Hřebčín ale musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. „Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku,“ uvedl ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek a dodal, že o zapsání se mělo původně hlasovat až příští rok.
Hřebčín však byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO už letos.
„Kdyby krajina hřebčína neměla svou výjimečnost, na seznam by se nedostala,“ řekl ČTK v reakci náměstek hejtmana Línek. „A byli jsem dobře připraveni, všechny materiály, které jsme dokládali, měly snad několik metrů na výšku. Mám obrovskou radost, v mém profesním životě je to jeden z největších úspěchů,“ dodal Línek.
Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.
Dvojnásobný úspěch! Na Seznam světového dědictví UNESCO přibyly po 16 letech hned dvě české památky! Prestižním statusem se nyní může pyšnit Hornický region Krušnohoří a Krajina pro chov koní v Kladrubech. Zjistěte více na webu https://t.co/zAwW0XFpfi https://t.co/DPVTGlloVa
V císařských dobách byli bělouši využívání panovníky pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.
Původně v Kladrubech chovali španělsko-italské koně, ze kterých vyšlechtili starokladrubského koně. V 19. století zde byl zaveden i chov speciálních kočárových koní, populárních clevelandských hnědáků. Po vzniku Československa v roce 1918 se stádo starokladrubských koní ocitlo ve vážném ohrožení - už podruhé v historii. Poprvé, během sedmileté války (1756 až 1763), koně museli dokonce Kladruby opustit a na více než deset let se chov přestěhoval do Uher.
Kladrubský hřebčín má do UNESCO o něco blíž, letos ale verdikt neuslyší |
Druhá rána přišla v roce 1918, kdy se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci.
Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.
Kmen vraníků naštěstí nezanikl úplně, velkou zásluhu o jeho obnovu měl František Bílek, který se jejich záchraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 pak byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět, a to do stájí ve Slatiňanech, ze kterého o tři roky později vznikla Výzkumná stanice pro chov koní. Starokladrubský kůň se v hřebčíně chová do současnosti, vidět ho je možné vidět na soutěžích v klasické drezúře, v soutěžích parkurových i barokního ježdění.
Starokladrubský kůň, vzniklý na základě španělské a staroitalské krve, je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně - je jich zhruba pět stovek - v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.
Podezření z korupce
Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Jeho srdce tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem prohlášen kulturní památkou, o sedm let později se stal národní kulturní památkou. Aby byla šance na zápis na seznam UNESCO co nejvyšší, byla v roce 2015 vyhlášena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a od května 2016 je oblast na seznamu evropsky významné lokality Natura 2000, která zahrnuje lužní les, areál hřebčína, louky, výběhy a pastviny.
Hřebčín v Kladrubech chce do UNESCO. Má však vroubek kvůli machinacím |
V posledních letech prochází kladrubský hřebčín, který je příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství, rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila v roce 2015. Zakázku na opravu hřebčína ale provází podezření z korupce, v současní době se kauzou údajně zmanipulovaných zakázek zabývá pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové. Obžalobě čelí 17 lidí a pět firem , mimo jiné Geosan Stavební, Chládek a Tintěra, Strabag, Cettus nebo Metrostav.
O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala ČR již řadu let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena už v roce 2007. Ještě letos v květnu ministerstvo kultury uvedlo, že na základě aktuálního doporučení od Mezinárodní rady památek a sídel (ICOMOS), aby dopracovalo návrh kladrubského hřebčína a jeho krajiny, český stát nominaci odloží a předloží ji do konce února 2020.
