Roubenky chtějí rozebrat a pak je přesunout do živého skanzenu

  • 0
Bratři Kmoškovi ze spolku nadšenců s několika dalšími odborníky na architekturu a památky chtějí pod odborným dohledem zachránit a přesunout v oblasti českomoravského pomezí několik roubených usedlostí na pokraji zkázy.

V plánu mají zasadit do místní krajiny až 400 let staré objekty a s pomocí nově založeného Institutu lidového kulturního dědictví vytvořit živý skanzen s ukázkami mapujícími místní kulturu, tradice a řemeslné či zemědělské postupy, které už dávno odvál čas. Úkolem institutu, který sami nadšenci ze Sebranic založili, má být především záchrana roubeného domu v Trstěnici, výměnku či polygonální stodoly v obci Čistá.

S obnovou původního krajinného prostředí už mají zkušenosti. V minulosti se pustili do obnovy tří kaplí v oblasti Vysokého lesa mezi Poličkou a Litomyšlí.

„Vzali jsme si sousto na několik dalších let, ba možná do konce života, protože jsme si k sobě přivázali stavby, které nejsou naše a ke kterým si hledáme vztah a snažíme se je zachránit. Jednak nás uchvátilo jejich stáří a jejich možné využití v praxi,“ říká Jiří Kmošek, předseda Institutu lidového kulturního dědictví. V plánu mají jeho členové do budoucna ochraňovat a prezentovat stavby lidového kulturního dědictví na pomezí Čech a Moravy.

První krok již učinili, pozvali odborníky se zaměřením na stavebně historické průzkumy a dokumentaci staveb. Ti pomocí nejmodernějších digitálních přístrojů a technologií zdokumentovali lidové stavby typické pro tuto oblast.

Pojmu skanzen se vyhýbají

Pokud se jim podaří stavby zachránit, chtějí se svým nápadem najít cestu k lidem a vytvořit zázemí ve formě skanzenu.

„Nechceme moc říkat skanzen ani líbivé muzeum v přírodě. Půjde spíše o přenesenou usedlost, složenou z několika objektů, ve kterých se bude žít a zároveň v nich zájemcům ukážeme průběh záchrany a rekonstrukce staveb,“ uvádí Jiří Kmošek.

„Uvažujeme o funkčním celku s pastvinami a dobytkem, políčky s obilím, které zpracujeme tradičními zemědělskými postupy. Všechno bude přístupné lidem na různých kurzech, přednáškách a workshopech,“ doplňuje Kmošek.

V další fázi chce jít institut se sídlem v Litomyšli ještě dál. Zjednodušeně řečeno naučit majitele podobných staveb, jak se o ně zajímat a opravovat je. Velký potenciál je zejména na Svitavsku, kde se po druhé světové válce vystřídalo obyvatelstvo, krajina ztratila paměť a noví obyvatelé k mnohdy cenným statkům a usedlostem nenašli vztah.

Lidé své domy jako památky nevnímají

Podle Jiřího Kmoška přišla do původně německých obydlí nová skupina obyvatel. „Jsme ve fázi, kdy potkáváme třetí, čtvrtou generaci těchto lidí, kteří vzali území za své. Jsou zde zakořeněni, považují ho za svoje rodné místo,“ míní.

Zachraňované památky

Roubenka Čistá u Litomyšle

Objekt z druhé poloviny 19. století je delší dobu nevyužívaný. Jeho hodnotu tvoří mimořádné stáří, autentické zachování jádra včetně části stavebních detailů.

Roubená stodola Čistá

Polygonální stodola je unikátním dokladem lidového stavitelství ve východních Čechách a spolu s roubeným výměnkem tvoří hodnotný celek. Dendrochronologicky byl krov a obvodové stěny stodoly datovány do roku 1697 nebo 1698.

Roubený dům Trstěnice

Venkovská usedlost je tvořena starším roubeným objektem a mladší zděnou obytnou partií. Roubená stavba byla původně postavena na konci 16. století. Alois Jirásek nalezl na dnes již zaniklé podstáji letopočet 1597.

Problém je však v tom, že objekty, ve kterých bydlí, nevnímají jako památku, kterou převzali. Nikdy se s ní jako s památkou úplně neztotožnili a není u nich takový vztah k památkám jako v těch od nepaměti česky mluvících vesnicích, kde výměna obyvatelstva neproběhla. „Zde totiž sledovali, jak jejich předci domy stavěli, opravovali či doplňovali,“ dodává Kmošek.

Místo, kam by se mohly objekty přenést, ještě není zcela rozhodnuté. Podle iniciátorů projektu půjde o oblast Litomyšlska a Poličska.

„Vybíráme nejlepší lokalitu, kde stavby vyniknou, ukáže se jejich charakter a zároveň u nich bude možné hospodařit. Zatím máme čas na řešení majetko-právních vztahů. Je to otázka na širší debatu i v plénu nově vytvořeného institutu,“ říká Jiří Kmošek.

Důležitou součástí bude v celém projektu také opora obyvatel dané vesnice, místních firem, zemědělských družstev a soukromých zemědělců.