Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Upéct a sníst člověka bylo znamení vyspělé civilizace, tvrdí archeolog

  8:31aktualizováno  8:31
Při průzkumu před stavbou obchvatu Chrudimi učinili archeologové unikátní nález. Objevili lidské kosti a kosterní pozůstatky, které dokládají rituální kanibalismus z období starší doby bronzové 1800 let před naším letopočtem.

Archeolog Jan Musil zkoumá nálezy dokládající lidožroutství ze starší doby bronzové. Foto: Radek Kalhous, MAFRA

Přestože kosti našli přímo pod trasou budoucí silnice, stavbu to nezdrží. "Kosti jsme našli už loni a dnes je místo přebrané a připravené k zahájení stavebních prací," říká archeolog Jan Musil, který výzkum vedl.

Jak jste vůbec na tento kuriózní objev přišli?
Zbytky lidských kostí byly v bývalé odpadní jámě mezi kostmi zvířecími, střepy nádob a jiným smetím.

Kde se vzaly lidské kosti mezi odpadem?
To je jednoduché, v období únětické kultury, což je 1800 až 1550 let před naším letopočtem, měli lidé jámy na zásoby, kam ukládali obilí. A vzhledem k tomu, že jako úložiště potravy a osiva sloužily jenom jednou, využívaly se jako skládky.

Pořád mi není jasné, jak mohou být mezi odpadem lidské kosti.
To je jednoduché. Tenhle nález je dokladem, že zmíněná doba únětická měla velmi úzké kontakty s vyspělými civilizacemi z Egejské oblasti. Daleko víc je to ale zdokumentované na Moravě.

Prosím? Vyspělé civilizace a kanibalismus? To mi nějak nejde dohromady.
Možná z dnešního pohledu. Z pohledu tehdejších civilizací mělo lidojedství dvě roviny. Předci považovali člověka za nejvyšší bytost po božstvech. A věřili, že každý člověk má duši. Byli přesvědčení o tom, že pokud božstvům přinesou oběti, bude jim nakloněno. Oběti pak snědli a jaksi podvědomě si navíc v těle doplňovali bílkoviny a vitamíny. Druhým rozměrem pak bylo přesvědčení, že pokud snědí některou část významného protivníka nebo i svých vlastních soukmenovců, tak jim to dodá jejich sílu.

To byly jediné dva důvody, proč se tehdy lidé vzájemně jedli?
Ne. Rituální kanibalismus byl nejčastěji spojen s různorodými obřady, vyloučeny však nemohou být ani jiné důvody jako hlad či magie.

Jste si opravdu jisti, že jde o kosti lidí, kteří se stali obětí kanibalů?
To mohu potvrdit. Jedná se o opálené a pořezané zbytky kostí, které dokladují, že dotyčného uvařili nebo upekli a potom snědli. Tím jsme si naprosto jisti. Zářezy a vrypy na ohořelých kostech to jasně dokazují.

Chcete říct, že si kanibalové lidská těla před konzumací porcovali jinak než v kloubech?
Ne, ne, tak to není. Když to hodně zjednoduším, upekli třeba stehno a z něj pak jednotlivé porce odřezávali. Právě od tohoto porcování jsou na kostech stopy.

Řekl jste, že nálezy po kanibalech se našly zejména na Moravě. Je to tím, že jich tam bylo víc, nebo tím, že se tam prováděl podrobnější průzkum?
Podle mne se ve východních Čechách kanibalismus vyskytoval zhruba stejně jako na Moravě. Že o něm mnoho nevíme, je spíš v tom, že nemáme tak podrobný průzkum.

Chrudimský nález

Opálené a pořezané zbytky kostí našli při archeologickém průzkumu před stavbou nového obchvatu Chrudimi. Unikátní objev, zbytky kostí a spodní polovinu těla objevili v odpadních jamách, nemá ve východních Čechách obdoby. Podle šéfa výzkumu Jana Musila dokládá, že na tomto území žili kanibalové. Část objevů spadá do eneolitu, do kultury jordanovské. Další část potvrzující lidožroutství je ze starší doby bronzové, konkrétně z období kultury únětické, což je 1800 až 1550 let před naším letopočtem. Antropofagie čili lidojedství byla praktikována hlavně z náboženských důvodů.

Kdy jste vůbec na vzácný nález přišli? Předpokládám, že to nebylo teprve nyní.
Pozůstatky jsme našli v roce 2012. V loňském roce jsme o nich informovali na webových stránkách, odborná veřejnost se o objevu dozvěděla hned na několika konferencích. Vždy jsme se ale zmiňovali o antropofagii, což málokdo z laické veřejnosti vnímal. Vlna zájmu se zvedla teprve nyní, když se zahajují práce na obchvatu.

Čím si to vysvětlujete? Dalo by se čekat, že zájem o takové téma bude okamžitý.
Prostě se našel někdo, kdo objevil význam tohoto výrazu. Jakmile se v dnešní době plné honby za senzací zmíníte o lidojedství nebo kanibalismu, okamžitě to vyvolá obrovskou vlnu zájmu. V téhle souvislosti chci zájemce upozornit, že ještě do neděle mají možnost prohlédnout si v chrudimském muzeu výstavu Laus Archaeologiae, kde jsou zajímavé archeologické nálezy ze sbírek muzeí v Pardubickém kraji.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tradiční Hubertovu jízdu letos v kladrubském hřebčíně zakončili honem „na...
Hřebčín do UNESCO ano, říkají vesnice, ale volají po spolupráci

Kladruby a Řečany nad Labem. Dvě obce, jejichž starostky mají obavy zařazení kladrubského národního hřebčína na seznam UNESCO. Vedení hřebčína s obcemi jedná,...  celý článek

Služebna Policie ČR
Žena sedící na lavičce dostala holí, zřejmě za urážku vnučky

Lidé, kteří procházeli v úterý dopoledne náměstím v Moravské Třebové, byli svědky souboje nikoli na kordy, ale na hole. Třiapadesátiletá žena nejprve došla...  celý článek

Most přes Labe i jeho slepé rameno má být nejvýraznějším objektem na budoucím...
Vlastníkům půdy na obchvatu osminásobek nestačí. Spekulanti, říká primátor

Ucpané Pardubice má zachránit stavba severovýchodního obchvatu, který auta vyvede od Globusu až na křižovatku u věznice na Dubině. Teď se však ukázalo, že...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.