Výjimku již třikrát krajské úřady v Pardubicích a Olomouci udělily, dvakrát ji ale ministerstvo životního prostředí zrušilo. Napotřetí ji ministerstvo potvrdilo.
„Dokument má téměř sto stran, proto se musíme napřed podrobně seznámit s jeho obsahem. Prozradím jen tolik, že odvolací orgán ve všech klíčových výrocích potvrdil původní rozhodnutí Krajského úřadu v Olomouci včetně šestileté délky výjimky. Zároveň však doplnil několik závazných podmínek, jejichž důsledky budeme muset teprve podrobit důkladné analýze,“ uvedl generální ředitel elektrárny Chvaletice Václav Matys.
Hnědouhelné elektrárny na východě ČechElektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Instalovaný výkon činí 820 megawattů, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 63.000 domácností a stovky nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá miliardář Daniel Křetínský. |
Podle něj je v době rozsáhlé energetické krize v Evropě velmi důležité, že elektrárně v provozu nebude bránit žádná administrativní překážka. Po rozhodnutí ministerstva je výjimka pravomocná.
Podle mluvčího Greenpeace Lukáše Hrábka ministerstvo parametry výjimky pro Chvaletice schválené Krajským úřadem Olomouckého kraje ve svém rozhodnutí změnilo.
Nařídilo, aby provozovatel v letech 2022 a 2023 vyhodnotil, zda se díky již nainstalovaným filtračním technologiím daří snižovat emise, a pak případně navrhl zkrácení výjimky a dřívější plnění limitů.
Ekologické organizace ale míní, že tento postup může paradoxně vést k tomu, že se znečišťovatel nebude snažit emise snižovat a bude jich vypouštět více, než by mohl, aby se vyhnul riziku zpřísnění limitů a zvýšení provozních nákladů.
„Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA proto podají na rozhodnutí úřadu správní žalobu k soudu,“ uvedl Hrábek.
Ekologickým organizacím také vadí, že provozovatel ve své žádosti o výjimku docílil podle jejich názoru jen zdánlivého snížení vypouštěných škodlivin zkrácením očekávané doby provozu elektrárny. Omezení provozu však není závazné, a není tak žádný nástroj, kterým by mohly úřady snížení délky provozu vyžadovat.
„Ministerstvo nyní jen přidalo provozovateli povinnost reportovat, jak dlouho byly které bloky elektrárny v provozu,“ uvedl Hrábek.
O výjimku usilují i Opatovice
O obdobnou výjimku z emisních limitů usiluje i elektrárna Opatovice na Pardubicku. Krajský úřad v Jihlavě ji už vydal, po odvolání Královéhradeckého kraje čeká na rozhodnutí ministerstva životního prostředí.
Hradeckému hejtmanství vadí, že povolené lhůty pro přechod na modernější a účinnější technologie jsou příliš dlouhé. V zatím nepravomocném rozhodnutí jihlavského krajského úřadu jsou výjimky pro oxidy dusíku snížené u dvou kotlů na čtyři roky, u dalších dvou na šest a u posledních dvou kotlů to má být osm let, zatímco původně elektrárna počítala u všech šesti kotlů s osmi lety.
U rtuti je stanovena výjimka pro dva kotle na čtyři roky a pro čtyři kotle na šest let, původně to bylo pro všechny kotle šest let. Královéhradecký kraj požaduje, aby elektrárna co nejdříve přešla z uhlí na zemní plyn, nebo dřív splnila závěry o nejlepších dostupných technikách pro velké spalovací zdroje.
Obě elektrárny v minulosti podstoupily modernizaci za miliardy korun. Aby dosáhly požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musely by investovat další vysoké sumy, což je podle nich neúměrné poměrně malému snížení emisí. Chtěly proto na šest až osm let zachovat dosavadní limity.
