Tím, co kraj brzdí, jsou například chybějící dálnice. Tomuto evergreenu se diskuse nemohla vyhnout.
„V Pardubickém kraji se bude dobře žít ve chvíli, kdy bude dostatek pracovních sil a tedy zájem investorů o tento region, který vzroste po stavbě dálnice D35,“ řekl hejtman Martin Netolický a shrnul touto větou dvě důležitá témata, kterým se účastníci konference věnovali.
Tím dalším bylo zaměstnávání cizinců, o které zástupci průmyslových podniků hodně stojí.
„Něco jiného jsou migranti a něco jiného pracovníci, které potřebujeme do výroby, protože u nás nejsou. Nestačí zvednout českým pracovníkům mzdy, tím neuděláme z jednoho dva. Pokud mzdy zvedneme, pak pouze zapřičiníme to, že některé fabriky zkrachují. To není možné donekonečna. A z úřadu práce lidé nepřicházejí,“ řekl generální ředitel Svitapu Svitavy Jan Heřmanský.
Spolupráce podniků se školami formou stipendií a praxí a zaučení studentů je sice vítaná věc, ale přináší efekt později.
„Mezitím je třeba už ani nebudeme potřebovat, protože když našim partnerům nesplníme požadavky dnes, tak zítra půjdou někam dál na východ,“ dodal Jan Heřmanský.
Hejtman poté připomněl snahu kraje o spolupráci se Zakarpatím, stát však není ochoten a schopen zřídit konzulát v Užhorodu, který by pomohl posílit pracovní trh o síly z Ukrajiny. Za ten by se přimluvil i ředitel Kovolisu Hedvikov Miloslav Pavlas, který nahrazuje nedostatek pracovníků alespoň prací 80 vězňů z pardubické věznice, byť je to nevýhodné z hlediska jejich „fluktuace“.
Noví lidé chtějí zaměstnat, ne pracovat
Problém chybějících pracovníků tíží i českotřebovského výrobce lokomotiv CZ LOKO.
„Nejen dálnice D35, ale i lidské zdroje jsou vrcholně limitujícím prvkem dalšího rozvoje. Novým trendem je, že přichází spousta lidí, kteří chtějí zaměstnat, ale ne pracovat. U nás trvá zapracování měsíce a roky, v Kvasinách, kam odcházejí, na to stačí půl dne,“ řekl generální ředitel společnosti CZ LOKO Josef Bárta.
„Boj o talenty, jak se dříve říkalo, se změnil v boj o lidi,“ shrnul debatu o přetahování pracovníků personální šéf pardubického podniku Paramo Michal Chmiel.
Setkání několika desítek zástupců podnikatelů, škol a samosprávy v pardubickém hotelu Euro uspořádalo vydavatelství MAFRA, pod jehož hlavičkou vycházejí deníky MF DNES a Lidové noviny. Přítomní se během něj seznámili s prezentací některých firem, ale také s ekonomickým pohledem na Pardubický kraj s pomocí statistik.
„Pardubický kraj ve srovnání s dalšími kraji patří v řadě parametrů k těm nejlepším. Předloni byl příjemcem největšího objemu investic na ochranu životního prostředí. Již čtvrtý rok po sobě má i primát v objemu zemědělské produkce na jeden hektar obhospodařované půdy. V kraji pracuje relativně víc lidí než v České republice jako celku v odvětvích průmyslu, zemědělství a stavebnictví,“ řekl například ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Tržby za výrobky z oblasti elektrotechniky a výpočetní techniky se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílejí více jak padesáti procenty, což je podle ekonoma mezi kraji unikátní. Vyšší podíl v jediném odvětví má jen Středočeský kraj a to v případě výroby motorových vozidel. Pardubickému kraji náleží druhá příčka v podílu tržeb z vývozu na celkových tržbách.
„Zároveň to však znamená, že průmysl z celého kraje a celá ekonomika jsou více než v jiných krajích náchylnější na změny v zahraniční poptávce,“ dodal ekonom.
Hrubým domácím produktem na obyvatele zaujímá kraj podle posledních údajů mezi 14 kraji desátou příčku, výší příjmů obyvatel je čtvrtý odzadu, tedy podprůměrný. Na jedno volné místo připadá pouhých 1,3 uchazečů o zaměstnání, což je po hlavním městě Praze úplně nejméně.
Dopravou v Pardubickém kraji se podrobně zabývaly dva příspěvky.
Krajský radní pro tuto oblast Michal Kortyš uvedl, že kraj chce vyčerpat z evropských fondů na dopravní infrastrukturu do roku 2020 dvě a půl miliardy korun. A připomněl, že se stavbou trasy D35 souvisí i chystaná výstavba přivaděčů od Chocně k Zámrsku, z Ústí nad Orlicí do Litomyšle a z České Třebové do Litomyšle. Firmám pak naznačil, že by bylo dobré, kdyby v budoucnu využívaly pardubické letiště i pro nákladní dopravu.
Ředitel Regionálního obchodního centra Českých drah Tomáš Netolický potvrdil, že se železniční koridor dotkl svých hranic a trasy objednávané Pardubickým krajem ztrácejí z hlediska cestování na své kvalitě.
„To, co bychom v dnešní době čekali, že se doba cestování začne zkracovat, tak to se na prvním železničním tranzitním koridoru obvykle neděje. Osobní vlaky často zastavují v nácestných stanicích při jízdě do Pardubic či z Pardubic a jsou předjížděny vlaky vyšších kategorií, což je nevyhnutelná věc. Proto je problém, abychom byli v regionální dopravě konkurenceschopní a aby se nám podařilo získat nové zákazníky z řad uživatelů automobilů,“ řekl Tomáš Netolický.
V Pardubickém kraji mají železniční tratě 542 kilometrů, z toho regionální dráhy 190 kilometrů. Ze 164 železničních stanic a zastávek je 28 se službami Českých drah, ostatní bez nich.
„V oblasti dopravy je třeba zaměřit se na stále ještě vysoký počet úrovňových přejezdů na regionálních tratích, což má negativní dopad na celkovou jízdní dobu vlaků a snižuje se konkurenceschopnost vůči individuálnímu automobilismu. Je potřeba dokončit výstavbu nástupišť se zvýšenou nástupní hranou, zlepšovat parametry vozidel i parametry služeb,“ dodal Tomáš Netolický.
