Zatímco například v Hradeckém a Plzeňském kraji nebo na Vysočině už dopředu lidé věděli, kde se budou moci informovat na volné kapacity v případě potřeby akutního ošetření, pardubické hejtmanství o konkrétním opatřeních dosud mlčelo.
Minulý týden mával hejtman Radko Martínek na tiskové konferenci složkou, kterou nazýval krizovým scénářem. Odmítl ale ukázat její obsah.
Fotograf MF DNES zachytil první z deseti stránek scénáře, která se týkala úkolů krajského úřadu na začátek února a hemžila se nekonkrétními úřednickými formulacemi.
"Určit ´styčného pracovníka´pro koordinaci situace," nebo: "Písemně se dotázat sousedních krajů a spádových fakultních nemocnic na možnost převzetí pacientů v definovaných diagnózách. Dotaz periodicky opakovat po 1. 3. 2011 každé dva dny," stálo v dokumentu, se kterým kraj nakládal jako se supertajným materiálem.
"Nebudeme zatím z krizového scénáře zveřejňovat žádné detaily," řekl hejtman Radko Martínek.
Jiné kraje svůj plán lidem představily
Přitom třeba v sousedním Královéhradeckém kraji lidé věděli, že od začátku března měla být v provozu hned dvě informační centra. Teď se zdá, že už nebudou potřeba, lékaři se v pondělí dohodli s ministerstvem a kraji na smíru.
Z plánů Pardubického kraje zatím byly známé jen linky záchranné služby. Ty by pomohly třeba lidem s vyrážkou nebo trávícími potížemi, nic by se nedozvěděli třeba lidé čekající na operaci.
Až oklikou přes ředitele nemocnic se reportéři MF DNES dozvěděli, že měly vzniknout speciální telefonní linky, kam se mohou lidé obracet.
"Už devátého února jsme jmenovali náměstka pro zdravotní péči Petra Čichovského informačním koordinátorem. Kraj potom zveřejní čísla všech mluvčích, kteří budou lidem informace podávat, pokud vím, měla by takového člověka mít každá nemocnice," řekl ředitel Chrudimské nemocnice Tomáš Vondráček.
Hejtmanství však plánovalo další změny zveřejnit až s vyhlášením krizového stavu. "S krizovým stavem jsou spojeny krizové linky," řekla mluvčí kraje Magdalena Navrátilová.
