Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zničené Ležáky. Uplynulo 75 let od chvíle, kdy osadu vypálili nacisti

  14:30aktualizováno  14:30
Na pětasedmdesát let staré události od vypálení osady Ležáky nacisty vzpomenou všichni, kteří se v neděli zúčastní v místě vypálené obce pietního shromáždění.

Takto vypadaly Ležáky v roce 1943, tedy zhruba rok po tragédii. | foto: archiv Petra Doubravy

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice.

Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.

Fotogalerie

Vzpomínkový ceremoniál, který tragickou událost připomene, se uskuteční v Ležákách v neděli. Dopolední program začne před místním muzeem v 8:30 hodin celebrovanou mší a kromě projevů hostů věnují organizátoři tichou vzpomínku zavražděným obyvatelů Ležáků čtením jejich jmen. Krátce po 11. hodině bude zapálen oheň (bez)naděje, který den po pietě doputuje k pardubickému Zámečku, kde byla většina ležáckých obyvatel popravena. Den zakončí seskok vojenských parašutistů.

Příběh, který vyvrcholil zničením Ležáků, se začal odvíjet na konci prosince 1941. Tehdy byl na území protektorátu vysazen oddíl parašutistů nesoucí označení Silver A. Trojice výsadkářů se uchytila na Pardubicku, odkud pocházel jeden z jejích členů, Alfréd Bartoš. Místo bylo výhodné i díky tomu, že se zde stýkaly body odbojového hnutí z Pardubicka a Vysočiny.

Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, jejíž obsluhou byl pověřen další člen výsadku, Jiří Potůček. Kvůli riziku odhalení musel Potůček s vysílačkou několikrát měnit své působiště.

Hlavním místem, odkud stanice vysílala, byla strojovna lomu Hluboká poblíž Ležáků. Správcem lomu byl člen místní odbojové skupiny, který radistu naoko zaměstnal jako nočního hlídače. Potůček posléze využil nabídky mlynáře Jindřicha Švandy a Libuši přenesl do stodoly ležáckého mlýna.

Do hry vstoupil Karel Čurda

Přestože gestapo vědělo o existenci vysílačky na Pardubicku, snaha o její přesnou lokalizaci se míjela účinkem. Zvrat přišel až v okamžiku, kdy do hry vstoupil parašutista skupiny Out Distance Karel Čurda. Ten se 16. června dobrovolně přihlásil pražskému gestapu a mimo jiné mu vyzradil jména rodin, které po vysazení v protektorátu kontaktoval.

Mezi jmenovanými byl i Václav Krupka z Pardubic, u něhož parašutista Bartoš bydlel. V okamžiku, kdy ke Krupkům vtrhlo gestapo, však byl Bartoš pryč. Jeho pozdější příchod však pozornosti mužů v kožených pláštích neunikl. Bartoš, zraněný během pronásledování kulkou, zvolil raději sebevraždu, než by se dostal do rukou nacistických orgánů.

Na základě Čurdovy výpovědi začala vlna výslechů podezřelých, v jejímž průběhu padlo jméno obce Ležáky. Ačkoliv většina obyvatel malé kamenické vísky neměla o existenci vysílačky Libuše ponětí, bylo příslušnými nacistickými orgány rozhodnuto o likvidaci obce.

Dopoledne 24. června byly Ležáky, skládající se pouze z devíti domků, neprodyšně obklíčeny. Všichni obyvatelé Ležáků byli vyhnáni ze svých domů, které byly následně vyrabovány a zapáleny. Následoval převoz všech 47 zatčených osob na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.

Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Relativní štěstí měla pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.

Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu. Další muži a ženy z blízkosti Ležáků a oblasti Pardubicka, zatčení jako spolupracovníci výsadku Silver A, byli odesláni do vyhlazovacích táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück a jenom někteří z nich přežili.

Obec Ležáky poté již nebyla obnovena. Prostor vyhlazené osady se stal od roku 1945 pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, tzv. hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.

Autoři: ,



Nejčtenější

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

ŘSD bez svolení provádí průzkum u D35, majitelé pozemků chystají žalobu

První viditelné práce jsou vidět na cestě mezi Újezdem u Sezemic a Rokytnem.

Lidé, kteří vlastní pozemky pod připravovanou stavbou dálnice D35 u Litomyšle, si stěžují, že jim zaměstnanci...



Jandač nominoval na domácí turnaj, představí se i Jaškin či Chytil

Josef Jandač předává českým hokejistům své vize a nápady. (14. února 2018).

Trenér české hokejové reprezentace Josef Jandač zveřejnil nominaci na Carlson Hockey Games, turnaj v rámci Euro Hockey...

Olomoucko má šanci, že se druhý zápas s Opavou bude dohrávat

J. C. Fuller (ve žlutém) z Olomoucka útočí na koš Opavy kolem Jakuba Šiřiny.

Basketbalisté Ústí nad Labem ve čtvrtfinále play off NBL už podruhé zaskočili favorizované Pardubice a po domácí výhře...

Foxconn chce rozprostřít Mongoly po městě, vedení Pardubic tomu brání

Pracovnice montážní linky společnosti Foxconn

Tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn, kterému vedení Pardubic zablokovalo přísun dělníků z Mongolska, chce...

Další z rubriky

VIDEO: Pardubické kino Sirius se po mnoha letech otevřelo. Zavál smutek

Na vývěsní tabuli mohli diváci zjistit, co se právě v kině promítalo, nebo co...

Poslední film z pravidelného programu se promítal v pardubickém kině Sirius na Vánoce roku 2006. Od té doby unikátní...

U stadionu Zlaté přilby nabízí pardubická radnice k odkupu stovku parcel

Plochodrážní závod Zlatá přilba.

Ve Svítkově se chystá velký projekt pro výstavbu domů. Jen kousek od plochodrážního stadionu nabízí Nadace pro rozvoj...

Kardinála Berana doprovodí na poslední cestě starokladrubští vraníci

Starokladrubští vraníci jsou na vystupování na veřejnosti zvyklí, často cestují...

Přímými účastníky sobotního procesí, které uctí kardinála Josefa Berana, jehož ostatky se po téměř padesáti letech...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz