„Určitě počítáme s obnovením provozu. Do měsíce až dvou tak ze sedmdesáti procent. Musíme nejdříve koupit nové stroje. Plánujeme investice a rozšíření výroby. Máme mnoho zakázek, ale nemůžeme bohužel vyrábět. Doufám, že se od nás zákazníci neodvrátí. Jednáme s nimi,“ říká jednatel těchonínské firmy Kümpers Textil Petr Svatoš.
I ze slov majitele skutečské kovovýrobny Petra Drahoše je patrné, že hodlá činnost strojů obnovit. Zatím se se ztrátou podniku, v němž podle informací ČTK pracovalo 30 až 40 zaměstnanců, těžce srovnává.
„Nezlobte se, ale teď potřebuji hlavně lidi, kteří se mnou budou dýchat a pomohou mi výrobu znovu rozhýbat,“ řekl stručně Drahoš.
Zatímco požár tkalcovny v Těchoníně způsobila s největší pravděpodobností technická závada na jednom ze strojů, tak v příčiny vyšlehnutí plamenů ve Skutči známé nejsou.
„Na podrobnosti je brzo. Vzorky se na místě odebíraly ještě v pondělí a putovaly do laboratoře," uvedla mluvčí hasičů Vendula Horáková.
V Lanškrouně se vrací ke stavu před požárem
Podobné pocity jako oba postižení majitelé prožíval letos také Milan Kozák. Při dubnovém požáru galvanovny v Lanškrouně, ve které je Kozák jednatelem, vznikla škoda 200 milionů korun.
„Jsme ve fázi oprav a uvedení všeho do původního stavu. Zatím se to daří,“ prohlásil Kozák, v jehož firmě pracovalo před požárem zhruba pět desítek lidí. Ti o práci nepřišli.
„Nikoho jsme nepropustili. Počet zaměstnanců bude stejný. Kdyby to šlo, tak bychom ho rádi navýšili. Pomáhají při obnově a úklidových pracích,“ potvrdil jednatel galvanovny, který s majitelem skutečské výrobny soucítí.
„Dokud si tím nikdo neprojde, tak neví, o čem je řeč,“ říká Kozák, který by na základě svých zkušeností poslal do Skutče doporučení, jak se se ztrátou vyrovnat.
„Poradil bych majiteli, ať se opře o lidi, kteří mu fandí a přestane poslouchat ty, kteří jsou pravého opaku. Nikdo neví, kolik let života a úsilí za vybudováním firmy stojí. Měl by čerpat motivaci v užším rodinném zázemí,“ dodal Kozák.
