U části populace se stalo módou nadávat na Evropskou unii. Ovšem jsou místa, kde by tak lidé činit neměli, aniž by se museli cítit trapně. Například v Pardubicích si na „eura z Bruselu“ mohou zájemci sáhnout doslova na každém kroku.
Revitalizace parku Tyršovy sady, rekonstrukce třídy Míru, oprava parku Na Špici nebo obnova a vybavení odborných učeben na základních školách či nákupy trolejbusů a výstavba nových trolejbusových linek.
Krajské město využilo z evropských dotací přibližně 720 milionů korun s tím, že Unie vždy proplácí určité procento nákladů, zbytek hradí Pardubice ze svého rozpočtu.
„V každém programovacím období i v každé dotační platformě je vyčerpáno tolik dotačních prostředků, kolik odpovídá momentálnímu stadiu připravenosti jednotlivých investičních akcí i možnosti zapojit další vlastní finanční prostředky. Dotační podmínky jsou velice přísně nastaveny a splnit je není vždy jednoduché,“ řekla mluvčí města Pardubice Alexandra Tušlová.
I v současnosti radnice připravuje další velké akce, které mají být z velké části zaplacené z evropských dotací.
Patří mezi ně vybudování centrální polytechnické dílny v Automatických mlýnech, Terminál B a další vylepšení odborných učeben na základních školách.
Jak města v kraji čerpala peníze z Evropské uniePardubice 720 milionů |
Úspěšně čerpalo dotace také město Litomyšl. Na už hotové a probíhající projekty se mu podařilo získat asi půl miliardy korun.
„Dotační programy mají při zveřejnění jasně definované, na co se peníze musí použít. Finance na opravu historických památek tak například nelze použít na výstavbu silnic či investice do sociální oblasti,“ uvedl mluvčí města Michele Vojáček.
Do Litomyšle putovaly v uplynulých patnácti letech stovky milionů korun, které pomohly výrazně zlepšit život ve městě. Ať se jedná o revitalizaci zámeckého návrší, výstavbu krytého bazénu či rekonstrukce škol a školek.
Vedení města je toho názoru, že se v Litomyšli proinvestovalo maximum možného - vzhledem k nutnosti spolufinancování i celkovému objemu dotací.
Moravské Třebové se podařilo vyčerpat více než 300 milionů korun. „V ideálním případě bylo z našeho pohledu možné vyčerpat i větší sumu. Musíme však přihlédnout ke skutečnosti, že je vždy velmi obtížné načasovat náročnou projektovou přípravu a především finanční možnosti městského rozpočtu k aktuálně vypisovaným dotačním výzvám,“ uvedl mluvčí Moravské Třebové Václav Dokoupil.
Díky získaným prostředkům z Unie město mohlo například odkanalizovat některé části města a modernizovat čističku odpadních vod, postavit zimní stadion s infrastrukturou pro sport a volný čas a vybudovat Cestu od renesance k baroku se souvisejícím restaurováním zámeckých arkád.
„Město se nesoustředilo jen na stavební akce. Značné úsilí a prostředky investovalo z vlastních i evropských peněz také do ochrany životního prostředí, třeba do revitalizace vodních toků, regenerace parků a dalších projektů, a do projektů na rozvoj lidských zdrojů a poskytování kvalitnějších služeb občanům,“ dodal Václav Dokoupil.
České Třebové se podařilo vyčerpat zhruba 425 milionů korun. „Protože jsme byli úspěšní u velkých akcí, mohli jsme díky tomu vybudovat velmi prospěšné projekty, na které bychom jinak finančně nedosáhli, jako je například rekonstrukce čistírny odpadních vod a výstavba kanalizace, dopravní terminál, přístavba městského muzea či skiareál,“ uvedla starostka města Magdaléna Peterková.
Mezi největší projekty patřil terminál Jana Pernera
Tu mrzí nedotažení investic do datové sítě. „To bychom chtěli do budoucna napravit. Pokud nebudou vypsány dotační programy, bude to úkol pro investice z vlastních zdrojů,“ řekla starostka.
Mezi největší projekty ve městě patří dopravní terminál Jana Pernera, rekonstrukce a přístavba městského muzea, rekonstrukce čističky odpadních vod a výstavba kanalizace či modernizace skiareálu Peklák. Projekty město dofinancovalo z vlastního rozpočtu, za využití úvěru a také státních dotací.
Od vstupu České republiky do Evropské unie obdrželo město Vysoké Mýto na svoje projekty z evropských peněz kolem čtvrt miliardy korun.
„Evropské dotace otevřely příležitosti, které jsme, dle mého názoru, téměř beze zbytku využili,“ řekl starosta František Jiraský.
Projekty Vysokého Mýta pokrývají celou škálu oblastí služeb města, od sociálních projektů a preventivních programů přes oblast odpadového hospodářství a životního prostředí, dále snižování energetické náročnosti budov, oblast školství, kultury i sportu.
Mezi největší počiny města patří Centrum sociálních služeb, kde sídlí neziskové organizace s potřebnými a vzájemně provázanými sociálními službami.
Město obdrželo dotace také na integrovaný systém nakládání s bioodpady, tři sběrné dvory či kompostárnu a domácí kompostéry.
S pomocí evropských peněz se pustilo do snižování energetické náročnosti mateřských a základních škol, domova mládeže i areálu v Průmyslové ulici.
Chrudim vyčerpala necelých 450 milionů. Proinvestované peníze nejsou ani jeden roční rozpočet města. „Navíc byrokracie s tím spojená též stojí nemalé peníze. Vyčerpat větší sumu peněz by jistě bylo možné, pokud by administrativa nebyla tak složitá a zejména nebyly stanoveny příliš krátké termíny. Podle mého názoru jsou to tyto dva důvody, proč obecně Česká republika málo čerpá,“ uvedl starosta města František Pilný.
V Přelouči díky dotacím zateplili školy a školky
Město dotace využilo například na integrovaný plán rozvoje města, řešení ekologické zátěže v bývalé Transportě, na rekreační areál na Podhůře a další. Město chce využít dotace i do budoucna. „Zatím není přesně jasné, na co bude možno čerpat, ale v zásadě bychom rádi čerpali peníze na opravu škol, školek, sportovišť, cyklostezek, chodníků, ale i komunikací, parkovišť a tak dále. Bude záležet i na výši spoluúčasti,“ dodal Pilný.
V Přelouči využili dotace třeba na zateplení škol a školek, rozvoj služeb eGovernmentu, stavbu terminálu a na další projekty. „Domnívám se, že jsme vyčerpali maximum možného, tedy obdrželi jsme dotace na všechny projekty, které jsme měli v plánu s podporou evropských dotací realizovat,“ řekla starostka města Irena Burešová.
Do konce současného programového období by město rádo čerpalo dotace na revitalizaci rybníka, protipovodňová opatření, rozšíření sídelní zeleně, výstavbu odborných učeben pro základní školu a rekonstrukci ulice.
„V novém programovém období bychom uvítali možnost čerpání dotací na výstavbu kanalizací, rekonstrukci městského muzea a výstavbu budovy Městské knihovny,“ dodala Burešová.
