Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dráha musí být připravená pro koně, ne pro diváky, říká správce závodiště

  19:21aktualizováno  19:21
Zraky tisíců diváků jsou při Velké pardubické upřeny na závodníky a koně zdolávající překážky. Mimo pozornost dění tak zůstává nepřetržitá práce zaměstnanců dostihového spolku, kteří se starají o připravenost dráhy na Agrofert Parku.

Na závodišti piluje Jiří Janda se svými lidmi už jen detaily. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Od ledna minulého roku je správcem dráhy sám bývalý trenér Jiří Janda. "Babička mi vždycky říkala, že koním se musí sloužit, a tak jim teď sloužím na závodišti," říká muž, který se trénováním koní zabýval třicet let.

Závodiště je svoji plochou velmi rozlehlé. Dá se říci, že jeho údržba probíhá permanentně?
Nepochybně. Mezi poslední kvalifikací a Velkou jsme měli tentokrát tři neděle, takže jsme zapracovali na takových věcech, které se ještě mohou dotahovat. Jde například o vyčištění lesu nebo opravu některých překážek. Na větších záležitostech pracujeme dlouhodobě, ale v těchto posledních dnech už pilujeme jen ty drobnosti jako jednotlivé skoky či umístění reklamních poutačů, tak aby to nevadilo koním. V neposlední řadě musíme udělat celou oranici, ale po tom předchozím deštivém období jsme museli počkat na ten správný den, aby se nám tam nezahrabal traktor nebo tam neudělal koleje.

Co tedy ještě doděláváte na poslední chvíli?
Po té celoroční práci je to nyní už jen rutina dělaná na efekt, takže se snažíme o to, aby voda byla modrá, co má být bílé skutečně bílé bylo. Po dvouletém úsilí jsme taky dostali povolení na pročištění lesa.

Trenér Jiří Janda a ryzák Teviot.

Jiří Janda a ryzák Teviot.

Loni ještě byly problémy, jelikož dědictví z předchozích let se nedalo odstranit za čtyři pět měsíců než začala sezona. Až přes zimu jsme makali jako blázni. Spádovali oranice a vybírali všechny drenážní příkopy, protože z nich už ani neodtékala voda, jak byly zanesené. Ty drenáže od jejich vytvoření v roce 1985 nikdo nečistil. Teprve teď to nese ovoce a z těch trenérů a majitelů si nikdo nestěžoval. I v těch srpnových třicetistupňových vedrech jsme dráhu dokázali rozumně připravit.

Nejvíce vidět jsou travnaté prostory. Jakým způsobem probíhá údržba trávníku?
Trávník se seká pravidelně každý týden. Je to neustálá činnost. Navíc jsme na ten trávník valili deset operací hnojení. Město nám platí každý měsíc zhruba po třech tunách ledku či jiného hnojiva, které je dobré. Tráva se neudržuje jako v parku, což si někteří lidé neuvědomují. Pak si hrají na odborníky, kteří to berou z pohledu, že si doma jednou za čtrnáct dní posekají zahrádku a to jim stačí.

Dostihy v Agrofert Parku

Dostihové závodiště má letos už třetí název. A 123. Velká pardubická se tak nepoběží v dosavadním Synthesia Parku, ale v Agrofert Parku. Před pár dny totiž dostihový areál dostal jméno společnosti, pod kterou spadá i dosavadní partner Synthesia.

"Nové jméno souvisí s rozšířením spolupráce mezi Dostihovým spolkem a skupinou Agrofert," uvedla mluvčí závodiště Kateřina Nohavová.

Podle vedení Agrofertu nesouvicí načasování změny jména ani s blížící se Velkou pardubickou ani s parlamentními volbami, ve kterých majitel Agrofertu Andrej Babiš kandiduje jako lídr hnutí Ano 2011. "Odmítáme obě zmiňované souvislosti. Přejmenování nemá jakoukoli spojitost ani s Velkou pardubickou, ani s volbami do Poslanecké sněmovny," uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

My musíme dráhu nakropit a pak na ní použijeme tendometr. Jedná se o kilové zařízení, které se z metru pustí na průbojník, jenž má plochu centimetru čtverečního, a ten se boří do země. Udělají se tři údery a podle toho se dráha hodnotí. Vše pak podléhá mezinárodním přepočtovým tabulkám. Pokud se zaboří v průběhu těch několika měření na čtyři a méně centimetrů, tak je dráha tvrdá. Pro koně to znamená, že chromnou. Jestli se ale boří na čtyři a více, pak je dráha v pořádku a koně jsou sice v cíli unavení a vyčerpaní, ale nejsou bolaví a nemají na nohách žádná zranění.

Více to tedy zatíží jejich svaly než šlachy, klouby a kosti. V případě, že se to neboří tak jak potřebujeme, tak riskujeme zdraví těch dobrých koní. A na Velké běhají jen ti nejlepší, kteří se svými výkony kvalifikovali v průběhu celé sezony. Těm musíme dráhu připravit sakramentsky dobře. Dá to hroznou práci dát koně do kupy, když ho předtím proženete po špatné dráze. To u něho pak tři dny klečíte, léčíte ho a spíte u něho, abyste ho dal dohromady. Už mám tohle za sebou a chci, aby se koně neničili a netrápili se.

Podle popisu to vypadá na dost velkou alchymii při té přípravě...
Z té trávy máte po dostihu oranici a za tři neděle to musíte dát znovu dohromady. Potřebuje se tam hodně dusíku a dobré travní semeno, aby se dal trávník za těch pár týdnů znovu sekat. Někteří odborníci z města a technických služeb se pozastavují nad tím, proč je potřeba tolik travního semena. Oni v parku udělají pěkný trávník, ale zkoušel jsem jim navrhnout, že jim tam začátkem  května pošlu sto padesát koní. Koncem května pak dalších sto padesát koní. Poté jen tvrdí, že ty koně tam nepatří a trávu zničí. Tak v tom je právě ten rozdíl, kdy vznikají ty rozpory. Kdo má doma zahrádku, tak tomu trochu rozumí.

Kdo sedí na magistrátu, tak už rozumí úplně všemu a pak to kritizuje, že to stojí milion šest set tisíc. Dráha má prostě svá specifika a musí se udržovat pro koně a ne proto, aby si diváci říkali, jak je to tu pěkně zelené. To je strašně povrchní hodnocení. Povrch musí být nejen zelený, ale všude perfektně měkký.

Mluví z vás velká zkušenost s prací s koňmi a vším tím okolo. Jak jste se k práci na závodišti vůbec dostal?
Jako trenér jsem posílal na dráhu své koně. Problém byl v tom, že když jsem na ni přijel v úterý do práce a viděl, že svítí sluníčko a díry tvrdnou, tak mi bylo jasné, že dráha není v pořádku. Lidi řvali a koně chromli. Přišel jsem před Vánoci v roce 2011 měl popřát tehdejšímu předsedovi představenstva. Tehdy se uvažovalo o tom, že se zatáčky budou dělat makadamem. Tak jsem říkal, že pokud se to dopustí, tak už se v Pardubicích nikdy běhat nebude. Odpověděl mi, že když jsem tak chytrý, tak ať to jdu dělat. Tak jsem od ledna 2012 nastoupil jako správce. Od té doby jsem zažil už tři ředitele. Stávající ředitel mi nechává věci dělat, tak jak já potřebuji, což mi vyhovuje a nikdo z trenérů ani jezdců si na nic nestěžuje.

Předpokládám, že na všechnu práci nejste sám. Kolik lidí se tedy o areál stará?
O dráhu se starají tři kmenoví zaměstnanci plus lidi z úřadu práce na veřejně prospěšné práce. S nimi je to někdy složitější. Celkem nás je tedy šest, což je myslím takové základní minimum. Ale nyní nám pan ředitel řekl, že lidi musíme pokrátit. Třeba v Chuchli sice mají tři lidi, ale tam se starají o mnohem menší prostor, kde navíc nemají skoky. Před a za nimi se to po těch koních musí zasypat a srovnat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skok přes Taxisův příkop
Sázkaři v Pardubicích věří i cizincům, kteří zvyšují prestiž dostihů

Kouknout na dostih. Poté rychle vyrazit do paddocku omrknout startující koně a pak honem do fronty k okénku sázkové kanceláře.   celý článek

Jaroslav Myška a kůň Holly Mill
Chci se s Klausem probojovat do první pětky, plánuje žokej Myška

Na pardubické závodiště se o víkendu sjedou koně z různých koutů České republiky i zahraničí. Své zástupce bude mít i stáj Jeso z Valů u Přelouče, která do...  celý článek

Trenér koní Radek Holčák připravuje na Velkou pardubickou koně Peintre Abstrait.
Valacha Peťu procházky nebaví, chtěl by běžet. Dočká se v Pardubicích

V neděli odpoledne se v Pardubicích poběží už 123. ročník Velké pardubické. Svého svěřence, sedmiletého valacha Peintre Abstraita, bude mít v dostihu i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.