Masopust vždy obracel svět naruby, říká etnografka Ilona Vojancová

  7:55aktualizováno  7:55
Masopustní obchůzka je jednou z mála tradic, která se na Hlinecku dochovala v téměř nezměněné podobě až do dnešních dnů. Jedinečnost zapsanou v seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO s kořeny sahajícími až do pohanských dob bude i letos sledovat etnografka Ilona Vojancová.

Masopust na Veselém kopci. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Opravdu si masopustní obchůzka na Hlinecku udržela svůj tradiční ráz a nezměnila za posledních dvacet třicet let podobu a charakter?
V zásadě se neproměnila. Průběh obchůzky a úloha jednotlivých masek má stále stejný charakter. Proto jsou natolik jedinečné, že se dostaly na reprezentativní seznam UNESCO. Je však jasné, že v detailech se liší. Například na výrobu masek se používají soudobé materiály, už ne ty přírodní, tedy když nemluvíme o slaměných maskách. Tam zůstalo vše při starém. Posun je také v počtu masek náležejících do skupiny takzvaných masek černých, kterých chodilo před sto a více lety mnohem méně než dnes. Třeba masky slaměný a kominík chodily po jednom.

Fotogalerie

Proč masek chodilo méně? Na vesnicích bylo lidí vždy dost.
Skupina masek častokrát neměla zájem se rozšiřovat. V minulosti byly masopustní obchůzky pro některé lidi vítaným způsobem, jak si vylepšit rodinný jídelníček a rozpočet. Za takzvanou černou maškaru se například převlékali lidé, kteří na tom nebyli ekonomicky dobře. Je to stejné jako u koledních obchůzek na Nový rok nebo na svatého Štěpána. Výtěžek z obchůzky si poté aktéři dělili mezi sebou.

Ti, co si kostýmy masek pravidelně oblékají, uchovávají je jako oko v hlavě? Předávají se z generace na generaci?
Masky kromě masek Turků jsou ve vlastnictví těch, co je nosí. Opravdu je mají ve skříni, starají se o ně, sami si je doplňují, opravují, perou a oblékají. Základ masky, jako jsou čepice nebo artefakt, který se tolik neničí, si lidé předávají a v masopustních průvodech se objevuje třeba po desítky let. Jenom masky Turků jsou na vesnicích v majetku sboru dobrovolných hasičů, protože se za ně oblékají mladí hoši. Mají to být svobodní mládenci, kteří za Turka chodí dvě tři sezony, aby je mohli nahradit zase ti mladší.

Ví se, který konkrétní kostým masky je na Hlinecku nejstarší?
Třeba ve Studnicích jsou na některých napsané roky s tím, kdo je nosil a jak dlouho. Víme, že některé části kostýmů, například čepice, jsou z 20. a 30. let minulého století.

A co říkáte na novodobé doplňky, které se v posledních letech na kostýmech vyrojily? Příkladem jsou třeba „hanbaté obrázky“ na čepicích.
Tradice se vždycky vyvíjela a vyvíjí. Žádný obyčej není zakonzervovaný, bylo by špatně, kdyby byl. Nositelé, kteří si kostým takto vylepšili, to zdůvodňují tím, že masopustní obchůzky jsou navázány na kult plodnosti, na prosperitní magii, což z hlediska významu obyčejů má svoji logiku.

Tím se dostáváme k původu masopustu. Co pro naše předky znamenal?
Má velmi hluboké kořeny. My víme, k čemu sloužil, ale nevíme, jak přesně se vyvinul, protože jde o obyčej předkřesťanský. Je spojen s přelomovým obdobím kalendářního roku. Obchůzky se konaly v období, kdy pro naše předky začínal nový hospodářský rok, kdy v jejich představách končila zima a na dohled bylo jaro. V takovýchto zlomových okamžicích se snažili ovlivnit průběh věcí příštích. Jejich cílem bylo zajistit si bohatou úrodu a plodnost hospodářských zvířat i lidí. To bylo v době, kdy vesnické společenství bylo závislé na zemědělství. Lidé dělali tlustou čáru za zimou, ale i za všelijakými sváry nebo křivdami. Maska mění identitu. Lidé si v masce mohli dovolit víc, mohli se chovat jinak, mohli se za ní skrýt. Často se uvádí, že v období masopustu je svět „naruby“. Takovýmto až rozpustilým způsobem se vlastně společenství – obrazně řečeno – očišťovala.

Zůstalo v nás něco z toho do dnešních dnů?
Na Hlinecku, kde se obchůzky konají bez většího přerušení, lidé věci kolem prosperity v zemědělství vnímají stále. Dodnes umějí říct, jaká symbolika se skrývá za projevy té či oné masky. Předávají si i to povědomí, není to jenom zábava. To je odlišuje od karnevalů, kde se lidé jenom baví. Tady se baví také, ale když se jich zeptáte, všichni vědí, že udržují něco, co tady bylo za jejich pradědečků a prababiček.

Dnes masky chodí jenom o víkendu. Dříve bývalo zvykem chodit v úterý před Popeleční středou.
Je pravda, že masopustní obchůzky se v některých vesnicích konaly až do konce 60. let minulého století jenom v masopustní úterý. Vzhledem k proměněným společenským podmínkám se termíny obchůzek musí z nejrůznějších důvodů přizpůsobovat. Třeba kvůli volnému termínu kapel.

Co si jako etnografka myslíte o novodobých postavách v těch obcích, kde se podařilo obchůzky obnovit až v posledních letech?
Dívám se na to s pochopením, protože právě kvůli dlouhé pauze tam na základech něčeho tradičního vzniká něco nového. Daří se to například v Jeníkově nebo na Včelákově. Takové jsou z tohoto pohledu i masky v Blatně, které jsme do nominace UNESCO zařadili jako takový přechodový typ vývoje. Z objektivních příčin se tam před lety v průvodu objevily nové masky, dokonce se za některé masky převlékají ženy. Základní charakter obchůzky i úlohy tradičních masek však zůstávají stejné.

Jak si UNESCO hlídá zachování tradice?
Z hlediska regulí organizace UNESCO v případě ochrany nemateriálního kulturního dědictví nic nenařizuje. To je na rozdíl od hmotných památek jiné. Spolu s kolegy z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici máme za úkol jev nadále dokumentovat. V časových intervalech se pořizují fotografie i videozáznamy, které jsou archivovány. Je to předmět našeho odborného zájmu. V loňském roce jsme například předkládali organizaci UNESCO zprávu o stavu obyčeje. Pokud by došlo k výrazné odchylce a masky by začaly chodit třeba v kostýmech aktérů Hvězdných válek, tak by UNESCO jistě přehodnocovalo, zda má ještě smysl tuto záležitost chránit. Muselo by jít o naprosto fatální změnu. Ke ztrátě podstaty a charakteru obyčeje může dojít také nadměrnou komercionalizací. To není zaplať pánbůh případ masopustních obchůzek na Hlinecku.

Začínají masopustní obchůzky

Masopustní obchůzky na Hlinecku se od roku 2010 staly součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Pro širokou veřejnost je určena masopustní obchůzka na Veselém Kopci, kterou tuto sobotu předvedou ve skanzenu obyvatelé ze Studnice. V 10 hodin bude slavnostně uděleno povolení k obchůzce, tento obřad bude zopakován ještě jednou ve 13 hodin, pak průvod masek vykročí mezi roubené objekty. U každé roubenky masky zatancují obřadní kolečko. Návštěvníci si budou moci prohlédnout všechny tradiční masky: laufra, ženu, Turky, slaměné, rasa s kobylou, kominíky i kramáře.

Masopust na Hlinecku 2018

Veselý Kopec 27. 1., Vítanov 27. 1., Hamry 3. 2., Studnice 3. 2., Jeníkov: 3. 2., Blatno: 4. 2., Vortová 10. 2., Rozloučení s masopustem, Betlém 13. 2.

A co obchůzky, které se v minulých letech konaly až po Popeleční středě? Tedy v období, kdy by lidé měli až do Velikonoc držet půst a zdržet se jakýchkoliv veselic.
Pokud je to výjimka ovlivněná objektivními příčinami, pak to určitě není věc, která by zakládala důvod k tomu, aby se uvažovalo o vyškrtnutí ze seznamu. Daří se nám v tomto směru dělat osvětu, aby si lidé uvědomili a snažili se vrátit do časového období obchůzky. A musím říct, že se to letos opravdu srovnalo. Termíny obchůzek se nám za Popeleční středu nedostaly.

Díváte se do budoucna optimisticky? Podaří se obyčej uchovat i pro další generace?
Zatím mám z toho vývoje pozitivní dojem. Jeníkov, Vítanov nebo Včelákov jsou příkladem, že se obchůzku podařilo obnovit a dále udržet. To, jak se budou obchůzky vyskytovat dál, je záležitostí toho konkrétního vesnického společenství. Vždy to je o lidech, kteří to dokážou každoročně rozpohybovat. Obchůzky začala společnost vnímat jako něco mimořádného. I to je příslibem a nadějí, že bude zájem masopustní obchůzky udržet.

Nejčtenější

Pohárová osmifinále: Slavia přešla přes Chrudim, Teplice vyřadily Duklu

Autor prvního gólu Jan Sýkora (vpravo) ze Slavie se raduje se spoluhráči. Vedle...

Fotbalový Mol Cup pokračoval dvěma osmifinálovými duely. V tom prvním prohrála Dukla s Teplicemi 1:3, když všechny tři...

Srážka vlaku s člověkem omezila provoz na koridoru u Pardubic

Ilustrační snímek

Neštěstí v kolejišti zkomplikovalo v páteční odpolední špičce cestu vlaky z Prahy na Moravu po koridoru. Mezi Přeloučí...

Svitavské ulice se náhle noří do tmy, na nádraží je lepší jít s baterkou

Potemnělé ulice ve Svitavách v těchto dnech osvěcovala jen dálková světla aut.

Kdo se v těchto dnech chystá ve večerních hodinách vlakem do Svitav, měl by se vybavit dobrou baterkou nebo svítilnou v...

Cedule označující nikoli Havlovo náměstí zmizela, starosta by ho chtěl

Cedule už z litomyšlského informačního centra zmizela.

Toto není náměstí Václava Havla, říkala ještě donedávna cedule poblíž litomyšlského zámku. Tabulku, která zpravidla...

Žák zdemoloval dveře, lavice i podlahu, podle znalce byl nepříčetný

Ilustrační snímek

Vykopnuté dveře na dámské toaletě, zdemolované lavice i proražené linoleum na podlaze. To je necelý výčet řádění...

Další z rubriky

Primátorem Pardubic je opět Martin Charvát, mandát obhájil jako druhý

Hnutí ANO 2011 vede do voleb Martin Charvát.

Až překvapivě hladce probíhalo v pondělí večer ustavující zastupitelstvo města Pardubic. Domluvená koalice ANO, ODS,...

Za vraždu novorozeněte dostal otec 18 let, svým dětem je nebezpečný

Obžalovaný stojí před soudem kvůli usmrcení novorozeněte.

Pardubický soud poslal na 18 let do vězení osmadvacetiletého otce, který letos v dubnu smrtelně zranil opatrované...

Srážka vlaku s člověkem omezila provoz na koridoru u Pardubic

Ilustrační snímek

Neštěstí v kolejišti zkomplikovalo v páteční odpolední špičce cestu vlaky z Prahy na Moravu po koridoru. Mezi Přeloučí...

Najdete na iDNES.cz