Na pardubické nádraží přijel zhruba dvousethlavý dav hradeckých fanoušků s mírným zpožděním před čtvrtou hodinou odpolední. Před nádražní budovou už na fandy Mountfieldu čekaly desítky policejních těžkooděnců. Ačkoliv měli příznivci hostů nachystané speciální autobusy MHD, vydal se průvod na cestu k aréně pěšky.
„Jestli budete tahle mrtví i na zimáku, tak to bude bída,“ hlásil cestou do megafonu fanoušek z přední části průvodu. Procesí přitom z oken sledovali místní obyvatelé sídliště, kteří si místy neodpustili poznámky ke kráčejícím fandům. Ti jim odpovídali po svém.
Špalír cestou zastavil na nábřeží Závodu míru. Hlavní speaker si své soukmenovce usadil jasným rozkazem k zemi a spustil.
„A teď všichni najednou,“ začal a dav v pokleku jeho slova opakoval.
„Ať vypuknou ovace,“ pokračoval v chorálu, který zbytek fandů sborově opětoval. „Zakřičíme na ty sr..e, Pardubice u Hradce, Pardubice u Hradce,“ skandoval společně celý průvod.
Ten nakonec došel vcelku v poklidu až před pardubickou arénu, kde už na ně čekal hlouček domácích příznivců. Zhruba desítka fanoušků za zpěvu svých podpůrných chorálů zapálila červené svíce. Dým se vzápětí začal valit směrem k zástupu hradeckých fanoušků, kteří ihned zamířili ke svému vchodu.
Pyrotechnické vložce policie přihlížela, a to i v době, kdy se jednotlivci z pardubické rozhodli vhodit své vybavení mezi hradecké soky.
Prohlídky u vchodu byly tentokrát dost důkladné, a proto se červenobílí fanoušci svého zakázaného vybavení zbavili raději už před halou.
