Přihláška Národního hřebčína na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byla podaná před více jak měsícem. Nyní se k ní vyjadřují první odborníci.
„Vypořádáváme všechny připomínky ze strany českých organizací, například Národního památkového ústavu a českého komitétu Icomos, což jsou krajinářští architekti, poradní orgán UNESCO. Jejich mezinárodní pobočka Icomos pak bude mít hlavní slovo v hodnocení samotné nominace,“ popsal další kroky týkající se přihlášky náměstek ředitele kladrubského hřebčína Radek Václavík.
Hřebčín už teď ví, že na českém poli Icomos obstál a připomínky jsou drobné. „Šlo spíše jen o úpravu slovosledu, skutečně jemné úpravy, nic zásadního,“ řekl Václavík.
Do poloviny listopadu obdrží hřebčín možné výtky a nesrovnalosti přihlášky ze strany sekretariátu UNESCO v Paříži. Ty musí letošní jediný český uchazeč o vstup do UNESCO zapracovat a vytvořit čistopis, který svým podpisem stvrdí ministr kultury. Poslední lednový den pak v angličtině bude oficiální dokument UNESCO předložen.
Hřebčín čeká zevrubná kontrola
Poté budou komisaři UNESCO šest měsíců kontrolovat všechny náležitosti přihlášky, než se rozhodnou, zda vpustí Kladrubskou krajinu do druhého kola. Hřebčín navštíví jak oficiálně, tak i inkognito a budou srovnávat, co obsahuje přihláška a jaká je skutečnost. „Ze zhruba 65 nominací postoupí asi 35 uchazečů,“ přibližuje Václavík.
Komisaři budou vše kontrolovat s pracovníky ministerstva kultury, zemědělství, životního prostředí, Pardubického kraje. „Budou vznášet dotazy a my jim na ně budeme odpovídat,“ přibližuje Václavík.
Asi dvaceti nominacím z celého světa pak titul Památka UNESCO udělí. Právě tolik jich uspělo letos.
Nutno říci, že se management hřebčína obklopil odborníky, kteří už na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO pomohli většině ze 12 v Česku uznaných památek. Například Zdeněk Novák je státním tajemníkem ministerstva kultury a je odborníkem na parkové úpravy. Do UNESCO pomohl jak parku v Průhonicích, tak Lednicko - valtickém areálu i Kroměříži.
„Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní je unikátní kombinací francouzské, anglické a přírodně - krajinářské zahrady, které se nikde jinde na světě nepotkaly v zařízení, kterému se říká hřebčín,“ řekl Novák.
Starokladrubský kůň a hřebčínStarokladrubský kůň je nejstarší české plemeno, český chovatelský unikát, jehož původ sahá na začátek novověku. Je to jediné plemeno koní vyšlechtěné speciálně pro ceremoniální účely panovníků. U císařského dvora byli používáni především pro smuteční obřady a pro církevní hodnostáře, ale i k těžké práci v hospodářství. Pro svou vytrvalost a tahavost byli oblíbeni mezi chovateli a rolníky. Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského. Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1 200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579 – 1918) byl pak císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V samotných Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi. |
