Svitavské náměstí se svou délkou téměř pět set metrů patří k nejdelším oboustranně loubeným náměstím v Česku.
Dotace města soukromníkům na opravy kulturních památek2013 – 200 tisíc korun 2014 – 630 tisíc korun 2015 – 40 tisíc korun 2016 – 730 tisíc korun |
To je znát i na počtu měšťanských domů, kterých je na celém náměstí více než osmdesát. Pryč jsou doby, kdy Svitavy za příkladnou regeneraci městského jádra sbíraly jednu cenu za druhou. Dnes má vedení radnice z padající omítky mnoha domů vrásky na čele.
„Snažíme se s vlastníky domů komunikovat, ale daří se nám oslovovat pouze jednotlivce. Pokaždé se hlásí jiní. Ti, kteří by se pro příspěvek hlásit měli, zájem nemají,“ okomentoval snahu města navrátit náměstí lesk vedoucí školství a kultury Jiří Petr, pod jehož gesci městská památková zóna spadá.
Vady jako padající omítky, děravé okapy nebo voda zatékající do zdí jsou vidět na velké většině barokních domů. O výmoly a díry v dlažbě zakopávají lidé také v podloubí, které je neoddělitelnou součástí nemovitostí.
Lépe už podle vedení radnice bylo. Situace, kdy se městu na začátku 90. let podařilo spolu s náměstím opravit také všechny domy, se už nikdy opakovat nebude.
Podle svitavského starosty Davida Šimka byla před privatizací většina domů v majetku města nebo podniků vlastněných státem. Po jejich prodeji město vlastní už jen malé procento z nich, zbytek je v držení soukromníků a firem. A těm opravu nikdo nařídit nemůže.
„Sedmdesát procent fasád by si v různé míře zasloužilo opravit. Největší problém je s vlastníky vietnamské národnosti. Na začátku 90. let přišli do Svitav vysokoškolsky vzdělaní Vietnamci, kteří zde zbohatli, nakoupili nemovitosti a vrátili se zpět do své domoviny. Místo nich se vrátili chudí zemědělci, kteří si pronajali celé domy. Jejich majitelé už neřeší, jaký je stav jejich domu někde ve Svitavách,“ řekl starosta Šimek, podle něhož peníze do objektů lidé z druhé strany zeměkoule neposílají vůbec.
„Nemůžeme se pak divit, že ty domy takhle chátrají. Pozice města je taková, že vlastníky můžeme vyzvat, případně na své náklady dům opravit a soudně se domáhat úhrady. Sami však víme, jak by to skončilo,“ dodal starosta.
S opravou může pomoci městská dotace až z poloviny
Přitom město je vůči majitelům nemovitostí v centru města poměrně štědré. Z fondu regenerace památek vlastníci historických domů na náměstí a v přilehlých ulicích mají možnost získat finanční podporu z rozpočtu města až do výše padesáti procent celkových nákladů na opravu.
Spoluúčast majitelé mohou žádat na údržbu fasád, oken, podloubí i zádlažby v podloubí. Městu už dochází trpělivost. Na konci roku vlastníkům domů rozeslalo do schránek informační dopis společně s výzvou, která je má přesvědčit, aby vzhled svých domů s možností finanční injekce vylepšili. „V roce 2017 předpokládáme větší zapojení vlastníků domů.
Žádosti lze podávat na odboru školství v průběhu celého roku. Zde jsou připraveni poskytnout žadatelům podklady stavebně technického průzkumu pro konkrétní objekt. Všechny informace máme také na webu města,“ dodal Jiří Petr.
V loňském roce město Svitavy podpořilo obnovu fasád jen čtyřem majitelům domů na náměstí. Ti celkem investovali 1,74 milionu korun, město přispělo částkou 734 tisíc korun.
Fond regenerace památek je plněn z několika zdrojů. Jednak z rozpočtu města, kdy konkrétní částku schvaluje zastupitelstvo, dále do fondu tečou peníze z nájmů z městských domů. Z fondu se v minulosti podařilo zásadně opravit budovu historické radnice na náměstí. Loni šla podstatná částka na opravu nejstaršího měšťanského domu U Mouřenína.
