Vysočina, to nejsou jenom malíři Kaván a Slavíček nebo „horský lid“ zvěčněný v Raisově románu Západ.
V kraji, kde jsou vesničky obklopeny hlubokými lesy, ne každý ví o ukrytém architektonickém skvostu, pod kterým je podepsán jeden z nejvýznamnějších představitelů české secesní tvorby v architektuře - Josef Fanta.
Je jím dnes značně omšelé, avšak kdysi reprezentativní odpočinkové sídlo královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy nazvané myslivna Doubrava.
Tu před rokem získala díky restitucím zpět katolická církev, která chce vile vrátit ztracenou slávu plánovanou rekonstrukcí.
„Máme hotovou projektovou dokumentaci na opravu celého objektu.Jakmile budou vyřízeny další náležitosti včetně výběrového řízení, začne se budova opravovat. Rekonstrukce se bude týkat i interiéru,“ sdělil mluvčí královéhradeckého biskupství Pavel Jakub Sršeň.
Dnes éru královéhradeckého biskupa připomíná na patrové vile s podkrovím a schodišťovou věží jen na fasádě ztvárněný osobní znak biskupa Doubravy s letopočtem dokončení v roce 1906.
Do Vortové údajně zajížděla Destinnová
Po zestátnění vila po komunistickém převratu spadla do náruče státním lesům, které do ní dlouhé roky neinvestovaly, což se na jejím stavu projevilo. S plány církve na záchranu cenné stavby je proto spokojen starosta Vortové Ladislav Šmahel.
„Venkovní stav je kritický, obnovou projdou kompletně všechny omítky včetně interiérů. Opravy mají respektovat historickou hodnotu stavby a zachovat její původní architektonický ráz,“ řekl starosta Šmahel, který má dílo architekta Fanty pověšené na obrázku ve své pracovně a před lety měl možnost vidět vilu i zevnitř.
„Z původního vybavení se zřejmě nic nedochovalo. Tam, kde kdysi bývala kaple, je dnes kancelář polesného. Mezi místními se traduje, že v lesovně měla přebývat i pěvkyně Ema Destinnová. Údajně sem měla jezdit na letní byt,“ řekl starosta.
Zda církev navrátí myslivně její původní účel a bude znovu sloužit jako relaxační sídlo královéhradeckých biskupů, není zatím jasné. V minulosti tomu ovšem tak bylo.
Pojítkem k výstavbě rezidence, kde by biskup Doubrava trávil volné chvíle, bylo přátelství s architektem Josefem Fantou, který měl za sebou realizaci Hlávkových vysokoškolských kolejí a v plném běhu byla stavba odbavovací haly Hlavního nádraží v Praze, která do dějin architektury vešla jako vynikající ukázka české secese.
Stavbu ve Vortové řídil stavitel František Šťovíček z Chrasti a celá byla dokončena v roce 1906. Duchovní správou myslivna příslušela faře v Kameničkách, kde pobýval krajinář Antonín Slavíček. S ním Doubrava často rozmlouval.
Biskupem byla stavba využívaná až do jeho smrti v roce 1921. O tom, co se dělo v dalších letech, se ztrácejí stopy. „Není známo, jestli objekt využívali i jeho nástupci. Přízemí sloužilo vždy jako byt správce-hajného,“ sdělil mluvčí biskupství Pavel Sršeň.
