Petici uspořádal Jiří Svoboda z Pardubic. Neuspěl. Ani 1 250 podpisů rozhodnutí radních patrně nezvrátí. Už mají totiž v kapse povolení na masivní kácení.
"Už to moc nevidím. Budeme se ještě snažit tlačit na radní, ale celé to spíše probíhá v úřednické rovině. Mám strach, že stromy skutečně zmizí. Pak ovšem bude trvat dvacet až třicet let, než park bude pro lidi znovu obyvatelný," říká Svoboda, který se obává, že stromů nakonec padne více.
Radnice už jedná o povolení pokácet 200 vzrostlých stromů. Podle Svobody však pily mohou poslat k zemi až trojnásobné množství dřevin. Na kácení řady stromů či keřů totiž není nutné mít razítko. "Stromů nakonec může padnout až nějakých 400 a k tomu je třeba připočíst i velké množství křovin. Celkem tak může padnout až 600 stromů a keřů," uvedl Svoboda, který 10 let pracoval jako šéf Krkonošského národního parku.
Nejvíce ho irituje, že se k zemi budou poroučet i chráněné a cenné tisy. Ty se přitom dožívají až tisíce roků. "Nejvíc mě rozčiluje kácení tisů. Ty vydrží stovky roků, přitom těm v parku je tak 70 až 80 let. To nejsou žádní nemocní chudinkové, ale zdravé mladé stromy," říká Svoboda, který není v boji proti kácení sám.
Vizualizace Tyršových sadů v Pardubicích
Změny Tyršových sadů v Pardubicích počítají i s novými rybníčky
Změny Tyršových sadů v Pardubicích
Podporu získal třeba od Klubu přátel Pardubicka. Jeho předseda Jan Linhart však třeba souhlasí s tím, že město nechá srazit alej topolů na Sukově třídě.
Stromy brání prosakování spodní vody
Náměstek primátorky František Brendl však slibuje, že aspoň některé tisy v parku zůstanou. Navíc i další vzácné dřeviny prý budou ušetřeny. Jenže Svoboda vidí v projektu i další chyby. "Třeba si nikdo neuvědomuje, že v parku je vysoká hladina spodní vody a že právě díky stromům tam zatím není podmáčené podloží. Každý strom totiž funguje jako pumpa a tu vodu vytahuje," řekl Svoboda.
Navíc se mu nelíbí výběr stromů, které mají padnout, ani těch, co je mají nahradit. Autoři projektu chtějí do podzámčí vysadit jasany a duby. "Jasan je vlastně plevelná dřevina, která enormně vyčerpává půdu kolem sebe. Dopadne to tak, že u stromů neporoste ani tráva. Dub má zase nevýhodu, že roste pomalu a bude trvat dlouho, než park opět zaroste," říká Svoboda.
Radní se brání tomu, že by bazírovali na likvidaci stromů. Vtip je však v tom, že pokud nechají volnou ruku architektům, pily si opravdu užijí. "Chceme opět udělat ze zámku dominantu. Proto vykácíme stromy tak, aby byl vidět. Kvůli tomu bude nutné nahradit alej javorů na Sukově třídě. Zmizet by měly i jehličnany, které v parku vysázeli až za komunismu a historicky ani esteticky tam nepatří," řekl architekt Tomáš Jiránek, podle jehož projektu se park změní.
