Ač je Karel starší ze Žerotína uváděn po staletí jako jeden z nejvýznamnějších moravských šlechticů a politiků, narodil se ve východočeském městečku Brandýs nad Orlicí.
Tam si také od pátku do neděle připomínali jeho jubileum. Tento muž se zapsal do dějin národa. Hlavně jako tragická postava v souvislosti s nejednotou Čech a Moravy v době před bitvou na Bílé hoře. Ale Brandýs má několik speciálních důvodů, proč na něj vzpomíná - nejen jako na největšího rodáka.
Žerotín přivedl do města Komenského
Karel starší ze Žerotína15. 9. 1564 Brandýs nad Orlicí - 9. 10. 1636 Přerov Významný moravský šlechtic, politik, spisovatel, představitel moravského zemského patriotismu a náboženské tolerance. Češi ho označili za zrádce, když odmítl připojit se ke stavovskému povstání. „Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich. Poněvadž sami sebe opustili, nemohou si stěžovat, opustíme-li je my a jiní,“ varoval je v roce 1618 a v boji mezi Prahou a Vídní zachoval neutralitu. Po bitvě na Bílé hoře nabídl na svém brandýském panství azyl kněžím jednoty bratrské a jejich rodinám. |
V době pronásledování nekatolíků nalezla v Brandýse azyl skupina 24 kněží a další rodiny, kterým šlo o krk. V té době si Žerotín ve svém držení ponechal jen panství Brandýs nad Orlicí a Přerov a snažil se pomáhat penězi i potravinami exulantům v Uhersku a hlavně v Polsku.
Komenský, jehož studia v mládí Žerotín sponzoroval, v Brandýse napsal několik knih a oženil se na tamní radnici. V úvodu díla Labyrint světa a ráj srdce píše, že ho věnuje Karlu staršímu ze Žerotína jako tomu, "kdo tisícerým způsobem zakusiv supění a úpění tohoto pozemského moře, přece spočívá v tichounkém přístavu svého čistého svědomí".
Jeden z domů na brandýském Komenského náměstí nese už od 19. století nápis, že právě tam stával zámek, v němž se Žerotín narodil. Ale uvádí datum 14. září 1564, tedy o den dřívější než oficiální den narození podle historiků.
Zmizelý zámek tvoří jeden bod nevelkého trojúhelníku magických míst, v němž jsou dalšími body hrad a později vystavěný jiný zámek. Zámků coby sídel svých panství vlastnil Žerotín ve svém životě více, nakonec mu zůstaly jen dva - v Brandýse nad Orlicí a v Přerově.
Měl výjimečný vztah k poddaným
Moravský zemský hejtman Karel starší ze Žerotína byl pánem města i 22 obcí v jeho okolí. A zřejmě dobrým, protože se přes staletí dochovaly zprávy o jeho šlechetnosti. Vztah k poddaným dokresluje jeho zásada, že ekonomická prosperita vrchnosti nemůže být zajištěna, pokud se nebude vrchnost těšit přízni a lásce svých poddaných.
"Avšak jest to řídký úkaz, že občanstvo pozdních věků takovou láskou a myslí tak ušlechtilou vzpomíná svých vrchnostenských pánů, jako shledáváme v Brandejse nad Orlicí vzhledem k rodu pánů z Žerotína. Z pokolení na pokolení přechází úcta ta. Karel starší z Žerotína učinil své Brandejské svobodnými lidmi. On vymanil je dobrovolně ze svého i svých nástupců poddanství!" charakterizoval ho v 19. století historik František Kadlčík.
Není divu, že v té době přijal jeho jméno dodnes trvající pěvecký sbor Žerotín.
Prázdná hrobka je dnes památkou
Karel starší musel ze země odejít během následné rekatolizace. Na rozdíl od Komenského se však z polského exilu vrátil a se svou ženou se natrvalo usadil v Přerově, kde zemřel roku 1636.
Pohřbili ho v rodinné hrobce v Brandýse - bez ceremonií a po velkých problémech. Katolický děkan zprvu jeho pohřeb zakázal. V dalším století zarostlý vchod objeví pasáček a nastane mnohaletá tahanice, komu mají patřit ostatky třinácti členů žerotínského rodu a především drahé cínové rakve.
Katolické církvi, anebo hraběti Trauttmannsdorfovi? Anebo potomkům rodu? Nakonec tam zůstaly jen kosti v truhle, časem opět porozhazované a shromažďované, až si je konečně potomci převezli v roce 1842 do důstojné žerotínské hrobky v Bludově na Šumpersku.
O rok později byl vztyčen v místě hrobky pomníček z pískovce s nápisem "Z kostí předků kliditi bude pilný květ otčiny rozkošné ovoce". Dnes je kulturní památkou.
Žerotínské oslavy v Brandýse nad OrlicíMěsto Brandýs nad Orlicí a Komenského sbor Českobratrské církve evangelické připravily od pátku do neděle oslavy 450. výročí narození Karla staršího ze Žerotína. V pátek se uskutečnila slavnostní prezentace poštovní známky Karla staršího ze Žerotína a obálky prvního dne, vernisáž výstavy rytce a grafika Karla Zemana i výtvarných prací žáků základních škol z Přerova a Brandýsa nad Orlicí s názvem „Žerotín sedmdesátkrát jinak“. Večer se uskutečnil koncert „Žerotín Žerotínovi“ brandýského pěveckého sboru Žerotín. Po něm čekala jeho účastníky projekce filmu Po stopách Žerotínů. V sobotu odpoledne začal na brandýském náměstí program s názvem „Pocta Karlu staršímu ze Žerotína“. Mezi řečníky nechyběl ani hejtman Martin Netolický či majitel bludovského žerotínského zámku Jaroslav Mornstein Zierotin. V hudebním programu vystoupil také folklorní soubor z Přerova, místa Žerotínova úmrtí. Hosté v čele s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým položili květiny na místo Žerotínova rodného zámku i k památníku v místě žerotínské hrobky. V neděli dopoledne uspořádal Komenského sbor Českobratrské církve evangelické v Brandýse nad Orlicí slavnostní bohoslužbu. Odpoledne ve 14 hodin v kostele vystoupil recitátor Alfred Strejček a kytarista Štěpán Rak v programu „Muž víry a věrnosti – Karel starší ze Žerotína 450“. Poté následovala přednáška velkého znalce žerotínského rodu historika Tomáše Knoze na téma „Karel starší ze Žerotína, mecenáš Labyrintu“. |
