Deset vagonů přivezlo do Pardubic pohled na život legionářů v Rusku

  8:18aktualizováno  12:59
O sto let zpět se podívají návštěvníci repliky vlaku legionářů z Ruska. V deseti opravených historických vagonech se skrývá pošta, polní nemocnice, obchod i kovárna.

Dřevěné železniční vozy natřené cihlově červenou barvou, které nyní stojí na hlavním nádraží v Pardubicích, vypadají nenápadně. Skrývají ovšem téměř vše, díky čemu přežili českoslovenští vojáci bojující na transsibiřské magistrále za první světové války.

Fotogalerie

Nedílnou součástí Legiovlaku, tedy pojízdného legionářského muzea, je ubytovací vůz zvaný těpluška. Tak se říká nákladním vagonům, které díky zateplení sloužily k přepravě osob. Vytápěly se pomocí kamen.

„Dřevo a těpluška, to je to nejzákladnější, co tehdy legionáři potřebovali,“ sdělil Jiří Charfreitag z Československé obce legionářské, když prováděl první návštěvníky. Stejně jako další průvodci měl i on na sobě dobovou uniformu.

Lidé nasají atmosféru z roku 1920 na transsibiřské magistrále

Oblečení posádky vojenského vlaku, jemuž se v ruském prostředí říká ešalon, ve spojení s interiéry věrně imitujícími tehdejší legionářské zázemí, vtahuje lidi do doby mezi lety 1918 a 1920. V nemocničním voze třeba leží figurína postřeleného vojáka. „Hele, takovýhle měly boty,“ upozornila holčička svou matku. „To není bota,“ ozve se ona a snaží se své dceři vysvětlit, k čemu sloužila vystavená protéza.

Chlapci se zajímali především o zbraně. V obytném vagonu stojí ve stojanech pušky ruské výroby. Z improvizovaného obrněného vozu, jehož duté dřevěné stěny jsou vysypané štěrkem, míří směrem ven na nástupiště kulomety.

Podle návštěvníka Josefa Hadince jsou to právě mladí lidé, které je třeba seznamovat s historií. Z nápadu pojízdného muzea je nadšený. Osobní zážitek určitě zapůsobí více, než když o tom člověk slyší ve škole. „Dětská duše je nepopsaná. Co uvidí na vlastní oči, se jim vryje do paměti,“ souhlasí jeho kamarád Jaroslav Janda.

Zájemci si mohou projít celý vlak. Kromě ubytovny a nemocnice tam najdou kanceláře, plukovní prodejnu, obrněný vůz, kovárnu nebo také poštu. Dílenských vagonů bylo prý více, například krejčovský, pekárenský či pivovarnický.

Celou vlakovou soupravu doplňují plošiny, na kterých legionáři převáželi další potřebné věci. Například polní kuchyni. Z deseti vagonů je zavřený pouze jeden. „Důstojnický vagon. Civilistům i vojínům nepřístupno!“ stojí na tom zeleném. Slouží jako zázemí pro průvodce.

V Rusku se setkal s Jaroslavem Haškem

V nepříznivých podmínkách v Rusku bojoval i otec Josefa Slaniny. Podle jedné historky se tam setkal s Jaroslavem Haškem. „Rád se se svým tatínkem chlubím,“ sdělil Slanina, který se v pátek přišel podívat na slavnostní otevření Legiovlaku.

Legiovlak v Pardubicích

Pojízdné legionářské muzeum v deseti vagonech bude do 13. září na pardubickém nádraží otevřené: ve všední dny od 8 do 18 hodin, o víkendech od 9 do 19 hodin. Prohlídky s komentářem začínají ve 13 hodin, a pak vycházejí v každou celou hodinu. V sobotu 12. září se pak k vlaku připojí také historická parní lokomotiva

Bylo vidět, jak si činů legionářů váží. Když operní pěvkyně Táňa Janošová zpívala píseň Hoši od Zborova, povstal z lavičky, aby jim vzdal hold. O zajímavých osudech legionářů z Ruska, ale i Itálie a Francie ví mnoho František Steklý.

„Kdo byl chytrý, přihlásil se na práce. Jeden voják se takto na Sibiři dostal k sedlákovi. Musel pracoval, ale měl se dobře. Na tom statku bylo pět děvčat ve věku od sedmnácti do pětadvaceti let,“ uvedl s významným úsměvem příklad toho, jak se vojáci snažili vyrovnat s těžkou dobou.

Muzeum bude zájemcům v Pardubicích přístupné dva týdny. Komentované prohlídky začínají vždy v celou, počínaje 13. hodinou. Cílem organizátorů je upozornit lidi na opomíjenou kapitolu dějin.

„Chceme, aby vlak mohl zastavit v co nejvíce městech v republice,“ uvedl mluvčí Československé obce legionářské Miloš Borovička. Není prý vyloučené, že se Legiovlak podívá do Pardubic v následujících letech znovu.

.

Autor:

Nejčtenější

Rajčata zaplevelila koryto řeky ve Svitavách, právě dozrávají

V korytu rostou nejrůznější druhy rajčat. jen si vybrat - cherry, keříková či...

Koryto řeky Svitavy připomíná v těchto dnech rajčatovou plantáž. Rostliny vyrašily mezi velkými „šutry“ na břehu...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Velkolepá podívaná na trase z Košic do Prahy

Výhled z lokomotivy Siemens Vectron společnosti Regiojet v čele vlaku RJ 1012...

Nový seriál iDNES.cz zahajujeme přelomovým videem českého internetu. Jako vůbec první jsme natočili kompletní cestu...

Zásahovka udeřila na výrobnu pervitinu v Chocni, zabavila i auta

Královehradecká zásahovka udeřila na výrobnu pervitinu v Chocni

Orlickoústečtí kriminalisté zaměření na drogovou trestnou činnost ve spolupráci s královéhradeckou zásahovkou udeřili v...

Dvaaosmdesátiletá řidička převrátila „stodvacítku“ na střechu

Policisté vyčíslili škodu na Škodě 120L na deset tisíc korun.

Dvaaosmdesátiletá řidička nezvládla v úterý odpoledne řízení své škodovky u Kostěnic na Pardubicku. Pro těžce zraněnou...

Žák zdemoloval dveře, lavice i podlahu, podle znalce byl nepříčetný

Ilustrační snímek

Vykopnuté dveře na dámské toaletě, zdemolované lavice i proražené linoleum na podlaze. To je necelý výčet řádění...

Další z rubriky

Žák zdemoloval dveře, lavice i podlahu, podle znalce byl nepříčetný

Ilustrační snímek

Vykopnuté dveře na dámské toaletě, zdemolované lavice i proražené linoleum na podlaze. To je necelý výčet řádění...

Se schválenou trasou D35 už hýbat nebudeme, říká nový starosta Litomyšle

Starosta Litomyšle Daniel Brýdl.

Působení pragmatického a vizionářského starosty Miroslava Brýdla po revoluci změnilo Litomyšl, ať už jde o stavby...

VIDEO: Muzejníci vyprostili mince z hrnků, které ležely v zemi tři sta let

Poklad zkoumali pracovníci vysokomýtského Regionálního muzea.

Konzervátoři a archeologové Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě minulý týden opatrně rozebírali oba hrnky, které ležely...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz