Pardubická nemocnice organizuje odběry na koronavirovou nákazu, při kterých...

Pardubická nemocnice organizuje odběry na koronavirovou nákazu, při kterých lidé nemusí opustit svůj automobil. | foto: ČTK

Odběrová centra nestíhají, místo systému převládají emoce a fronty

  • 4
Testování na koronavirus nejen v Pardubickém kraji se nerozjíždí tak, jak by mělo. Lidé poslaní na odběr vzorků čekají už týden. Nechybějí fronty ani silné emoce. MF DNES se pokusila zmapovat, co se stalo a kde jsou úzká hrdla systému.

Na odběrovém centru v Pardubické nemocnici panuje nervozita. Vedle předem nahlášených lidí, kteří byli call centrem pozvaní k odběru do drive in centra na přesnou hodinu, přijíždějí na testování koronaviru další, kteří mají u sebe jen žádanku od lékaře.

Nákaza v kraji

V Pardubickém kraji bylo včera odpoledne celkem 150 potvrzených případů nákazy koronavirem.

Okres Pardubice 70
Okres Chrudim 50
Okres Ústí nad Orlicí 18
Okres Svitavy 12

Počet aktuálně nařízených karantén krajskou hygienickou stanicí 81. Celkový počet osob indikovaných hygieniky k testování je 1037. Údaje platné k 3. 4. 18.00 hodin. Zdroj: www.khspce.cz

Ti první zaregistrovaní v pardubickém call centru čekali i týden, než na ně došla řada, všechny jejich osobní údaje jsou už v systému, zdravotní sestry během pár minut provedou odběr, nemusí nic vyplňovat. 

Ti druzí jsou pak neobjednaní lidé s žádankou, kteří figurují v centrálním registru. Pravidla hry jsou taková, že na odběr mají právo také, i kdyby byli z jiného kraje. Ale musí čekat.

„Může se stát, že ho nenabereme a dostanou přednost pacienti, kteří jsou naplánovaní. Může čekat na parkovišti, až se otevře nějaké okno a budeme ho tam moci zařadit. Vede to k tomu, že na odběrové sestřičky někdo neustále útočí, nadává jim,“ popsala mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Objednávejte k testování mailem, vyzývá nemocnice

To všechno je důsledkem souběhu dvou systémů evidence zájemců o testování. Ten první, který jede přes call centrum a e-mailové žádanky lékařů, si vytvořila Nemocnice Pardubického kraje. 

Druhý způsob - centrální - už týden umožňuje nařízení ministerstva zdravotnictví. Praktický lékař díky němu může jen vystavit pacientovi žádanku a odběrové místo si pak musí některé chybějící údaje doplňovat. 

Administrativa se tak přesunula od lékařů na zdravotníky na odběrovém centru, což zdržuje odběry a navíc zvyšuje riziko nákazy. Generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald to nedávno glosoval slovy, že jim do toho ministerstvo zdravotnictví „hodilo vidle“.

„Je to apel na občany Pardubického kraje a prosba pro praktické lékaře, aby nadále využívali call centrum, abychom ten proces řídili,“ řekl Gottvald.

Po testování v kraji je velká poptávka, které se odběrovým centrům ani laboratořím nedaří vyhovět. Podle údajů, které zveřejňují hygienici, to tak možná nevypadá. Nechali otestovat přes 900 lidí, ve čtvrtek jich poslali na testy 134, ve středu 49. 

Se žádankou od lékařů pak nemocnice podle Semrádové zaznamenala přes call centrum celkem 260 žádostí o testy. Jenže zdravotníci zatím dokážou provést odběry asi u 150 lidí denně.

Žádanek je tak podstatně více, než kolik je možné provést odběrů, a čekací doby se proto stále prodlužují, teď se pohybují kolem týdne.

Odběrová centra v Pardubickém kraji fungují dva týdny, v Pardubicích nyní provádějí kolem šedesáti a v Litomyšli kolem dvaceti odběrů denně. Tři výjezdové skupiny zvládnou nabrat dalších šedesát až sedmdesát vzorků.

Dalším úzkým hrdlem systému jsou laboratoře. Fungují tři, dvě nemocniční v Pardubicích a v Litomyšli a jedna v soukromé klinice Medila v Pardubicích. „Jsme limitováni kapacitou laboratoří, které se snažíme doplňováním přístrojové techniky rozšiřovat,“ uvedl Tomáš Gottvald.

Laboratoře v Pardubickém kraji nyní zvládnou zpracovat 300 vzorků denně. V úterý to bylo podle údaje nemocnice 290 vzorků. To byl v přepočtu na obyvatele výsledek odpovídající zhruba průměru v České republice. V příštích dnech by až šedesát vzorků denně mohli otestovat vědci a studenti Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Zapojení dalších laboratoří jde pomalu

„Chceme a budeme testovat víc. Máme tu lidi, kteří to umějí, rozbíhají se spolupráce s dalšími laboratořemi, ale než získají oprávnění se zapojit do tohoto systému, vyžádá si to ještě nějaký čas,“ uvedl krajský radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr (ODS).

Třetina provedených rozborů a možná i více padne na potřeby nemocnice. „Musíme testovat pacienty, které propouštíme do sociálních služeb, nad rámec toho testujeme ty, které překládáme do LDN, a pacienty před operačním výkonem. A pak samozřejmě když se objeví v ambulanci suspektní pacient,“ uvedla Semrádová. Na testy chodí i zaměstnanci. Nejnověji jimi projde 150 lidí z kardiologického oddělení, kde se nakazilo deset zdravotníků (v pátek počet nakažených vrostl na 21, tři jsou lékaři, pozn. red).

Opticky počet testů přesto nevypadá zle, problém ovšem spočívá v tom, že lidé podstupují testy opakovaně. „Jeden člověk jde na tři testy. Co je na začátku 260, to se násobí třemi,“ upozornila Semrádová.

Nemocnice se obává, že rozsah testování může v příštích dnech zabrzdit nedostatek testovacích setů. Krajská nemocnice v Liberci dokonce v pondělí na několik hodin musela kvůli tomu testování pozastavit.

„Potřebujeme testovat víc, žádáme o další možnosti, urgujeme testovací sety, kde se dá,“ uvedl Valtr.

Oprávnění k indikaci laboratorního vyšetření udělilo ministerstvo zdravotnictví praktickým lékařům, ošetřujícím lékařům z nemocnic, epidemiologům a pneumologům. K testování se doporučují osoby, které splňují alespoň jedno z těchto klinických kritérií: horečku nad 37,5 stupňů, suchý kašel či dušnost.