Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem | foto: MF DNES

Kladrubský hřebčín je v havarijním stavu, nutně potřebuje aspoň 20 milionů

  • 4
Když přijde velká voda, hřebčín plave. Kanalizace nestíhá a voda se valí nejen do zámku, ale i stájí. Vedení hřebčína, které nyní definitivně přišlo o stamiliony z Bruselu, prosí svého majitele aspoň o peníze, které by havárii zastavily.

Třebaže pohádka o zachráněném hřebčínu končí v reklamě na plzeňské pivo dobře a chov starokladrubských koní se v ní podaří zachránit, realita už takovým happy endem není.

Hřebčín v Kladrubech nad Labem definitivně nedosáhne na 300 milionovou dotaci z Evropské unie. S informací přišel jako první deník E 15.

V prvním kole, kde hřebčín se svou žádostí kvůli chybnému projektu neuspěl, si památky připravené evropské peníze rozebraly. Uspěl v něm například projekt obnovy litomyšlského návrší, za stovky milionů korun se otvírá turistům vylepšený Lednicko - Valtický areál. Šéf hřebčína zůstává optimistou a věří, že se peníze na opravu hřebčína v napnutém rozpočtu najdou.

Peníze z EU pro hřebčín

Na ministerstvu kultury vznikl seznam šestnácti nejvýznamnějších památek, kterým chtěl stát pomoci. Z Pardubického kraje bojoval o stamiliony Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a zámek v Litomyšli. Na opravu stájí nebo hospodářských budov žádaly Kladruby více než 300 milionů korun, oprava zámku v Litomyšli byla o sto milionů korun skromnější. Ani jeden z projektů však kvůli chybám neuspěl. Naopak uspěl projekt města Litomyšle na opravu zámeckého návrší. Ten dotaci 400 milionů korun získal.

"Neznamená to ale, že když ministerstvo kultury peníze z evropských fondů nyní nerozděluje, tak je nebude mít k dispozici ani v budoucnosti," říká ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jan Höck.

Jenže na ministerstvu s něčím takovým nepočítají. "V tuto chvíli nemáme žádný konkrétní příslib peněz pro hřebčín, abychom mohli další výzvu vypsat," řekla mluvčí ministerstva kultury Renata Slámková.

Podle ředitelky odboru operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj Lumíry Kafkové jedno řešení existuje, ale není moc reálné - musely by se přeložit evropské peníze odjinud, což je obtížné a zdlouhavé. Zjednodušeně řečeno by na nějakém ministerstvu musely zůstat peníze z Unie nevyčerpané a o ty by pak požádalo ministerstvo kultury.

Pokud by však na ministerstvo kultury opravdu peníze zbyly, opět by se o ně strhla rvačka. "Hlásily se projekty za 12 miliard. Těm úspěšným bylo vydáno na projektech 5 miliard korun, převis je tedy sedm miliard," řekla Kafková.

Ředitel hřebčína však vkládá naděje ještě do schůzky ekonomických náměstků ministrů, kteří mají pomoci peníze pro ohrožené památky najít.

Velká voda přijde s každým větším deštěm

Stav ojedinělé památky je ovšem takový, že může její šéf kdykoli očekávat jakoukoliv havárii.

Jako například během bleskových povodní. Kanály v areálu nestíhaly pojmout vodu z vydatných dešťů a ta se pak vlila do suterénu kladrubského zámku - místo, kde se psala historie rudolfinského hřebčína.

Neutěšený stav hřebčína potřebuje peníze co nejdříve. Proto žádá vedení ministerstvo zemědělství alespoň o almužnu - dvacet milionů korun, kterým chce zalepit zejména kritický stav stovky let netknuté kanalizace.

Žádost na peníze nyní leží u ministra. "Podle informací, které mám, bude naše žádost vyslyšena," řekl Höck.

Celkem už hřebčín přišel téměř o půl miliardy korun. 180 milionů korun odmítlo ministerstvo zemědělství s tím, že nemá peníze na spoluúčast. O tři sta milionů přišel hřebčín nyní.