„Byli jsme se podívat do rozstřílených a rozbitých vesnic. To si člověk nedovede představit, jak vypadá země, kterou prošla válka. Ani jsme nesměli chodit mimo vyšlapané trasy, protože by tam mohla být nevybuchlá munice. Tam lidé žijí půl roku ve sklepech, v nehygienických podmínkách, nám se ani nezdá, co se tam děje,“ řekl jeden z řidičů Zdeněk Pultr.
Velitel konvoje Michal Bouška přiznává chvíle dojetí, kdy slyšel příběhy lidí, kteří museli utíkat ze svých domovů, aniž by si stačili něco sbalit. „Také jsme viděli rozstřílený komplex psychiatrické léčebny, který separatisté zabavili a vyhnali pacienty a lékaře. Potom ho zase ukrajinští vojáci dobývali zpátky,“ řekl Michal Bouška.
Konvoj pro UkrajinuSpolečnost Isolit-Bravo Jablonné nad Orlicí věnovala Člověku v tísni na dva týdny pět kamionů, řidiče i pohonné hmoty. Náklad 47 tun zimního oblečení pomohl tisícům vnitřních uprchlíků, kteří často utekli před ostřelováním jen s pár osobními věcmi a nemají peníze na nákup nového ošacení. Více než 2 600 kusů dovezené střešní krytiny používají Ukrajinci na drobné opravy v zimě a především při rekonstrukcích na jaře. Kancelář Člověka v tísni má kromě Slavjanska pobočku také v Doněcku, tedy za frontou, a tak pomoc konvojem dovezená slouží zčásti také potřebným obyvatelům samozvané Doněcké republiky. Se separatisty byla v tomto smyslu uzavřená dohoda. |
V cílovém městě vykládky Slavjansku měl být klid, ale přesto byli řidiči firmy Isolit-Bravo střelbou zaskočeni.
„Když jsme skládali humanitární pomoc a v dálce slyšeli výbuchy, nebylo nám nejlíp, byli jsme překvapeni. Ale Ukrajincům to přišlo jako zpestření, odhadovali vzdálenost dvacet kilometrů. Fronta však byla 70 až 80 kilometrů daleko,“ řekl řidič Radan Matějka.
Přijetí bylo vesměs vřelé, lidé na konvoj mávali, řidiče a humanitární pracovníky Člověka v tísni objímali. Výprava neušla pozornosti ukrajinských médií. „Přivítání od Ukrajinců bylo super, bylo vidět, jak pomoc potřebují, řekl Zdeněk Pultr.
Ale vyslanci z Čech se setkávali i výjimkami. „Jedna paní nám začala nadávat, že jsme Rusáci. Asi proto, že máme barvy vlajek stejné. A když jsme při vykládce překáželi jednomu z ukrajinských řidičů, nadával nám zase do Amerikánců,“ řekl Radan Matějka.
Ne všichni mají názor jako prezident
Radana Matějku také zaujalo, že se někteří Ukrajinci při setkání s Čechy ihned negativně vyjadřovali o prezidentu Miloši Zemanovi. „Odsuzovali ho. Nešli jim dohromady Češi vezoucí humanitární pomoc s prezidentem, který má k Ukrajině záporný postoj a podporuje více Rusko. My jsme jim zase vysvětlovali, že u nás nemají lidé všichni stejný názor jako on,“ řekl Radan Matějka.
Celou cestu konvoje obyvatelé Jablonného nad Orlicí velmi prožívali, hlavně příbuzní a spolupracovníci.
„Připadám si taky jako obdarovaný, a to atmosférou, která se tady vybudila. Dalo by se to snad srovnat s listopadem a prosincem 1989. Moc si toho vážím,“ řekl ředitel firmy Isolit-Bravo Kvido Štěpánek, který chce svými kamiony, řidiči a úhradou pohonných hmot pomoci i dalšímu konvoji vypravenému humanitární organizací Člověk v tísni.
Jemu se také podařilo získat příslib nákladu potřebných potravin a dalšího materiálu od majitelů firem Agrofert, Předměřické mlýny, Rabbit a Brano Group.
„Je dobře že se uvažuje o dalším konvoji, protože pět kamionů pomoci, kterou jsme tam dovezli, se rozplyne jako nic. Čím víc firem bude ochotno pomoci, tím lépe. Určitě nebudu mít problém jet podruhé,“ řekl jablonský řidič Zdeněk Pultr.
