Do sálu kladrubského hřebčína vchází bělouš s historickým jménem a ještě delším rodokmenem - Favory Albuza XXVII.
„Tohle zvíře je made in Kladruby. Tento hřebec se tady narodil, byl tu odchován, vycvičen, žere seno, které jsme tady usušili. Dovolím si říci, že by obraz toho zvířete nebyl tak krásný, kdyby se na něm nepodepsala krajina, ze které vzešel,“ řekl ředitel Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiří Machek.
Cesta národního hřebčína Kladruby do UNESCO1995 – NH Kladruby se stává kulturní památkou, a to včetně kmenového chovného stáda starokladrubského koně. 2002 – NH Kladruby Národní kulturní památkou. 2006 – tehdejší hejtman Michal Rabas kraje odstartoval zařazení hřebčína na indikativní seznam UNESCO. 2007 – ministerstvo kultury definitivně zařazuje hřebčín na tento seznam. 2017 – 29. září 2017 správci hřebčína podávají oficiální přihlášku do sídla UNESCO v Paříži. |
Samotní starokladrubští koně nemohou být na Seznam světového kulturního dědictví zapsáni, protože pro živé památky nemá UNESCO kategorii. Proto společnými silami usilují ministerstva kultury, zemědělství a Pardubický kraj o uvedení na Seznam hmotného dědictví UNESCO, kam se zapisují nemovitosti.
Fakt, že Kladruby a okolí jsou jedinou památkou v Česku, která letos žádost do centra UNESCO zašle, šance hřebčína zvyšuje.
„Toto je památka nejvyšší kategorie, unikátní projekt, proto už žádný jiný v tomto roce nenominujeme. Podkladový materiál, který do Paříže odesíláme, je velmi dobře zpracovaný, přidaná hodnota hřebčína, tedy krajina se živým stádem starokladrubských koní, to je fenomén, proto věřím, že nebude dlouho trvat a hřebčín a okolí se do UNESCO dostanou,“ řekl ministr kultury Daniel Herman.
Projekt se nazývá Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem.
Nominovaná oblast má rozlohu 1 310 hektarů a skládá se ze tří typů krajiny: centrálního pásma luk a pastvin, které jsou striktně symetricky uspořádány. Ze severu na ně navazují smíšené lesy, z jihu okrasný park Mošnice, kde se rozlévají slepá ramena Labe. Vše ukončuje kladrubský náhon, což je odbočka Opatovického kanálu, hlavní vodní zdroj hřebčína.
„Když se řekne Kladruby, vybaví se mi spojení zemědělství a kultury. To, čemu se říká agrikultura. Celá krajina, která je tady díky chovu koní kultivována, hovoří sama za sebe. Starokladrubský kůň je součástí rodinného stříbra naší země, na něž musíme být právem hrdí,“ řekl ministr Herman.
Na verdikt se bude čekat roky
Právě před rokem vznikl kvůli nominaci do UNESCO tým 35 odborníků, který projekt připravoval. Projekt obsahuje takzvaný managment plán, komparační studii a nominační dokumenty, to vše v anglické verzi. Příští půlrok se očekává, že komisaři vyjádří připomínky a požádají o doplnění některých náležitostí. Pak bude podle náměstka hejtmana Romana Línka čekací období dvou až tří let, jestli se polabská krajina včetně hřebčína na Seznam světového kulturního dědictví dostane.
„Pět set let se tady potkávají lidé, koně a krajina. Rádi bychom měli po Litomyšli druhou památku UNESCO,“ řekl náměstek hejtmana Línek.
Ať už hřebčín a jeho okolí v Paříži s přihláškou do UNESCO uspěje, nebo ne, čeká místní i krajskou samosprávu důležitý úkol – zlepšit zázemí pro turisty, zmodernizovat silnice a nastartovat služby pro návštěvníky, kterých skokově přibývá.
„Chceme, aby se hřebčín a polabská krajina dostaly na prestižní Seznam světového kulturního dědictví, ale zatím na to jako vesnice nejsme připraveni,“ řekla starostka Kladrub nad Labem a bývalá ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová.
