Je to někdy velice rychlé. Pacienta ze Svitavska přivezla sanita s infarktem přesně před 24 hodinami a primář Petr Vojtíšek v kanceláři už podepisuje zprávu, se kterou muže překládají do Svitavské nemocnice.
„Všechna vyšetření dopadla dobře, vracíme jej do Svitav,“ řekl Petr Vojtíšek.
Kardiologické centrum provozuje pardubická nemocnice společně s firmou Agel. Katetrizační laboratoř Agelu patří počtem ošetřených pacientů mezi čtyři nejvýkonnější v České republice. Na sále lékaři dokážou například provést roztažení zúžené cévy, implantaci speciální výztuhy - stentu či odsávání krevní sraženiny.
Srdeční infarktDávno se netýká jen starších lidí, postihuje už i dvacetileté. Sedm věcí, který vás mohou dohnat k infarktu  Ilustrační fotografie |
„Loni jsme tu provedli 3 081 katetrizací. Naše spádová oblast je Pardubický kraj, ale kromě toho k nám jezdí pacienti z části Středočeského kraje, které nám posílají hlavně nemocnice z Čáslavi a Kutné Hory. Přijíždějí sem i lidé z Hradeckého kraje,“ říká Vojtíšek.
Chápu dobře, že takřka každý, kdo dostane infarkt v Pardubickém kraji, je převezen záchrannou službou na vaše oddělení?
Ano. Když dostane infarkt například někdo v Červené Vodě a je včas diagnostikovaný, sanitou Rychlé zdravotnické pomoci je u nás přibližně za 65 až 75 minut. Jde přímo na sál, je ošetřen a pak u nás hospitalizován. Pokud nejde o komplikovaný případ, tak se druhý den vrací do své spádové nemocnice, kde je doléčen. Každý rok je u nás takto ošetřeno 300 až 350 pacientů s akutním srdečním infarktem.
V sedmdesátých letech umírala v nemocnicích čtvrtina pacientů s infarktem, které tam sanity přivezly, nyní je to jen kolem pěti procent. To všechno je dáno pokrokem medicíny?
Hlavní měrou se na tom skutečně podílí fakt, že pacient je léčen moderněji a účinněji, ale roli hraje i skutečnost, že se zlepšila léčba rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, hlavně zvýšené hladiny cholesterolu v krvi a vysokého krevního tlaku. Navíc lidé kouří sice stále hodně, ale přece jenom méně než v sedmdesátých či osmdesátých letech. Pacient, který dnes dostane infarkt, je méně rizikový než v sedmdesátých letech, a i proto jsou jeho vyhlídky lepší.
Můžete při záchraně životů pacientů s infarktem dosahovat ještě lepších čísel?
V případě akutního infarktu si to dnes dovedu těžko představit. Prostor je v prevenci, tam máme dluhy. Třeba v řádné léčbě vysokého krevního tlaku. Studie ukazují, že jen přibližně třicet nemocných ze sta je léčeno tak, že mají normální krevní tlak. Dalším velmi závažným epidemiologickým problémem je obezita a samozřejmě kouření, což je velmi důležitý rizikový faktor infarktu.
Stát by tedy podle vás měl přitvrdit vůči kuřákům.
Jednoznačně. Když to jde v celé západní Evropě, proč by to nemohlo jít v České republice? Vždyť se považujeme za součást západní Evropy.
Jak vypadá infarktU infarktu zachraňuje život každá minuta. Znáte jeho příznaky?  |
Neohrožuje nás ale jen infarkt. Věnoval jste se výzkumu, který upozorňoval na to, že zatímco na infarkt umírá pacientů méně, stále nebezpečnější je pro lidi srdeční selhání...
Přesně tak. K srdečnímu selhání vede soubor různých onemocnění, a proto neexistuje ani žádný jednoduchý recept co s tím. Není to infarkt. V současné době je to narůstající problém kardiologie. Je stále víc pacientů, kteří mají diagnózu srdeční selhání, ochabování činnosti srdečního svalu. Důvodů je hned několik. Lidé jsou starší, v České republice se od devadesátých let prodloužila průměrná délka života o sedm let. Narůstá počet seniorů a ti jsou pochopitelně nemocnější. A druhý důvod je poněkud paradoxní. Máme pacienty, kteří přežijí infarkt, ale to už nejsou zdraví lidé. Infarkt může na srdci zanechat následky, které se po určité době mohou projevit právě jako srdeční selhání.
Neměla by se zlepšit prevence ze strany lékařů? Dočetl jsem se, že právě pokud jde o srdeční selhání, chybí lepší péče v terénu.
Byl bych rád, kdyby to bylo lepší.
A co má udělat pacient?
Úplně obyčejné věci. Poctivě si hlídat krevní tlak, nebýt tlustý a nekouřit.
Jak myslíte, že na tom bude dnešní počítačová generace, až vyroste? Pohyb je důležitý a oni ho nemají. Neprojeví se to za dvacet let nárůstem chorob srdce?
Je to možné. Po roce 1992 se situace, co se týká kardiovaskulárního onemocnění v České republice, výrazně zlepšila, zažili jsme v poklesu úmrtnosti na srdeční choroby jeden z největších zlomů v Evropě. Ale teď se tento trend zpomaluje, a pokud jde o obezitu, neubírá se to dobrým směrem. Jsme hodně tlustí. A pokud jde o dnešní počítačovou generaci, pediatři i pedagogové mi potvrzují, že děti se málo se pohybují a jsou neobratné.
