Edita Jadrná u soudu vypovídat odmítla, ale uvedla, že svého druha zabít ani zranit nechtěla. "Kdyby neutekl, tak bych mu pomohla," tvrdila obžalovaná, která sedm hodin po činu nadýchala ještě 1,6 promile.
I o dvanáct let starší Pavel R., který tehdy ušel s krvácejícími ranami asi sto metrů a zavolal si pomoc až od jejích rodičů, vypovídal v její prospěch.
"Já myslím, že jednala v afektu. Určitě by to neudělala. Měla snahu mě ošetřit, ale já říkal ne, nech mě bejt, sebral jsem se a šel," uvedl poškozený a rozloučil se s obžalovanou v soudní síni gestem vítězného V (více z jejich výpovědí čtěte zde).
Soud nakonec čin, který se stal v Polabinách 14. prosince, překvalifikoval z pokusu o vraždu na zločin ublížení na zdraví a Jadrnou poslal za mříže na tři roky, i když jí původně hrozil až osmnáctiletý trest.
Uložil jí také ochranné protialkoholní léčení v ústavní formě. Obžalovaná i státní zástupce si ponechali lhůtu na odvolání.
