Předseda Mykologického klubu Choceň Libor Tmej při sběru svých oblíbených

Předseda Mykologického klubu Choceň Libor Tmej při sběru svých oblíbených lanýžů.

Houby si dělají, co chtějí, komentuje sezonu mykolog z Choceňska

  • 4
Houbaři v letošní sezoně zatím moc důvodů k radosti nemají. Přinést si z lesa na východě Čech plný košík není pravidlem, ale spíše vzácností, ke které je potřeba kousek štěstí. Najít se ale houby dají.

„Už několik týdnů je poměrně sucho a houby nerostou tak, jak bychom si představovali. A to i když roste široké spektrum hub, už i klasické letní. Ale není to takové, jak jsme byli navnaděni na jaře,“ řekl předseda Mykologického klubu Choceň Libor Tmej. Tento klub soustřeďuje členy i ze vzdálenějších koutů Pardubického kraje.

Jaro bylo totiž z pohledu praktických houbařů i mykologů po několika letech vcelku úrodné, protože rostly všechny typické jarní houby. K jeho konci už to bylo horší.

„My jsme sice měli v Pardubickém kraji štěstí, že přes něj přešlo několik pruhů bouřek a přišly nějaké srážky. Ale před nimi bylo relativně dost sucho a houby tolik nerostly. Teď máme docela zalito, takže se dá čekat, že by mohly být, ale otázkou je, co s tím udělá očekávaná týdenní vlna veder,“ dodal Libor Tmej.

Zkušený mykolog jak v přírodě, tak i na klubových poradnách vidí, že houby rostou. Ať už to jsou hřiby dubové či hnědé, koloděj i kovář. A také klouzci, především modřínový a sličný. Roste i celá řada žampionů, které je třeba hledat především na loukách, v lesích se vyskytuje sem tam žampion lesní. A z holubinek rostou tři velmi chutné druhy - holubinka mandlová, bukovka a namodralá.

Hledači hub musí spoléhat na „ostrůvky“ v lesích či na jejich okrajích, kde souhrou příhodných okolností lze houby sbírat. Pokud mají houbaři svá místečka, mají podle Tmeje šanci v těchto dnech najít kozáky či křemenáče. Roste i nejchutnější houba muchomůrka růžovka. Ale tady je nutné, aby si houbaři začátečníci dali pozor - zároveň s ní roste také prudce jedovatá houba muchomůrka panterová tedy tygrovaná,“ řekl mykolog.

Na dřevu padlých kmenů je pak možné najít hlívu plicní, což je typická letní hlíva, na rozdíl od hlívy ústřičné, která roste na podzim. Tato letní je světlejší a má jemnější chuť. Na ovocných stromech i jiných listnáčích se dá nalézt poměrně chutná jedlá houba choroš sírovec žlutooranžový. V nouzi pak je možné hledat nejen na povrchu, ale i pod zemí, což dokazuje výjimečný nález před několika dny.

„Nejzajímavější houbou pondělní poradny byl choroš oříš, velmi vzácná podzemní houba. Je to zvláštní trs, který vytváří kloboučky. Dříve jsme ho jezdili fotografovat na Slovensko, kde mu říkají baraní hlava, a teď nám roste u Chocně,“ dodal Libor Tmej, jehož předpověď pro výskyt hub o nastávajících prázdninách je lapidární: „Uvidíme, co s nimi léto udělá, ony si ty houby dělají, co chtějí.“