Tóny trubky obvykle zahajující hon tentokrát odstartovaly odchod sedmdesáti školáků k šesti stanovištím, na kterých se seznamovali s tajemstvími lesa. Nedaleko rozhledny Bára u Chrudimi je čekala mimo jiné výsadba sazenic, poučení o výchově mladých porostů, o vodě i suchu v lese, o měření stromů i těžbě a přibližování dřeva. Práci se dřevem si pak mohli vyzkoušet v kreativní dílně.
„Stromy nás provázejí celý život. Ve škole z nich máte lavice, papír, doma postele, skříně, stoly, proto se budeme bavit o tom, jak je dřevo důležité pro nás pro všechny,“ vybídl čtvrťáky v úvodu k interaktivnímu programu ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka, který je později učil sázet stromky.
Lesní pedagog Tomáš Simon je zase učil měřit výšku a tloušťku stromů a přiblížil jim práci lesníka. „Snažím se děti motivovat k tomu, aby les neviděly jen jako zdroj dřeva, ale aby se ho snažily chránit a aby práci lesníků pochopily, protože řada lidí na lesníky kouká jen přes množství kůrovce a že s ním nic nedělají,“ řekl Tomáš Simon.
Školáci v lese poznávali, které stromy odstranit, aby ostatní měly dostatek prostoru a mohly růst do výšky a do šířky. Vyzkoušeli si, jak těžká je pila či padlý kmen, hodnotili dvacítku výroků o lese a určovali, které jsou pravdivé, a které ne. Také si při práci osahali hoblík, pilku, paličku, poříz, nebozez a další truhlářské nářadí. Při sázení pak sekeromotyku a sazeč. A zjistili, odkud pocházejí semínka i sazenice. Spolu s lesníky, zemědělci i zahradníky se pak možná budou od úterka také modlit, aby sucha ubylo a častěji zapršelo, neboť v lese na Podhůře roste jejich zatím dvouletý doubek.
„Nejvíc se mi líbí sázení, je to super. A určitě si přijdu o prázdninách zkontrolovat, jak se mému stromku daří,“ řekl čtvrťák Daniel Gvoždík z chrudimské Základní školy Dr. Peška.
Děti si osahaly dřevo i skrze nástroje a nářadí
Jestliže technické vzdělávání školáků podporují takzvané Technohrátky, toto jsou jakési interaktivní Lesohrátky, pořádané nadací Dřevo pro život. Ta letos přichystala v celé republice 22 podobných akcí, v Pardubickém kraji jen tuto.
„Když se na začátku akce tážeme dětí, co dělá lesník, říkají, že kácí stromy. A to je většinou všechno. Tak se u nich snažíme napravit povědomí o tom, co lesnictví je, že to není jen kácení, ale že je to celá řada činností, od zalesňování přes ochranu lesa, výchovu lesa a další činnosti s tím spojené,“ řekla Stanislava Šejblová, vedoucí projektu s názvem Do lesa s lesníkem.
Všechna zastavení komentují speciálně vyškolení takzvaní lesní pedagogové, kteří mají nejen odborné znalosti a příslušný certifikát, ale také vědí, jakým způsobem školáky upoutat. O interaktivní program je velký zájem, akce jsou rok předem vyprodané. Obvykle láká možnost dřevo si osahat při tvůrčí činnosti.
Podle Stanislavy Šejblové z Orlickoústecka, ženy hajného na území Správy Parishových lesů, má dnes spousta dětí málo příležitostí se s přírodou a lesem podrobněji seznámit, což poznává i při svých přednáškách ve škole.
„Ve velkých městech se nám stalo, že děti ještě vůbec nebyly v lese, což nás šokovalo. Větší znalosti mají děti z vesnických škol. Tento vzdělávací program je prezentován zážitkovou formou a předáním informací tak, aby si je děti lépe zapamatovaly,“ dodala Stanislava Šejblová.
V posledních letech se sice objevují v lesích nové naučné stezky, odpočívadla a další prvky sloužící k „lesní osvětě“, ale podle ní je to stále málo. Tím spíš je důležité, aby vztah k lesu našli díky novým poznatkům lidé mladí, kteří tak získají kladný vztah k přírodě, k lesu i k lidem, kteří v lese pracují.
