Čtyřčlenné hokejové hlídky však při překonávání překážkové dráhy měly ještě pátého do týmu - patnáctikilogramovou figurínu, která s nimi musela absolvovat nejen běh.
„Chovejte se k ní, jako by to byl váš kamarád,“ nabádal hokejisty důstojník bojové přípravy Václav Němeček. „Jako by to byl váš trenér,“ zavolal na kolegy na startu jeden z hokejistů.
„Dodneška jsem tě měl rád,“ vrátil zásah trenér Miloš Holaň.
Útočník Patrik Poulíček bere figurínu a obratně se s ní proplétá bludištěm. Kolegové z týmu Jan Mandát, Karel Nedbal a Ondřej Panna ho následují.
„Podejte si figurínu. Neskákejte, stačí udělat dlouhý krok,“ koučuje ze země hokejisty Němeček se stopkami v ruce, když se kvarteto snaží jeden po druhém překonat kladiny ve výšce.
A na řadu přichází střelba. Ovšem puk nyní střídají dva pokusy s granátem. Je třeba se trefit do vymezeného území. Za každý zásah tým odepisuje cenné vteřiny. „Málo, furt málo, zásah,“ hlásí Němeček hokejistům.
To nejtěžší přichází nakonec. V podzemních prostorách, kde jinde vojáci pilují střelbu, se nyní hokejisté musí proplazit úzkým pětadvacetimetrovým tunelem. A Emil s nimi.
„Byl jsem asi v půlce, když světlo zhlaslo. Slyšel jsem z druhého konce hlasy, byly blízko, ale já se k nim pořád nemohl doplazit,“ řekl Poulíček.
„Chtěli jsem, aby kluci měli tu zkušenost, když se v tunelu zhasne. Zvuk se sice nese pod zemí přímo k nim, ale je to daleko,“ říká Němeček.
„Pro naše hokejisty byl tento trénink vítaným zpestřením. Nyní je čeká dvoutýdenní dovolená,“ řekl trenér Pavel Marek.
