Hřebečský tunel bude od pondělí uzavřen. Řidiče čekají kolony. Foto: Radek

Hřebečský tunel bude od pondělí uzavřen. Řidiče čekají kolony. Foto: Radek Kalhous, MAFRA

Hřebečský tunel se v pondělí zavře. Na řidiče čekají kolony

  • 3
Řidiči jedoucí na Moravu se musí obrnit trpělivostí, tunel pod Hřebečským kopcem se už zase bude opravovat. Tentokrát práce přicházejí v nejnevhodnější čas. Příští týden totiž zahajují také práce na dálnici D1.

Úplná uzávěrka Hřebečského tunelu začíná v pondělí. Veškerá doprava mezi Svitavami a Moravskou Třebovou povede objížďkami po místních silnicích. Ve středu se sice zprovozní v tunelu jeden pruh, ale práce tu budou pokračovat až do poloviny července.

Vzhledem k tomu, že začátkem příštího týdne začínají také masivní opravy dálnice D1, bude nápor na silnice ještě větší, než při častých opravách v samotném tunelu i jeho okolí. Dá se proto čekat, že silnici I/35 budou využívat i těžká nákladní vozidla, které se budou chtít brněnské dálnici vyhnout.

Po otevření jednoho pruhu v tunelu povede objížďka ve směru z Moravské Třebové do Svitav po původní silnici I/35, druhý směr bude veden po staveništi.

Řidiči se bojí kolon. Kola se musí pořád točit

K výraznému zdržení a zácpám podle slov Jiřího Hostašy z Ředitelství silnic a dálnic sice docházet nebude, šoféři tomu ale nevěří.

"S dispečery budeme hledat náhradní trasy, což není dvakrát jednoduché. Stát někde v kolonách se nám nechce, navíc náš pan šéf tvrdí, že se kola musí pořád točit," uvedl řidič dálkové dopravy Peter Voltemar.

Hřebečský tunel

Je na silnici I/35 mezi Svitavami a Moravskou Třebovou a měří 354 m. Do provozu byl uveden v roce 1997. Jako první stavba svého druhu v Česku byl ražen novou rakouskou tunelovací metodou. Na východní portál navazuje přeložka silnice I/35 umístěná v geologicky nestabilním svahu Hřebečského sedla, kvůli kterému musel být úsek v roce 2006 uzavřen a svah zpevněn. Znovu se otevřel v roce 2009. Tunel měl odvést provoz ze serpentin na staré silnici a zrychlit cestu mezi západem a východem republiky. Vzhledem k nestabilnímu podloží a husté dopravě dochází k častým opravám a ukázalo se, že ne vždy je pro plynulý provoz přínosem.

Nadšení nejsou ani v okolních obcích. "To bude zase pěkný guláš," myslí si Miroslav Bačovský, místostarosta Koclířova, jehož je Hřebeč součástí. "My jsme se to dozvěděli na poslední chvíli, a tak jsme ani neměli pořádně čas obyvatele o další objížďce informovat. Teď to jen vyhlásíme rozhlasem," dodal.

Objížďky tu nejsou žádnou výjimkou. "Víte, ono se tam pořád něco bortí. Ten tunel se vůbec opravuje podezřele často a podezřele dlouho. Lidi si na to sice už trochu zvykli, ale jestli k tomu přibudou ještě náklaďáky, které se budou vyhýbat dé jedničce, tak se z toho zblázní," obává se místostarosta. Nejhorší podle něj ovšem je, že se zástupci obcí nikdo předem nic neprojedná.

"Teď aktuálně s námi opravdu nikdo nic předem neřešil. Ale co můžeme dělat?" potvrzuje slova svého zástupce koclířovský starosta Jaromír Lenoch.

Ministr slíbil kompenzace. Objížďka poškozuje obce

Útěchou může být pro obyvatele Boršova, Hřebče a dalších obcí v okolí slib ministra dopravy Zbyňka Stanjury, který tento týden slíbil obcím finanční kompenzaci.

"S panem ministrem jsem ve čtvrtek o objížďkách a poničených silnicích II. a III. třídy skutečně mluvil. Jednoznačně uznává, že stát opravami silnic I. třídy a s tím spojenými objížďkami poškozuje cizí majetek a slíbil, že nám i dotčeným obcím poskytne finanční kompenzaci," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický.

Ministr mu dal údajně přímý příslib. "A já nemám důvod mu nevěřit," uvedl hejtman na dotaz, zda jsou ministrovy sliby reálné.

Už je toho moc. Problémem je podloží

Problémy s tunelem jsou už od jeho postavení. Důvodem častých oprav a uzávěr jsou jednak tisíce projíždějících aut, ale i geologické podloží Hřebečovského hřbetu. Řada motoristů má v paměti sesuv půdy, který tunel vyřadil z provozu na apríla 2006. Tehdy ze svahu sesulo vlivem jarního tání sněhu na 10 000 metrů krychlových zeminy a skalních bloků, přičemž byla zasypaná také část vozovky.

O tom, že zdejší podloží není pro tunel dvakrát ideální, se ale vědělo už dávno před jeho stavbou. Problémy kvůli zdejším geologickým podmínkám měli už při stavbě nedalekého železničního tunelu u Třebovic v letech 1842 - 1844.