Zničené Ležáky. Uplynulo 75 let od chvíle, kdy osadu vypálili nacisti

  14:30aktualizováno  14:30
Na pětasedmdesát let staré události od vypálení osady Ležáky nacisty vzpomenou všichni, kteří se v neděli zúčastní v místě vypálené obce pietního shromáždění.

Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii. | foto: archiv Petra Doubravy

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice.

Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Fotogalerie

Vzpomínkový ceremoniál, který tragickou událost připomene, se uskuteční v Ležákách v neděli. Dopolední program začne před místním muzeem v 8:30 hodin celebrovanou mší a kromě projevů hostů věnují organizátoři tichou vzpomínku zavražděným obyvatelů Ležáků čtením jejich jmen. Krátce po 11. hodině bude zapálen oheň (bez)naděje, který den po pietě doputuje k pardubickému Zámečku, kde byla většina ležáckých obyvatel popravena. Den zakončí seskok vojenských parašutistů.

Příběh, který vyvrcholil zničením Ležáků, se začal odvíjet na konci prosince 1941. Tehdy byl na území protektorátu vysazen oddíl parašutistů nesoucí označení Silver A. Trojice výsadkářů se uchytila na Pardubicku, odkud pocházel jeden z jejích členů, Alfréd Bartoš. Místo bylo výhodné i díky tomu, že se zde stýkaly body odbojového hnutí z Pardubicka a Vysočiny.

Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, jejíž obsluhou byl pověřen další člen výsadku, Jiří Potůček. Kvůli riziku odhalení musel Potůček s vysílačkou několikrát měnit své působiště.

Hlavním místem, odkud stanice vysílala, byla strojovna lomu Hluboká poblíž Ležáků. Správcem lomu byl člen místní odbojové skupiny, který radistu naoko zaměstnal jako nočního hlídače. Potůček posléze využil nabídky mlynáře Jindřicha Švandy a Libuši přenesl do stodoly ležáckého mlýna.

Do hry vstoupil Karel Čurda

Přestože gestapo vědělo o existenci vysílačky na Pardubicku, snaha o její přesnou lokalizaci se míjela účinkem. Zvrat přišel až v okamžiku, kdy do hry vstoupil parašutista skupiny Out Distance Karel Čurda. Ten se 16. června dobrovolně přihlásil pražskému gestapu a mimo jiné mu vyzradil jména rodin, které po vysazení v protektorátu kontaktoval.

Mezi jmenovanými byl i Václav Krupka z Pardubic, u něhož parašutista Bartoš bydlel. V okamžiku, kdy ke Krupkům vtrhlo gestapo, však byl Bartoš pryč. Jeho pozdější příchod však pozornosti mužů v kožených pláštích neunikl. Bartoš, zraněný během pronásledování kulkou, zvolil raději sebevraždu, než by se dostal do rukou nacistických orgánů.

Na základě Čurdovy výpovědi začala vlna výslechů podezřelých, v jejímž průběhu padlo jméno obce Ležáky. Ačkoliv většina obyvatel malé kamenické vísky neměla o existenci vysílačky Libuše ponětí, bylo příslušnými nacistickými orgány rozhodnuto o likvidaci obce.

Dopoledne 24. června byly Ležáky, skládající se pouze z devíti domků, neprodyšně obklíčeny. Všichni obyvatelé Ležáků byli vyhnáni ze svých domů, které byly následně vyrabovány a zapáleny. Následoval převoz všech 47 zatčených osob na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.

Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Relativní štěstí měla pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.

Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu. Další muži a ženy z blízkosti Ležáků a oblasti Pardubicka, zatčení jako spolupracovníci výsadku Silver A, byli odesláni do vyhlazovacích táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück a jenom někteří z nich přežili.

Obec Ležáky poté již nebyla obnovena. Prostor vyhlazené osady se stal od roku 1945 pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, tzv. hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.

Autoři: ,

Nejčtenější

Nedávejte mi nic! Letáky o chování k bezdomovcům rozdává sám starosta

Starosta Svitav David Šimek se postavil do čela  protialkoholní kampaně.

Ve Svitavách vstoupila do ostré fáze kampaň radních, kteří u obchodních center začali kolemjdoucí přesvědčovat, aby...

Větev propíchla sedadlo spolujezdce v jedoucím autě, řidič vyvázl

Větev nezastavilo ani sedadlo spolujezdce. Řidič jel naštěstí sám.

O obrovském štěstí může vyprávět řidič z Orlickoústecka, kterému čelním sklem za jízdy prolétla až do auta silná větev....

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

U silnice ležel mrtvý muž s kolem, málem ho ještě přejeli

Při nehodě u Spáleného Poříčí se těžce zranil cyklista. Po střetu s autem a...

Policie vyšetřuje nález mrtvého 37letého muže na silnici na Pardubicku. Vedle muže leželo kolo. Jestli na něm mrtvý...

Deset porážek v řadě. Hokejové Pardubice se topí víc než za Rohlíka

Pardubičtí fanoušci na úterním zápase se Zlínem vyvěsili transparent s...

Pardubické Dynamo opět přepsalo ty nejčernější stránky své historie a v neděli zaknihovalo desátou porážku v řadě....

Další z rubriky

Politici našli shodu na územním plánu Pardubic, uvolní plochy pro výstavbu

Radnice v Pardubicích.

Poslední dvě volební období se pardubičtí politici snažili schválit nový územní plán. Neúspěšně. Klíčový dokument byl i...

Letní kino v Pardubicích má finanční potíže, nabídlo dárkové certifikáty

Promítání letního kina v Pardubicích.

Tradice bezplatného letního kina trvá v Pardubicích od roku 2006. Od té doby se jeho zakladatel Jan Motyčka s podnikem...

Chrudimský festival je v ohrožení, pěvkyně Pecková čeká na omluvu

Pecka jako Pecková. Napůl žertem míněný název chrudimského festivalu Zlatá...

Po dvou ročnících možná skončí v Chrudimi festival Zlatá Pecka, který založila operní pěvkyně Dagmar Pecková s podporou...

Najdete na iDNES.cz