I když MF DNES psala o chystaném zeštíhlování na začátku září, stále není jasné, ve kterých městech se výjezdová stanoviště budou muset obejít bez lékaře.
Mezitím se před několika dny na Lanškrounsku rozjela petice k "plánovanému rušení lékařské posádky". Ředitel záchranky Pavel Svoboda ale dál tvrdí, že o ničem není rozhodnuto a o situaci v Lanškrouně nemá cenu nyní debatovat.
"Rozhodnutí je na kraji. Předložil jsem několik variant, jak by bylo možné provoz dál zajistit," uvedl ředitel záchranky Pavel Svoboda.
V Pardubickém kraji je nyní podle Svobody lékař v každé druhé sanitce, v ostatních je jen vycvičený záchranářský tým. Zhruba dvě třetiny zásahů přítomnost lékaře nevyžadují. Od roku 2010 zavedl kraj takzvaný rendez-vous systém, kdy k pacientům nejezdí vždy lékař, ale pouze záchranář s řidičem. Lékaři míří hlavně k vážným případům a zdravotníci obstarají ty méně komplikované.
Lékař by od ledna neměl pracovat déle než osm hodin týdně nad rámec své běžné pracovní doby. Dnes smí mít 832 hodin za rok navíc, nově to bude polovina.
Lékařů přitom v Česku dlouhodobě ubývá, část odchází do ciziny a do soukromých praxí, starší do důchodu a z lékařských fakult jich nevychází dostatek. Záchranka se o ně přetahuje s nemocnicemi, které řeší stejný problém.
"Sehnat šikovného vzdělaného lékaře na záchranku byl odjakživa kumšt a je to rok od roku těžší. Nejsme schopni udržet jejich počty, proto musíme upravit systém tak, aby se to pacientů nedotklo. Umím si představit, že podíl sanitek bez lékařů bude narůstat," uvedl Svoboda.
Zdravotnická záchranná služba má v Pardubickém kraji šestnáct základen s 27 posádkami. Loni vyjížděla k asi 42 tisícům zásahů, což bylo o čtyři tisíce více než rok předtím, letos jich bude asi 45 tisíc.
Rostoucí trend byl i v předchozích letech. Provoz záchranné služby stojí ročně asi 250 milionů korun. Z této sumy musí Pardubický kraj jako zřizovatel zaplatit asi dvě třetiny, dalších 80 až 90 milionů záchranka dostává od zdravotních pojišťoven.
