Králický Sněžník. Dobrovolníci opatřují mladé stromky jeřábu "zubovrzem" proti okusu. Zvěři totiž při okusování listů vrže mezi zuby, a tak se jim vyhýbají. | foto: Vratislav Vozník

Při obnově lesa na Králickém Sněžníku používají dobrovolníci zubovrz

  • 0
Patnáct dobrovolníků bude od nejbližší do další soboty pomáhat přirozené obnově vysokohorského lesa na Králickém Sněžníku. Zájemci budou natírat semenáčky jeřábů proti okusu speciální hmotou lidově zvanou zubovrz. Zvěři totiž při okusování listů vrže mezi zuby, a tak se jim vyhýbají.

„Na Králickém Sněžníku vytváříme podmínky k tomu, aby se sem divoká příroda mohla vracet. Účastníky však lákáme i na zážitkový program, který ukáže nový pohled na člověka a přírodu a díky němuž si dobrovolníci snáz uvědomí souvislosti, které z města nelze zahlédnout,“ řekl koordinátor Týdnů pro divočinu Lukáš Kala.

Králický Sněžník bývá označován za střechu Evropy. „Do této střechy však zatéká. V tamní exponované krajině totiž dochází k větrným polomům. Přirozená obnova lesa ze semen místních stromů je pomalá také proto, že mladé stromky okusuje zvěř. Les pak není schopen zadržet dostatečné množství srážek. Dobrovolníci proto pracují na obnově vysokohorského lesa v souladu s odborným plánem péče o toto území,“ dodal mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Tito lidé bydlí v horské chatě bez elektřiny a signálu. Práce a pobyt v krajině kamenných moří spolu s prožitkem z divočiny pro ně dostává punc romantické exotiky.

Králický Sněžník

Masiv Králického Sněžníku představuje unikátní přírodní lokalitu. V létě tu roste vzácný oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný nebo zvonek vousatý. Typický je i vřes obecný.

Toto třetí nejvyšší a zároveň nejmenší pohoří v ČR je významným evropským rozvodím, odkud odtékají vody do Černého, Baltského i Severního moře.

Pohoří bývalo známé i pod řadou jiných názvů. Dříve se mu říkalo také Kladský Sněžník, polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg.

Nejen u nás, ale v celé západní Evropě sílí zájem o divokou přírodu, která v České republice zaujímá jen tři desetiny procenta rozlohy státu. Cílem Hnutí Duha je toto číslo zvýšit a v budoucnu vyhlásit novou oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů.

Vybraná nejvhodnější místa se mohou stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, zároveň ale také mohou nabídnout turistům unikátní zážitky a podpořit místní ekonomiku. Podle loňského průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila Masarykova univerzita, chce chránit divokou přírodu 71 procent občanů.

Hnutí Duha reaguje na tento trend nabídkou výletů do divokých míst krajiny v průvodci „Poznejte ostrovy české divočiny“, který nabízí zdarma na webu http://ostrovydivociny.cz. Akci „Týdny pro divočinu“ pořádá v příštích dnech už podevatenácté.