Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Pardubice jsou zimovištěm desetitisíců černých ptáků z východu

  8:15aktualizováno  8:15
Tisícihlavá hejna černých ptáků nad Pardubicemi a v okolí evokují zážitky ze slavného hororového filmu. Tradiční přezimování havranů a kavek přináší nepříjemnosti hlavně zemědělcům.

Pohled na kroužící hejna zimujících ptáků nad městem či okolím je nádherný a zvláště během jasných podvečerů poutá v této době zájem obyvatel Pardubic. Zemědělce však netěší.

„Přilétají k nám vždy na svačinu, oběd a na večeři, pokaždé na jiné pole, mezitím odlétnou. Nejdřív letí třeba na oranici, potom přeletí na ozim pšenice, pak si dají vojtěšku. Zobnou do země, vytáhnou celou rostlinu i s kořenem, uštípnou ji a to sladké, tedy obilku i s kořínkem sežerou,“ říká hlavní agronom společnosti ZEAS ve Starém Hradišti Josef Jacko.

Fotogalerie

Jestliže invaze ptáků zničí jen tomuto zemědělskému podniku za sezonu kolem 30 až 40 hektarů, pak to pro něj znamená škodu po zimě ve výši 120 až 150 tisíc korun.

„Třeba jsem se podivil, proč se stále nic neděje, když máme zasetou kukuřici už 14 dní, ale když jsem se na ni podíval, jeden kořínek vedle druhého byl vyzobaný. Havrani chodí po řádku, jeden za druhým. A nemusí to být všichni, na to stačí třeba jen kusy, které tady zůstávají hnízdit,“ dodal agronom.

Takové zkušenosti má řada zemědělců, pomyslný talíř s potravou pro hejna ptáků má poloměr kolem 40 kilometrů. A hospodáři jsou s tím smířeni. Jednak mají blíže k přírodě a jsou zvyklí na ledacos, jednak jsou ptáci chránění a pokusy typu zaplašit je s pomocí sokolníků jsou příliš náročné, tím pádem odsouzené k nezdaru.

Na pardubickém zimovišti je přes 30 tisíc ptáků

Havrani a kavky mají ve východních Čechách jen dvě větší zimoviště - menší v Chrudimi a mnohem větší v Pardubicích. Po celodenním rozptýlení při obstarávání potravy se shromažďují například na elektrickém vedení či na stromech v okolí železničního nádraží nebo v okolí Labe, pak společně odlétají na nocoviště, která postupně střídají, třeba čtyřikrát za zimu. A zatímco na místě, kde se shlukují, krákají a jsou hluční, přelet na nocoviště už probíhá v naprosté tichosti, nenápadně.

„U nás zimují hejna havranů většinou ze severního Polska, z okolí ruského Petrohradu a z pobaltských republik. Na území republiky je jen kolem osmi takových míst. V Pardubicích je to odhadem 30 až 40 tisíc ptáků,“ řekl ornitolog pardubického muzea Vladimír Lemberk.

Podle něj se živí ptáci nejen na polích a loukách, ale i různými odpady na dočasných skládkách, které dokáží velice slušně vyluxovat. Jsou to sice všežravci a dokážou ulovit i něco živého, ale v tak obrovském počtu jsou to spíše sběrači, kteří si příležitostnou potravu snadno seberou.

Havranovití patří k nejchytřejším ptákům. Je prokázáno, že si v hejnu dokážou navzájem pomáhat a měnit rozdělené úkoly. Ostatně je také známo, že havrani dokážou napodobovat hlasy ostatních zvířat a lidskou řeč.

Podle ornitologa Vladimíra Lemberka se počet kavek v Pardubicích havranům přiblížil, protože v evropské části Ruska, na Ukrajině a v Bělorusku v posledních letech havranů ubývá. Tradici pardubického zimoviště dokládá někdejší pojmenování těchto ptáků „ruskými polévkami“, protože se havrani stříleli a jinak lovili v době válečného hladu a dělali se z nich polévky. Později se také někdy ironicky nazývali „ruskými vlaštovkami“.

Hejna většinou přilétají koncem října a vrací se na východ koncem února nebo v první polovině března. Jen malá část, stovky párů, v Pardubicích hnízdí, a to u tamního letiště.



Nejčtenější

Řidič a malý chlapec zahynuli při nárazu automobilu do stromu

Nehoda u pardubického Globusu skončila tragicky. (17.8.2018)

Tragická nehoda se stala po poledni na výpadovce na Hradec Králové na okraji Pardubic. Osobní auto, v němž cestoval...

Muž nařezal dřevo a odjel. Od žhavých pilin mu málem chytla chata

Oheň zachvátil palivové dřevo. Stačila chvíle a přeskočil by na chatu.

O štěstí může mluvit chatař z Jankovic na Chrudimsku, který v pondělí dopoledne řezal vyschlé smrkové dřevo. Kotouč...



VIDEO: Pardubické letiště okupantům odolávalo, i díky šrotu na ranveji

Letiště v Pardubicích.

Pardubické letiště dnes využívají především turisté. Civilním účelům ale začalo sloužit až v roce 1995. Do té doby...

Zemřel plochodrážní jezdec Jedrzejak. Opora Pardubic spáchala sebevraždu

Závody ploché dráhy ve Slaném

Ve věku 39 let zemřel v úterý polský plochodrážní jezdec Tomasz Jedrzejak, který v posledních letech patřil v české...

VIDEO: Hřebeč je děravý kopec. Vydal více než dva miliony tun surovin

Důlní závod v dobách, kdy fungoval, tedy před rokem 1991.

Málokdo si při cestách z Čech na Moravu přes Moravskou Třebovou po obávané „pětatřicítce“ uvědomuje, že při zdolávání...

Další z rubriky

Kapybara utekla chovateli, v noci ji na silnici srazilo nákladní auto

Kapybara z chovu na Vysokomýtsku nepřežila střet s nákladním vozidlem.

Řidič nákladního vozidla srazil v noci u Vysokého Mýta na Orlickoústecku kapybaru. Tento velký hlodavec pocházející z...

Hejtman chce zastavit výběrové řízení na výstavbu pavilonu psychiatrie

Nemocnice v Pardubicích.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) požádal vedení společnosti Nemocnice Pardubického kraje, aby...

VIDEO: Střety vojáků, výbuchy, střelba. Akce Cihelna bavila tisíce diváků

Největší vojenská akce v Pardubickém kraji Cihelna 2018

Teploty přesahující třicítku by měly spíše o víkendu hnát většinu národa k vodě. Přes 20 tisíc lidí však i v takovém...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz