Až se v sobotu vydá vstříc osmi dostihům osmdesátka koní, musí být trávník největšího českého závodiště v perfektním stavu. Pro správce dráhy a jeho tým to znamená týden před konáním dostihů intenzivně kropit.
„Letos nám počasí zatím přeje, ale loni jsme měli krizi, vody bylo v druhé části sezony málo. Proto se snažíme získat více vody ještě z jiného zdroje,“ řekl správce dráhy Jiří Janda.
Závodišti se nyní naskytla možnost získat vodu od sousední rafinerky Paramo, která bere vodu z Labe. „Byli velmi vstřícní a nabídli nám nespotřebovanou zásobu z Labe,“ řekl Janda.
Pokud se Dostihový spolek s rafinerkou dohodnou na ceně, mohla by dráha na letošní 129. Velkou pardubickou být kropena kvalitněji.
„Týden před každým mítinkem bychom odčerpávali 500 kubíků vody denně. To by nám naplnilo naši nádrž, z níž bychom pak závlahovým systémem rozvedli vodu po závodišti. Takový přísun by pak byl na dráze velice znát,“ řekl Janda.
Ročně je přitom k závlahám potřeba až dvacet tisíc metrů krychlových vody.
To však není jediná možnost, jak dostat vodu na závodiště. Vodu má i druhý strategický soused hipodromu - pardubické vojenské letiště.
„Ve hře je i možnost jednat s armádou o napojení se na artézské studny, které jsou v těsné blízkosti závodiště,“ řekla tisková mluvčí Dostihového spolku Kateřina Nohavová.
To je však spodní pitná voda. Jakmile by tedy v době sucha začal platit zákaz užívání, o tento zdroj zavlažování by závodiště přišlo.
I když nyní závodiště poměrně vydatně zkrápí déšť, pravidelně v sezoně nastane období, kdy je třeba trávě vláhu dodat.
„Jakmile víme, že dva týdny nebude pršet, po třech dnech zavlažujeme. Závlahy jsou napojené na počítačový systém, takže dráhu kropíme hlavně v noci, přes den zaléváme hlavně náměstí, tedy centrální část závodiště,“ řekl Janda.
Kropení dráhy přes den se v tropických vedrech míjí účinkem. Voda se rychle odpařuje a trávu nezavlaží, naopak slunce vodu rychle odpaří a trávník zprahne.
Podmítač upraví oranice před závodem
I kvůli nedostatku vody upustilo závodiště od kropení oranic. Jejich prašnost v dobách sucha pomůže zvládnout nová technika. Diskový podmítač sníží prašnost oranic a ve svém důsledku také ušetří vodu. Poprvé jej správce dráhy vyzkouší právě před sobotním mítinkem.
Stav dráhy sledují na dálku i trenéři, kteří se chystají do Pardubic vyslat své svěřence. „Volají a ptají se. Ti, co to mají blízko, sem jezdí trénovat. Je přece lepší zajet si na závodiště než trénovat na tvrdém poli,“ řekl Janda.
Pro pardubické závodiště je typické střídání travnaté dráhy s oranicemi. Ty v prvních desetiletích konání dostihů tvořily téměř polovinu délky trati Velké pardubické, dnes asi čtvrtinu. Vlastnosti oranice ovlivňuje i počasí – v době dešťů může být až příliš měkká, v době sucha naopak nepříjemně prášit.
„Už po minulém dostihovém dnu jsme oranice oseli hořčicí, abychom půdu zpevnili. Hořčice má ráda hlinitopísčitou půdu, a taková na závodišti je, pro nás je to ideální rostlina. Teď hořčici díky novému podmítači zapracujeme do půdy. Vznikne tím vrstva humusu, která nám pomůže udržet dostatečnou vláhu a výrazně snížit prašnost oranice,“ vysvětluje Janda.
Tento postup bude mít přínos i v oblasti hospodaření s vodou. „V minulosti jsme se snažili oranice zavlažovat, ale upustili jsme od toho. I my bojujeme s nedostatkem vody a musíme s ní šetrně hospodařit,“ připomíná Janda.
Podmítače se v zemědělství používají pro první podmítku po sklizni, seříznutá a uvolněná ornice se rovnoměrně mísí s posklizňovými zbytky.
