Výstavba teplárny má stát čtvrt miliardy korun a bude během čtyř až pěti let zásobovat zhruba šest tisíc lidí na sídlišti Na Štěpnici. To je více než třetina obyvatel města.
Záměr je sice v samém začátku, první krok však městská rada učinila začátkem dubna. V rámci nových investic pro rok 2011 schválila zpracování úvodní studie.
"Území, na němž je možné teplárnu postavit, už máme. V jeho blízkosti je naše rozvodna centrálního zásobování teplem," uvedl Martin Lang, ředitel městské společnosti Tepvos, která by měla stavbu solární teplárny na starosti.
Vzhledem k tomu, že podobné zařízení v České republice dosud není, budou ústečtí vycházet ze zkušeností se solárními teplárnami v zahraničí, byť jich ve střední Evropě zatím není mnoho.
"Příkladem mohou být solární teplárny v německém Neckarsulmu, dánském Marstalu nebo rakouském Grazu," dodává ředitel. Peníze na stavbu se bude město snažit získat z Bruselu a z grantů českých ministerstev.
Životnost teplárny bude 30 let
Reakce veřejnosti se v této fázi nedá odhadnout, ústečtí politici a úředníci věří, že nebude odmítavá. "Teplárna bude výhodou jak pro samotné obyvatele, tak pro celé město,“ uvedl starosta Ústí Petr Hájek. Ředitel Lang navíc dodává, že teplárna zlevní teplo. "Dodávky tepla budou stabilnější a levnější," věří Lang.
Například obyvatelka sídliště Na Štěpnici, které by solární teplo využívalo, Jana Vacková by stavbu solární teplárny přivítala. "Bylo by to dobré. Teplárna by stála za městem, nikomu nevadila a vždycky je dobré, když se něco ušetří," řekla.
Obyvatelka stejného sídliště Radka Skřivánková to ale vidí jinak. "Nepovažuji to za nejšťastnější řešení. Oblast za letištěm sousedící s lesem by se měla zachovat pro rekreační účely," míní.
Životnost podobných zařízení se odhaduje na 30 let. Prvních pět let jsou přitom na investice do obnovitelných zdrojů osvobozeny od zdanění.