Rybník Buňkov je pro malé přeloučské rybářství nejdůležitějším zdrojem příjmů. Má zde jakousi odchovnu malých až středních ryb. Tyto ryby jsou tou nejlepší potravou pro kormorány.
„Když vidím ty nájezdy na ryby, které si tu dva či tři roky pipláme sami od násady, není to pěkný pohled,“ říká hospodář přeloučského rybářského svazu Karel Němec.
Proto si rybáři na Buňkově platí dva důchodce, kteří 54hektarový rybník a jeho několikrát menšího souseda sledují a kormorány plaší. „Na hrázi střílím z děla, ale vzadu na menším rybníku je hluché místo, tam používám startovací pušku,“ říká Pavel Tesař, muž, který celý den tráví na rybníce.
Speciální dělo, které mu pomáhá s plašením, je usazené v zahradním kolečku. „Dříve stačilo odplašit kormorány jen zrána, jenže teď je jich tolik, že se musí plašit i přes den. Dělo je český výrobek, který používají hlavně vinaři, aby odradili ptáky, kteří krouží nad vinohradem, my jím plašíme kormorány,“ říká Němec.
Dělo dříve sedělo na speciálním plováku přímo na hladině a mělo nastavený časovač, kdy vystřelí, ale lidem z nedalekých Břehů se častá kanonáda nelíbila, takže se využívá, pouze když se kormoráni chystají k náletu.
Když odloží pušku, bere do ruky tužku
Když hlídač neplaší kormorány, zapisuje, kolik ptáků nad rybník přiletělo. Rybářství tak vykazuje množství škodné pro stát, které způsobené škody kompenzují.
Stát totiž přihlédl k tomu, že myslivci kormorány nestřílí. Za rok 2018 - 2019 bude nahrazovat škodu v plné výši, v roce 2020 pak vyrovná 80 procent škod způsobených kormorány a volavkami.
Kormorán byl vyňat ze seznamu chráněných zvířat, ovšem myslivci na Přeloučsku se jeho lovem příliš nezabývají. Zoufalí rybáři jsou přitom za odlov kormoránů nad svými rybníky ochotní platit.
„Nabízíme myslivcům 300 korun za odstřelený kus, ale není to pro ně zřejmě motivující. A když už se takový najde, je odjinud, a to se nelíbí místní myslivecké organizaci,“ říká Němec.
Když je hejno hladové, přiletí i více než sto kormoránů a plení rybník. Jakmile se dostanou do ráže, nezastaví je nic, ani střelba z plašicího děla. Rány mají smysl jen tehdy, když se ptáci chystají k nájezdu. Jakmile se potopí za potravou, jsou už i dunivé rány z děla zbytečné.
„Kormoráni škodí trojím způsobem: jednak přímým, že požírají ryby, 500 - 800 gramů ryb jeden kus. Kormorán spotřebuje denně kilogram masa, denně sem nalétává kolem dvou set, sedm dní v týdnu od října do konce dubna,“ popisuje Němec s tím, že pak se tito velcí černí ptáci přemisťují na jih, kde hnízdí.
Hodně ryb při svém ataku tento černý pták pod vodní hladinou poraní. Z těl uhynulých ryb se do vody dostává infekce.Třetím důsledkem lovu kormoránů je psychická újma, kterou vystresované ryby pod hladinou utrpí. „Ryby mají být v zimním období v klidu, nájezdy kormoránů je stresují,“ říká Němec a popisuje strategii lovu těchto predátorů. „Soustavným potápěním vyhánějí ryby na mělčinu, kde je požírají. Když se jedni nažerou, pustí další. Je to organizovaný a chytrý lov,“ říká Němec.
Zmatené ryby nevědí kudy kam, proto plují opět ke břehu, kde se ke kormoránům přidají volavky. Ty nemají rády hloubky, takže vystresované ryby schované na mělčině v kořenech stromů jsou pro ně ideální potravou.
