Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozhledna na Sněžníku stála přes 70 let, nakonec ji odstřelili Poláci

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Pro spisovatele Aloise Jiráska byl výstup na Králický Sněžník zklamáním. Když totiž v osmdesátých letech devatenáctého století stoupal na jeho vrchol, těšil se, stejně jako řada lidí před ním, na nádherný výhled do okolí. Jenomže z vrcholu neviděl nic.

Bývalá dominanta nejvyšší hory Pardubického kraje. | foto: Archiv Městského muzea Králíky

„Teď jsme stanuli konečně na temeni. Je ploché, rozlehlé, holé, ani stromku, ani křoviny... Tu hle, uprostřed hraniční sloup. Od něj není výhledu žádného, leda jen přes širé, pusté, osamělé temeno hory. Jdeme tedy ku pokraji, a jak jím obcházíme, mění se divadlo jako v panoramě pohybující se obraz,“ popsal Alois Jirásek svůj výlet na Králický Sněžník, který nazýval Králickou Sněžkou.

A měl pravdu. Každý, kdo chtěl něco vidět, musel celý vrchol hory o délce několika set metrů obejít.

Zaniklá místa

Řešení bylo nasnadě: postavit na Králickém Sněžníku rozhlednu. V roce 1881 vznikla v Kladském hrabství turistická organizace Kladský horský spolek, která si tento cíl vytyčila.

První žádost o výstavbu ale majitel panství, princ Albrecht, spolku zamítl: „Ostatně, stavba je jen sotva proveditelná... Věž by musela být vysoká 91 stop a měla by stát nejméně 10 000 marek. Kamenné podloží kopce je kvůli zvětrání nezpůsobilé ke stavbě, chybí písek a nejsou tu cesty,“ vysvětlil členům spolku princovo stanovisko jeho lesmistr pan Gogho.

Následujících pár let se tak ve spolku o rozhledně nemluvilo. Až do té doby, kde jeden člen spolku, majitel lázní Georg Hancke, připravil v roce 1886 první nákresy, spočítal předběžné náklady, a i když byla většina delegátů na svolaném shromáždění spolku jeho prací nadšená, stále ještě chyběly přesvědčivé argumenty, které by prince Albrechta přiměly ke schválení stavby. Situaci paradoxně vyřešilo úmrtí německého císaře Viléma I. v březnu 1888.

Celé Německo a Sudety zaplavily nejrůznější pomníky a Kladský spolek přišel s chytrým nápadem. Vyhlásil, že rozhlednu věnuje zemřelému císaři a postaví ji jako oficiální pomník Kaiser Wilhelm-Turm. Princ Albrecht, císařův synovec, byl takovou formou úcty potěšený natolik, že v roce 1890 stavbu vyhlídky konečně povolil.

Zvítězil návrh architekta Felixe Henryho, stavbou spolek pověřil kladského mistra Emila Giessera. Podmínky pro stavbu byly náročné, a to nejen z finančního hlediska. Odhadovaná cena stavby byla 32 tisíc marek, spolek měl k dispozici pouhých 7 350. Proto vydal pět tisíc kusů podílových listů v hodnotě 5 marek za jeden. Lidé ale o ně moc nestáli, nakonec se jich prodalo jen kolem pětačtyřiceti procent.

Jednodušší to bylo se stavebním materiálem. Vodu a kámen si dělníci brali přímo z hory, místo písku použili drcený štěrk. Vápno dováželi z Kladska. Stavbu ale komplikovalo počasí. Na Sněžníku totiž odjakživa bývalo „devět měsíců zima a tři měsíce chlad,“ jak uvádějí staré kroniky.

Fotogalerie

Pro příklad – v červnu 1896, který byl druhým rokem stavby, ležel na hoře ještě sníh. Sami dělníci nedokázali tyto klimatické podmínky dlouho snášet. Když bylo jasno, pracovali na prudkém slunci, v opačném případě při dešti nebo vánici museli jen nečinně sedět v boudě, protože jim počasí nedovolilo ani vystrčit nos.

A když se k tomu ještě připočte fakt, že provizorně žili přímo na Sněžníku a dolů chodívali jen v neděli, nikdo se nemůže divit, že byla fluktuace dělníků u jedné stavby poměrně veliká. I přes uvedené komplikace byla rozhledna za přítomnosti prince Albrechta slavnostně otevřena 9. července 1899.

Tehdy se přišly podívat dva tisíce lidí. Rozhledna měla dvě věže vysoké 33,5 a 30 metrů s vyhlídkovými plošinami. Na tu vyšší plošinu vedlo 145 schodů, které byly postavené do spirály. V rozhledně stála pamětní hala císaře Viléma, zdobily ji erby města Vratislav a měst kladského hrabství a busta německého císaře, která byla 1,23 metru vysoká. Turistům se naskytl pohled na Rychleby, hřebeny Hrubého Jeseníku, Orlické hory, ale i Krkonoše a Kladsko se Sovími horami.

Rozhledna byla přístupná jen v létě

V prvních letech, konkrétně od července 1899 do srpna 1902, prodal spolek 18 128 vstupenek, později zájem poklesl a počet návštěvníků se ustálil na zhruba 4 500 ročně. Rozhlednu ale bylo možné navštívit jen v letních měsících, v zimě ji často obalil ledový sněhový krunýř. V roce 1907 Kladský spolek ustanovil funkci správce rozhledny, od června do října bydlel v boudě blízko věže a prováděl její běžnou údržbu.

Během druhé světové války spolky výrazně omezily nebo rovnou ukončily svou činnost, a protože tehdejší správce rozhledny Ernst Frenzel odešel v roce 1941 do armády, skončil i provoz věže.

Znovu byla otevřena sice po válce, ale už bez správce. Její vnitřek byl dost zdemolovaný díky rozbitým oknům, kterými dovnitř pršelo, foukalo a v zimě i sněžilo, chátrání tak na sebe nedalo dlouho čekat. Rozhledna navíc patřila pod správu Poláků a české úřady na ni neměly žádný vliv.

Rozhledna zmizela sedm let po uzavření

Z dříku věže padaly balvany, část schodiště se propadla, na mnoha místech chybělo zábradlí. Dobové pohlednice dokonce ukazují obrovské díry po vypadaných blocích kamene. Proto byl v roce 1966 vstup na vyhlídku definitivně zakázán.

Nakonec 11. října 1973 polští ženisté kamennou rozhlednu odstřelili, skoro by se dalo říct, že to provedli tajně. Ten den totiž pršelo, všude kolem byla hustá mlha, takže když se později rozplynula, zjistili obyvatelé blízkého Starého Města, že rozhledna po více než sedmdesáti letech zmizela.

V roce 2014 vyhlásilo sdružení tří polských obcí Stronie Slaskie, Bystrzyca Klodska a Miedzylesie, že na Sněžníku postaví rozhlednu novou.

„Bude z oceli a skla, jen podstavec bude kamenný. K jeho stavbě využijeme kameny, které tu jsou od doby, kdy byla zbourána stará rozhledna. Chtěli bychom začít stavět zhruba za rok a výstavba potrvá dva roky,“ řekl tehdy starosta Stronie Slaskie Zbigniew Lopusiewicz. Náklady byly odhadovány na asi 55 milionů korun. Se stavbou se však dosud nezačalo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
O jeden hlas. Litomyšl s dálnicí hýbat nechce, ale odpůrci se nevzdávají

Zastupitelé Litomyšle ve čtvrtek většinou jediného hlasu rozhodli, že nebudou po státu požadovat, aby změnil dlouho připravovanou trasu dálnice D35 kolem...  celý článek

Trenér Josef Váňa na Velké pardubické
Velká pardubická bude mít pod tribunou závodiště svou síň slávy

Zastupitelé Pardubic ve čtvrtek podpořili vznik Síně slávy Velké pardubické, kterou chce na závodišti zřídit Dostihový spolek. Město spolku poskytne dotaci ve...  celý článek

Primátor Martin Charvát a generální manažer Dynama Dušan Salfický.
Situace je kritická. Dynamo splňuje podmínky úpadku, přiznal primátor

Pardubičtí zastupitelé schválili, že radnice půjčí 15 milionů HC Dynamo Pardubice. Peníze udrží klub v chodu. Na jásot fanoušků je však brzy. Z dlouhé debaty...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.