Podle zprávy pro krajské radní, kterou má MF DNES k dispozici, je v současné době zhruba u sedmdesáti procent značek jejich reflexní fólie za hranicí životnosti.
Pardubický kraj vlastní celkem 27,6 tisíc dopravních značek. U reflexní fólie přitom výrobce udává životnost sedm let.
Jednorázová obnova nevyhovujícího značení na krajských silnicích druhé a třetí třídy by stála minimálně 20 milionů korun.
„Pro přetrvávající stav nedostatečných finančních prostředků na údržbu se neprovádí cyklická souvislá obnova. Hrozí zde riziko vymáhání náhrad škod z dopravních nehod z důvodu špatného stavu značení,“ uvádí se ve zprávě silničářů pro radní.
Podle koordinátora Besipu pro Pardubický kraj Otakara Švece představují nedostatečně viditelné značky pro řidiče problémy, které je třeba řešit.
„Někde ještě dožívají staré dopravní značky bez reflexní fólie, které by bylo potřeba vyměnit za takové, které již normu splňují. A pak jsou značky, které už jsou za svou životností, a ty potřebují obměnit také,“ uvedl Otakar Švec.
Na první pohled řidič nepozná, že reflexní fólie na dopravní značce už dosloužila. „Zjistíte to až v noci, zasvítíte na ně autem a ony se chovají, jako kdyby reflexní nebyly. Existují i přístroje, kterými lze reflexi měřit,“ uvedl David Zelenka ze společnosti Vydoz, která dopravní značky vyrábí.
Podle něj je třeba obnovit zejména ty značky, které upravují přednost v jízdě. „Pokud je na křižovatce stopka a už není reflexní, je to nebezpečné,“ uvedl Zelenka.
I když se radní letos rozhodli přidat dva miliony korun na obnovu svislých dopravních značek, silničáři už avizovali, že větší část této sumy padne na označení mostů, které jsou ve špatném stavu.
„I za této situace se snažíme držet svislé dopravní značení ve způsobilém stavu, zejména u příkazových a zákazových značek, označení křižovatek a dopravně nebezpečných míst, jako jsou zatáčky a nepřehledné úseky,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.
Dluh v silnicích? 17 miliard
Náměstek hejtmana Pardubického kraje Michal Kortyš z ODS zodpovědný za dopravu vysvětluje, že na všechno peníze nejsou. „Povýšili jsme rozpočet Správy a údržby silnic na běžnou údržbu jak na zeleň, tak na značky. Větší částky ale půjdou zejména na opravy silnic, které byly v katastrofálním stavu, abychom nespravovali jen výmoly a dolíky, ale dělali souvislé opravy a prováděli nástřiky, které prodlužují životnost silnic,“ uvedl Kortyš.
S nedostatkem peněz na opravy silnic prvních a druhých tříd bojuje Pardubický kraj už od doby svého vzniku na počátku milénia. „Silniční majetek silnic II. a III. třídy byl v roce 2001 krajům předán se značným finančním deficitem. Proti prosté reprodukci tento dluh v současné době v našem kraji představuje více jak 17 miliard korun,“ uvedl Němec.
Peníze chybějí všude. Už mnoho let se silničáři například nedočkali požadovaných peněz na doplnění svodidel na nebezpečná místa ve svazích. Téměř 50 mostů je v havarijním stavu.
„Nejdůležitější z našeho pohledu jsou mosty, vozovky, opěrné zdi, bezpečnostní zařízení, ale i údržba zeleně,“ uvedl Němec.
V posledních letech je Pardubický kraj schopen dát dohromady s pomocí státu a Unie kolem 600 milionů korun na opravy ročně. Potřeby na úplnou obnovu 3 126 kilometrů silnic nižších tříd jsou podstatně větší.
„Abychom dali všechny krajské silnice do pořádku, odhaduji, že bychom na to potřebovali miliardu a půl korun ročně po dobu patnácti let,“ uvedl Michal Kortyš.
