Pokud je Pardubický kraj stále na chvostu všech žebříčků, které měří počet turistů v regionech, tak existuje jedna možnost, jak trend zvrátit. Poskytuje ji památník Zámeček a nedaleká Larischova vila. V České republice není moc míst, kde tak krutě dopadl nacistický teror na hlavy českých vlastenců, jako právě v Pardubicích.
„Celá oblast je z historického hlediska nesmírně cenná,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD) po jednání s ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD). A oba muži dospěli k možnému řešení, jak na opravu vily získat potřebné peníze.
„Záchraně budovy by mohlo pomoci prohlášení za národní kulturní památku a podpis deklarace o spolupráci mezi státem, krajem, městem a Československou obcí legionářskou, jejíž zástupci byli jednání přítomni,“ uvedl mluvčí kraje Dominik Barták.
Objekt patří Československé obci legionářské, která jej získala zdarma v roce 2015.
Léta nevyužívaná budova dříve patřila společnosti Foxconn. Na kompletní rekonstrukci odhadem za 55 až 70 milionů korun legionáři nemají peníze, zadlužit se spolek zatím nechce.
„Československá obec legionářská nemá bohužel v současné době šanci dosáhnout na dotace z evropských fondů, protože Larischova vila je jen městskou kulturní památkou, zatímco na evropské peníze může dosáhnout národní kulturní památka,“ uvedl Netolický s tím, že jeho úřad je připraven postupně poslat na nutné opravy až patnáct milionů.
„V minulosti jsme alespoň dílčím způsobem jako kraj podpořili nezbytné rekonstrukce. Celkově jsme prozatím záchranu stavby podpořili částkou jednoho a čtvrt milionu korun, což jsou v celkovém objemu drobné, ale velmi důležité prostředky,“ dodal hejtman Netolický.
Larischova vila je vzdušnou čarou vzdálená čtvrt kilometru od bývalé střelnice, kde je dnes Památník Zámeček věnovaný obětem heydrichády. Ten již národní kulturní památkou je, město připravuje jeho obnovu za patnáct milionů korun a chce získat dotaci z programu Integrovaných územních investic (ITI)) Hradeckopardubické aglomerace.
Místo připomene i transporty Židů a bombardování Pardubic
„Expozice bude obsahovat i autentické okupační památky, jako rakve nebo mučicí nástroje, fotografie či dobové protokoly a seznamy popravených. Dosavadní desku se jmény obětí by mohly nahradit stély se jmény obětí a popisem v prostoru za současným kamenným památníkem,“ uvedla před časem mluvčí radnice Nataša Hradní.
Místo připomene i transporty židovských obyvatel a oběti bombardování. Venkovní prostor by byl podle záměru využit pro další vzdělávání. Expozice v exteriéru by se měla věnovat například Ženevské konvenci z roku 1949.
Památník ZámečekZámeček je místní název pro vilu, kterou si dal v roce 1885 postavit uprostřed borového lesa na východním okraji Pardubic hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Autorem projektu byl architekt František Schmoranz. Po německé okupaci v roce 1939 se ze Zámečku stal vojenský objekt, ve kterém se usadil prapor záložního policejního pluku Böhmen, tzv. Schutzpolizei, který zde byl do roku 1944. Jednotka si v zámecké oboře zřídila cvičnou střelnici, která se za heydrichiády stala popravištěm gestapa, vybaveným třemi kůly. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno zastřelením celkem 194 osob včetně občanů vyhlazené obce Ležáky a dalších vlastenců. |
Plánované otevření nové expozice pro veřejnost se má uskutečnit na jaře roku 2020 a naváže na již existující takzvanou Bartošovu stezku v ulicích města.
Ideová úprava pietního území a expozice probíhá za průběžných konzultací se zástupci obce legionářské, Foxconnu, Východočeského muzea a městskou částí Pardubice IV.
„Jako nejvhodnější se nám z pohledu tematického a odborného zajištění, ale i nákladů jeví spojení se státní příspěvkovou organizací - Památníkem Lidice,“ řekl k tomu náměstek primátora Jakub Rychtecký.
Problém je však i v tom, že chybí přímé spojení mezi vilou a památníkem. Klíčové pozemky přitom vlastní společnost Foxconn a jediná cesta vede výrobními prostory závodu. „Na jednání nerezignujeme. Chceme, aby Foxconn umožnil propojení stezky,“ řekl k tomu náměstek primátora Rychtecký.
