Na tribunu v Íránu moji ženu nepustí, říká trenér Jiří Saňák

  8:08
Jiří Saňák má mezi českými fotbalovými trenéry zvláštní postavení tím, že se jeho žena a dcery nemohou na utkání jeho hráčů vůbec podívat. Je totiž asistentem trenéra v íránském fotbalovém klubu, tedy v zemi, kde ženy na stadion nemohou. A úspěšným. Jeho tým byl v domácí lize třetí.

Fotbalový trenér Jiří Saňák je jedním z mála Čechů, který si našel práci v hlavním městě exotického Íránu. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Čech v Íránu, navíc ve špičkovém a ostře sledovaném povolání, to není příliš obvyklé. Tuto exotickou zkušenost získává od loňského podzimu Jiří Saňák z Dlouhé Třebové na Orlickoústecku jako asistent trenéra v jednom ze dvou nejpopulárnějších íránských fotbalových klubů Esteghlal FC se sídlem v Teheránu.

Fotbalový trenér Jiří Saňák je jedním z mála Čechů, který si našel práci v hlavním městě exotického Íránu.

„Přiznám se, že jsem tam šel hlavně za možností spolupráce s německou trenérskou legendou Winfriedem Schäferem, což je velký člověk. Nyní jsme prodlužovali smlouvu a chce mě u týmu i nadále, což je pro mě největší vyznamenání. Trénovat takový klub, ve kterém bývá na stadionu přes 90 tisíc fanoušků, to zase tolik lidí nezažije. Lidé stanují u stadionu dva tři dny před zápasem. A velkou zajímavostí je, že na zápasy chodí jen chlapi. Před derby zatkli 39 žen, které byly převlečené jako chlapi,“ říká Jiří Saňák na prahu několikatýdenní dovolené, přípravu v Íránu zahájí 25. června.

Kdy a za jakých okolností jste začal trénovat v Íránu?
Do Teheránu jsem přišel loni v říjnu, hlavní trenér Winfried Schäfer o čtrnáct dní dříve. Tehdy byl náš klub na čtrnáctém místě ze šestnácti.

Jak se povedla sezona?
Nadmíru, neboť jsme nakonec skončili na třetím místě, což nám zaručilo kvalifikaci pro asijskou Ligu mistrů v roce 2019. Tento klub je jejím dvojnásobným vítězem. I proto má v Asii na 30 milionů fanoušků.

Jak se s hráči domlouváte?
S hráči mluvíme anglicky, máme tlumočníka do perštiny, se sportovním ředitelem mluvím německy. A učím se persky, protože jsem u nás říkal zahraničním hráčům, že se musí učit česky.

Jak vám perština jde?
Dobře. Mám štěstí, že mě jazyky baví.

Uměl jste hned po příchodu pojmenovat hráče s tak nezvyklými jmény jako Mehdi Amirabadi, Hamid Azizzadeh, Hanif Omranzadeh, Milad Meydavoudi?
Ano, to je oslnilo nejvíc, když jsem se za dva dny naučil všechna jejich jména. Tím jsem si je získal.

V čem je v Íránu život jednodušší, v čem složitější?
V patnáctimilionovém Teheránu je to složitější s dopravou - je tam levný benzin a auta mají snad všichni. Je potřeba počítat při plánování s časovou rezervou. Na druhou stranu jsou tam lidé příjemnější, přátelštější, cizincům chtějí pomáhat. Ale středoevropský vzduch je zase čistší. Ještě bych mohl dodat, že v Íránu je rok 1397 a týden je tam úplně jiný - neděle je pro ně pátek a nový rok slaví 21. března.

Tamní klima vám vyhovuje?
Zatím jsem nenašel rozdíl proti naší zemi. Je to v pohodě, teploty jsou podobné jako u nás, v zimě sněžilo.

Zasahuje do vaší práce politika? Jak vnímají Íránci vážné spory s Donaldem Trumpem?
V evropských a světových médiích byly zprávy o demonstracích v Teheránu, aby tam lidé nejezdili, proto jsem volal na ambasádu, kde o žádných demonstracích nevěděli. V Evropě jsou problémy trochu zveličované a to, že Trump vypověděl s Íránem smlouvu, lidé tolik nevnímají.

Můžete stručně porovnat životní úroveň s některou z evropských zemí?
Srovnal bych ji s Řeckem před několika lety.

Jak ovlivňuje život Íránců náboženství?
Nejvíc tím, že ženy musí mít zakrytou hlavu čímkoli, úřednice musí mít černou barvu. Žena bez pokrývky hlavy nesmí nikam, jinak by ji policisté zadrželi. My si myslíme, že je to jen země zahalených lidí, ale lidé jsou přitom veselí. Někteří hráči se před zápasem modlí na koberečku, někteří vůbec. Většina hráčů se modlí na výzvu z tlampačů ráno, v poledne a večer, ale také vstoje před zápasem. Beru to, jako že je to místo hymny. Půst nedodržují striktně.

Proč si trenér vybral právě vás?
Víceméně si mě nevybral, ale poté, co po 14 dnech vyhodil svého irského asistenta a nevyšel mu další tip, doporučil mě ho přes dalšího prostředníka jeho dlouholetý přítel. I díky tomu, že umím německy a anglicky. Poté, co jsem hrál v sedmnácti a osmnácti letech v Berlíně mě byl německý fotbal vždycky blízký. A tato šance byla tak velká, že jsem do tohoto rizika šel. Byl to správný krok.

Jaký úkol v týmu máte vy?
Hlavní trenér, který je obrovskou celebritou, prostě boss, si vzal mne i trenéra z Jamajky, s nímž vedl tamní národní tým. Šéftrenér si drží nadhled, zasahuje do tréninku svým německy důsledným způsobem a my jsme zodpovědní za přípravu tréninkového procesu i oponenturu - je na mě vyžadován názor a musím si ho umět obhájit. A respektuje ho. U nás v Čechách se sice také říká, že se chce na asistentech názor, ale pak se ani nevyslechne, či odsoudí. K tomu mám na starosti analýzy zápasů a předzápasové přípravy. Takže se cítím jako úplně vytížený trenér, ne jako asistent.

Odlišuje se hra vašeho týmu od ostatních, na co dáváte důraz? Jaká je úroveň íránského fotbalu?
Nám se podařilo přinést trochu jiný způsob fotbalu. Hrajeme náročný pressing a chceme hrát hodně po zemi. Tamní fotbal šlechtí to, že se hodně rychle učí, při srovnání analýz loňských a současných zápasů se hodně týmů posunulo, ne nadarmo je u národního týmu už osm let portugalský trenér Carlo Queiroz, v největším klubu Němec Winfried Schäfer a ve druhém největším Perspolisu už čtyři roky Srb Branko Jovanovič. Tito zkušení evropští trenéři přinášejí své know how a zatímco dříve byl pro fotbal typický dlouhý nákop a souboj o balon, nyní se mnohem víc hraje fotbal kombinační. V celosvětovém žebříčku je fotbal v Íránu kolem třicátého místa, tedy asi o dvacet příček výše než český. Tým se probojoval na světový šampionát do Ruska, patří k nejlepším v Asii, hráči jsou rychlí, milují fotbal, chtějí se neustále učit. Fotbal je pro ně náboženství, kluci ho hrají na ulicích, to se jinde už moc nevidí, ve státě s 80 miliony lidí je výběr mladých fotbalistů obrovský.

Jak se staví k vašemu angažmá rodina?
S manželkou máme tři děti, sedmnáctiletou a čtrnáctiletou dceru a osmiletého syna. Rodina mě celoživotně fandí a podpořila mě v rozhodnutí, které nebylo jednoduché, spoustu věcí jsem se tak dozvěděl o sobě. V cizině chvíli trvá, než se navážou nové vztahy a nejdřív je člověk hlavně sám se sebou. Rodina tam zatím nebyla, ale nyní když jsem prodlužoval smlouvu o dva roky, tak jsem si dal podmínku, aby jednou za čtyři týdny přijeli za mnou do Teheránu - mladší dcera by tam mohla díky domluvě s ambasádou chodit na část vyučování. Zatím byli za mnou v Kataru, když jsme hráli ligu mistrů, protože manželka miluje fotbal, ale když se hraje v Íránu, tak se na můj tým podívat nemůže. A těšíme se i na sjezdové lyžování v Teheránu – moc se o tom neví, ale jsou tam jedny nejlepších sjezdovek na světě, díky celoročně zasněženým čtyřtisícovkám to vypadá jako v Rakousku, pokud nebereme v úvahu méně stromů. Ale jak je tam neustále sucho, vlastně se lyžuje neustále na prašanu.

Už se k vám přihlásili nějací tamní Češi?
Jsme tam v Teheránu dva Češi. Tím dalším je podle pracovníků ambasády dlouhodobě jedna učitelka francouzštiny, kterou jsem ještě neviděl.

Trenérský život je život kočovný. Co pro vás znamená v této souvislosti domov na Orlickoústecku?
Hned po návratu jsme si s manželkou vyšli na Kozlovský kopec. A díky kočovnému životu a obzvlášť díky poslední zkušenosti, kdy jsem poznal úplně jinou krajinu, si člověk o to víc uvědomí krásu Čech a Orlicka. Když vidím Divokou Orlici, vydám se na pochod Přes tři hrady, je to něco výjimečného. Tohle angažmá pro mě znamená uvědomění si krásy místa, kde žiju - nejen krajiny, ale i památek. Máme krásnou zem.

V sedmnácti letech jste prodělal rakovinu a rok bojoval o přežití, lékaři vám tehdy odhadovali pouhý rok života. Při chemoterapii jste si udělal základní trenérskou licenci, protože jste se musel vzdát myšlenky na pokračování dobře rozjeté fotbalové kariéry v Berlíně. Jak tato zkušenost v tak mladém věku poznamenala váš další život?
Neprošel jsem si klasickou pubertou, principielně mě to nasměrovalo někam jinam. Byla to brutální zkušenost. Když si vzpomenu, jaká byla v první polovině devadesátých let onkologie v Hradci Králové, kdy bylo na dva záchody 50 chlapů a podmínky byly těžké, dnes když jezdím jednou za čas na kontrolu ,tak vidím, jak se podmínky obrovsky posunuly. Rakovina, nebo i toto angažmá v Íránu jsou výzvy, které mám v tomto životě překonat a posunout se. Dozvěděl jsem se tak hodně o sobě. Nic proti doktorům, ale zjistil jsem, že spoustu věcí si člověk může ovlivnit sám, hodně záleží na tom, jak k nim člověk přistupuje. Patří k tomu nejen rakovina, ale i zkušenost počáteční samoty v Teheránu či když jsme loni s Martinem Svědíkem dotáhli Mladou Boleslav ke čtvrtému místu v lize a stejně nás vyhodili. Jde o to, aby si člověk směs překvapení, šoku, smutku, lítosti a dalších pocitů pro sebe vyhodnotil a pozitivně šel dál. Taky jsem si myslel, že jsem mistr světa a o fotbale leccos vím, a najednou zjistím, že hraju ligu mistrů, která má výbornou úroveň, což jsem předtím hodně podceňoval, a že třeba nyní budeme hrát proti katarskému týmu, v němž hraje bývalý hráč Barcelony Xavi, což je další výzva. Co se mi stalo, beru zpětně jako dar - člověk musí bojovat a věřit sám sobě.

Jiří Saňák

fotbalový trenér

+ Narodil se v roce 1978. Pochází z Ústí nad Orlicí, žije v nedaleké Dlouhé Třebové.

+ Vinou vážné nemoci změnil kariéru nadějného fotbalisty a  vydal se na trenérskou dráhu krátce po dvacátém roce svého života.

+ Působil v několika ligových klubech (mimo jiné v Sigmě Olomouc, Baníku Ostrava, Slavii Praha, Jablonci nebo FK Mladá Boleslav) jako trenér mládeže, s juniorským týmem Mladé Boleslavi vyhrál titul mistra České republiky a v roce 2013 s ročníkem 1994 a 1995 byl zvolen dorosteneckým trenérem roku. Působil u reprezentace do osmnácti, devatenácti a dvaceti let, v Jablonci a Mladé Boleslavi byl také asistentem trenéra u ligového týmu dospělých.

+ Od listopadu roku 2017 pracuje jako asistent trenéra v íránském klubu Esteghlal FC Teherán, jeden ze dvou vládních klubů. které patří pod ministerstvo kultury a sportu. Tým se před rokem kvalifikoval do asijské Ligy mistrů z druhého místa. Asijská liga se hraje ne jako v Evropě podzim - jaro, ale jaro – podzim. Na konci srpna hraje čtvrtfinále, finále je v listopadu.

Co říkáte průběhu letošní české ligy?
Sleduju ji poctivě a říkám si, že není překvapením, když stabilita a dlouhodobější práce je mnohem lepší než velké změny. Slavia děla mnoho změn i když vyhrála loni ligu, o Spartě vůbec nemluvím. Zase se projevilo, že dlouhodobá práce je důležitější než peníze.

U nás je navíc problém s jakýmikoli trenéry, aby vydrželi v jednom klubu déle. Ale může se stát, že i v Íránu náhle skončím, pokud nebudou výsledky. Ale já si nestěžuji. Vděčnost nečekám a trénování je úžasné na jakékoli úrovni, v Íránu před sto tisíci diváky nebo v Čechách dorost.

Messi, nebo Ronaldo?
Messi. Je mi sympatičtější. Ale oba jsou výborní, každý ovšem jiný.

Který klub a trenér je vám blízký?
K Barceloně mám vztah od doby, kdy jsem hrál jako dorostenec v Unionu Berlín a těšil jsem se na soustředění a utkání s ní ve Španělsku. Byl jsem moc natěšený a 14 dní před odjezdem mi lékaři zjistili rakovinu. Z trenérů mám rád Kloppa, Guardiolu i Wilfrieda Schäfera, jeho pohled na fotbal je neskutečný. Obdivuji hlavně trenéry, kteří dokážou vtisknout mužstvu určitý styl hry.

Mohou se s vámi zájemci o vaše zkušenosti někde setkat?
Byl jsem pozván na besedu o Íránu, nejen fotbalovém, ve čtvrtek 7. června do Kavárny Karolína v areálu Pivovaru Hylváty. A 15. června budu v roli televizního experta ve studiu ČT Sport při utkání světového šampionátu Maroko versus Írán.

  • Nejčtenější

Otřesné detaily: Oběť mučili strunovou sekačkou, část těla uvařili „na zkoušku“

25. března 2024  12:37

Premium Spoutaného muže zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, uřízli mu nohu v kotníku a...

Za brutální vraždu seniorky dostali milenci 25 a 17 let. Použili k ní i vrtačku

28. března 2024  5:50,  aktualizováno  10:52

Na pětadvacet let za mříže poslal soud Davida Kučeru za brutální vraždu sedmdesátileté ženy v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Policejní manévry u youtubera. Dav lidí chtěl omluvu za facku světskému

26. března 2024  10:49

V policejní manévry se změnilo pondělní vyřizování účtů mezi známým youtuberem Alešem Bejrem a...

Z účtu školky zmizel milion. Peníze odeslal zavirovaný mobil, tvrdí účetní

26. března 2024  11:38

Přes milion korun zmizelo z bankovního účtu Mateřské školky Sv. Čecha v Chrudimi. Účetní, která ho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legendární Kávoviny zmizí z centra Pardubic, místo nich budou byty

25. března 2024  17:57

Během několika málo let z centra Pardubic odejde poslední větší průmyslový podnik. Svůj areál u...

Vytížení proti odpočatým. Sparta čelí v semifinále Třinci, Pardubice čeká Litvínov

28. března 2024  19:37

Dva nejlepší celky základní části hokejové extraligy si dopřály pauzu na přípravu a od víkendu už...

Dynamo může odtáhnout kdokoliv, v semifinále to snad bude naše lajna, věří Pánik

28. března 2024  16:52

Ve čtvrtek večer se definitivně utvoří dvojice pro extraligové semifinále. Pardubické Dynamo vyzve...

OBRAZEM: Třpytivá krása broží Madeleine Albrightové putuje Českem

28. března 2024  15:07

Exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té...

Traktorista strhl sloup vysokého napětí, třítisícové městečko bylo bez proudu

28. března 2024  12:54

Asi tisícovka domácností v Chrasti na Chrudimsku byla dnes ráno bez proudu kvůli kuriózní nehodě na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...