V Poběžovické kotlině na legendární trati přitom ještě před pár lety bojovala světová motokrosařská elita o tituly mistrů světa.
AMK, který dlouhodobě organizoval motokrosové závody, není výhradním vlastníkem pozemků, které patří různým majitelům. Část v centrální partii vlastní Stanislav Špaček s manželkou. Zbývající pozemky patří soukromníkům, od kterých je má v pronájmu AMK.
Klubu dnes patří budovy s pozemky pod nimi, startovní rovina a depo. A právě ty se staly důvodem sváru. Do roku 2009 klub a Špaček spolupracovali, závodilo se i trénovalo.
Pak ale nastal zlom v podobě vypršení nájemní smlouvy právě na pozemek s budovami a startovní rovinou. A Automotoklub šel za svým partnerem s návrhem řešení.
"Přišli za mnou lidé z vedení AMK a požádali mě o pomoc s koupí pozemku. Úplně stejně jako kdysi, když mně nabídli, abych koupil jiný pozemek, na který tehdy klub neměl peníze. Jenže těsně před koupí mě ti samí lidé podrazili a pozemek koupili sami," popisuje začátek sporu Špaček.
Vedení klubu to přitom nepopírá, nemluví však o podrazu. "Neměli jsme jinou možnost. Doneslo se nám, že můžeme být z Poběžovické kotliny vyšachováni, a pokud bychom nevlastnili pozemky pod našimi budovami, mohlo by se to lehce stát," oponuje prezident AMK František Bezdíček.
Stalo se a Špačkovi se s AMK rozkmotřili. Spor o pozemek však nebyl jediným důvodem. Poslední ránu vztahu obou stran paradoxně zasadila tragická smrt Špačkova syna Michaela na podzim téhož roku při motokrosových závodech v Lokti. "Dokud Míša jezdil, tak jsme se vždy dohodli. Pak už byly problémy," dodává Bezdíček.
I přes vyhrocené vztahy se od té doby konaly na jedné z nejtěžších tratí světa významné závody - mistrovství světa MX3 v roce 2010 a Memoriál Michaela Špačka v roce 2012. Stanislav Špaček na své náklady udržoval nejen svoji část tratě, ale i část klubovou. AMK tak ušetřil za údržbu. Navíc si obě strany dělily výnosy z tréninků.
Prostředníkem se stal dnes odstupující člen AMK Radek Müller, kterému klub dokonce před časem nabízel prezidentské křeslo. Jednání však nikam nevedla. Špaček přestal udržovat klubovou část tratě, která začala zarůstat. AMK na údržbu neměl peníze. Skončily i tréninky.
"Na podzim se začal sestavovat závodní kalendář pro příští rok. AMK chce, aby se závodilo. Jenže pokud nebudeme mít v ruce dlouhodobější smlouvu, nedostaneme peníze a nepojede se tady významnější závod," říká Bezdíček. Proto AMK v prosinci zaslal zatím poslední návrh spolupráce.
"Návrh, například uzavření dlouhodobé nevypověditelné smlouvy, nebo vypověditelné minimálně dva roky předem, je nepřijatelný," uvádí Radek Müller. "Už nemám sílu ani vůli pokračovat," dodává Špaček.
