Tragická nehoda vyhlídkového letounu na vysokomýtském letišti. | foto: Archiv Regionálního muzea Vysoké Mýto

Na vysokomýtském letišti vzlétl Kašpar, Sodomka tam stavěl větroně

  • 0
Devadesáté výročí úmrtí Jana Kašpara si letos připomínají Pardubice, ale na prvního českého letce vzpomínají i ve Vysokém Mýtě. Plochu tamního letiště využil jako první.

Letiště ve Vysokém Mýtě patří mezi málo míst v Čechách, odkud v roce 1910 až 1912 vzlétl do oblak Jan Kašpar. Nenápadná plocha vysokomýtského letiště také zažila dobu, kdy se na výrobu letounů vrhl i jeden z největších českých karosářů automobilů Josef Sodomka mladší.

„Dlouho jsme hledali v archivech, jak v Mýtě letiště vzniklo. Museli jsme do doby šedesátých let 19. století, kdy ve městě vznikla vojenská posádka. Jezdectva i pěchoty tu bylo postupně stejně jako obyvatel. Tolik vojáků potřebovalo cvičiště. Proto město v roce 1883 pronajalo vojákům původní rozsáhlé pastviny v místech, kde je dnes letiště,“ líčí ředitel Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě Jiří Junek.

Tuto plochu využil jako první ke vzletu letounu slavný aviatik Jan Kašpar, a to 11. června roku 1911.

„Vysokomýtští sokolové oslovili Aviatické družstvo v Pardubicích, aby uspořádali v Mýtě jeho leteckou produkci. Budoucí letiště dokonce kontroloval odborník, který si za bezpečnostní prověrku plochy naúčtoval 90 korun a dvacet haléřů,“ říká ředitel muzea.

Na odstartování Kašpara se sjelo na deset tisíc lidí ze širokého okolí, prostor dostal plátěný hangár a ohrady, za které obecenstvo nemohlo. Kašpar kroužil ve dvou vzletech nad letištěm a pak odletěl přes Vraclav do Pardubic, kde bezpečně přistál.

Let měl trochu nepříjemnou dohru v podobě vyúčtování. Po Kašparově produkci se začali hlásit lidé, kterým obecenstvo pošlapalo trávu na sušení. Aviatici z Pardubic také nevydělali na poplatcích, protože hospodští, cukráři a uzenáři, kteří si stěžovali, že jim produkce nepřinesla kýžený zisk, ba spíše prodělali. Nakonec aviatický spolek na celém velkém podniku vydělal pouhých 24 korun. A brzy skončil.

Dcera velitele zasáhla pilotovi do řízení, ten pád nepřežil

V září 1936 se konal na letišti ve Vysokém Mýtě monumentální letecký den. Startovala tu tehdejší akrobatická slavná trojka Hubáček, Široký, Novák. Na zaplněném náměstí je vítala honorace Mýta. Letecký den začal vypuštěním tisíce holubů, pokračoval simulací leteckého útoku a vyvrcholil exhibicí akrobatů.

„Bohužel už po programu havaroval vyhlídkový letoun a zemřel jeho pilot a zranila se dcera místního velitele posádky, která pilotovi zasáhla do řízení,“ říká Jiří Junek.

Za války letiště sloužilo cvičení Hitlerjugend na větroních pro Luftwafe, která se usídlila na letišti v roce 1944. Zásobovali z Mýta obklíčenou a hořící Vratislav.

Na kopec letoun vytáhlo koňské spřežení

Na letišti byl častým hostem i továrník Josef Sodomka, který měl jako někteří další podnikatelé z Mýta a okolí v hangáru na letišti své soukromé letadlo, s nímž létali po republice.

„Se Sodomkou souvisí i letecká výroba v Mýtě. Zřídil v roce 1935 ve své karosárně dílnu Masarykovy letecké ligy a před válkou v ní vyráběl především kluzáky, s nimiž později Sodomka prakticky zásoboval celou republiku,“ řekl.

V roce 1935 vyrobil Sodomka první kluzák Zlín 5, jenž dostal přezdívku „Kujebák S 1“. Křest letounu se uskutečnil na Bučkově kopci ve směru na Choceň. „Na kopec letoun vytáhlo koňské spřežení, byla to veliká sláva, a kluzák úspěšně vzlétl. Mezi další letouny firmy Sodomka patřily kluzáky Skaut či licenční německý kluzák Wolf, překřtěný na Sokol, na němž měl později létat i slavný akrobatický pilot Sláva Rodovský,“ říká Junek.

Na křídle některých letounů byl nápis Sodomka, mezi nejzajímavější Sodomkovy letouny patřil větroň „Jánošík“, který vyhrál soutěž Masarykovy letecké ligy pro vysokovýkonostní větroně.

„Ve své době byl Jánošík větroň, který překonal československý výškový rekord, a to buď ve Kbelích, nebo Brandýse nad Labem. Ve výšce 800 metrů se odpoutal od vlečného letadla a měl dosáhnout výšky asi 2 200 metrů,“ říká Jiří Junek.

Výroba kluzáků byla Sodomkovou přidruženou výrobou

Dodává, že firma Sodomka v letech 1937 a 1938 vyrobila další dva kusy větroňů s označením SVD. „Ty už byly velice moderně pojaté. Někdy těsně před rozdělením republiky v roce 1939 je firma odeslala na Slovensko, konce války se dočkaly u Žiliny, z obou strojů nakonec složili Slováci jeden funkční, s nímž létali i po válce,“ říká ředitel.

Zásluhu má Josef Sodomka i na vzniku hangáru, jenž nechal vystavět v roce 1938 a který slouží vysokomýtským letcům dodnes.

„Sám Sodomka byl velkým příznivcem létání a podporoval místní Masarykovu leteckou ligu. Nebral výrobu letounů jako další svůj byznys, jeho hlavní činností byla výroba automobilových karoserií. Výroba kluzáků byla jakousi jeho přidruženou výrobou, byl velký fanda létání, po válce je využíval ke svému obchodování a tajně doufal, že by se Mýto mohlo stát druhým baťovským Zlínem,“ říká Jiří Junek.

„A proto Sodomka snil o veliké továrně na autobusy, lokomotivy, trolejbusy i osobní auta a měl vizi rozšíření železničního a silničního spojení s okolním světem. Přitom počítal i s rozvojem letiště, které by využíval k delším cestám po republice a zahraničí. O tom svědčí jeho dochovaná kresba z konce II. světové války, na níž je velká továrna, autobus, nákladní a osobní automobil a nad vším létá větroň Jánošík,“ dodává Jiří Junek.