v neděli. Dopolední program začne před místním muzeem v 8:30 hodin celebrovanou mší a kromě projevů hostů věnují organizátoři tichou vzpomínku zavražděným obyvatelů Ležáků čtením jejich jmen. Krátce po 11. hodině bude zapálen oheň (bez)naděje, který den po pietě doputuje k pardubickému Zámečku, kde byla většina ležáckých obyvatel popravena. Den zakončí seskok vojenských parašutistů.

Příběh, který vyvrcholil zničením Ležáků, se začal odvíjet na konci prosince 1941. Tehdy byl na území protektorátu vysazen oddíl parašutistů nesoucí označení Silver A. Trojice výsadkářů se uchytila na Pardubicku, odkud pocházel jeden z jejích členů, Alfréd Bartoš. Místo bylo výhodné i díky tomu, že se zde stýkaly body odbojového hnutí z Pardubicka a Vysočiny.

Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, jejíž obsluhou byl pověřen další člen výsadku, Jiří Potůček. Kvůli riziku odhalení musel Potůček s vysílačkou několikrát měnit své působiště.

Hlavním místem, odkud stanice vysílala, byla strojovna lomu Hluboká poblíž Ležáků. Správcem lomu byl člen místní odbojové skupiny, který radistu naoko zaměstnal jako nočního hlídače. Potůček posléze využil nabídky mlynáře Jindřicha Švandy a Libuši přenesl do stodoly ležáckého mlýna.

Do hry vstoupil Karel Čurda

Přestože gestapo vědělo o existenci vysílačky na Pardubicku, snaha o její přesnou lokalizaci se míjela účinkem. Zvrat přišel až v okamžiku, kdy do hry vstoupil parašutista skupiny Out Distance Karel Čurda. Ten se 16. června dobrovolně přihlásil pražskému gestapu a mimo jiné mu vyzradil jména rodin, které po vysazení v protektorátu kontaktoval.

Mezi jmenovanými byl i Václav Krupka z Pardubic, u něhož parašutista Bartoš bydlel. V okamžiku, kdy ke Krupkům vtrhlo gestapo, však byl Bartoš pryč. Jeho pozdější příchod však pozornosti mužů v kožených pláštích neunikl. Bartoš, zraněný během pronásledování kulkou, zvolil raději sebevraždu, než by se dostal do rukou nacistických orgánů.

Na základě Čurdovy výpovědi začala vlna výslechů podezřelých, v jejímž průběhu padlo jméno obce Ležáky. Ačkoliv většina obyvatel malé kamenické vísky neměla o existenci vysílačky Libuše ponětí, bylo příslušnými nacistickými orgány rozhodnuto o likvidaci obce.

Dopoledne 24. června byly Ležáky, skládající se pouze z devíti domků, neprodyšně obklíčeny. Všichni obyvatelé Ležáků byli vyhnáni ze svých domů, které byly následně vyrabovány a zapáleny. Následoval převoz všech 47 zatčených osob na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.

Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Relativní štěstí měla pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.

Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu. Další muži a ženy z blízkosti Ležáků a oblasti Pardubicka, zatčení jako spolupracovníci výsadku Silver A, byli odesláni do vyhlazovacích táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück a jenom někteří z nich přežili.

Obec Ležáky poté již nebyla obnovena. Prostor vyhlazené osady se stal od roku 1945 pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, tzv. hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Bývalí obchodníci nabízeli revize smluv, přitom u seniorů kradli ve velkém

Policie obvinila čtyři mladé muže, kteří si na Pardubicku udělali ze seniorů bankovní ústav. Coby bývalí zástupci energetických firem jim nabízeli revize...  celý článek

Viktor Sotona. Generální ředitel společnosti ERA Pardubice, jež získala ocenění...
Chceme být klubem zaměstnanců, kteří prací žijí, říká šéf Firmy roku

„Je pro mě důležité, aby byla práce pro naše zaměstnance radostí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES generální ředitel pardubické společnosti ERA Viktor Sotona....  celý článek

Marek Výborný, ředitel Gymnázia Mozartova v Pardubicích a krajský lídr KDU-ČSL...
Lídr lidovců Marek Výborný: Nebudeme ve vládě s obviněným politikem

Lidovce vede do parlamentních voleb v kraji ředitel pardubického gymnázia Mozartova Marek Výborný. Syn bývalého ministra obrany, ústavního soudce a poslance...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.