Jednou se vydělává a jednou prodělává, kdo je chytrý tak v době vydělávání si dělá rezervu na dobu prodělávání

Rezervu na kalamitu si neuděláte.

Zejména, když je vlivem rychlé změny klimatu.

Což je dobře, protože chátra lidská se většinou probere, až musí cálovat.

co kdyby braly lesy jako investici do budoucna, ne jako rychlý zisk, vypadá to tak že jim hlavně vadí nízké ceny dřeva....

Asi si neuvědomujete, že návratnost lesního stromu je asi 100 letá. Teda do vysazeného stromu 100 let investujete než ho zpeněžíte. Pokud nerozumíte co investujete, tak úklid plochy pro výsadbu, sazenici, výsadbu, ochranu proti zvěři, prořezávky v jeho okolí, aby strom se mohl dobře vyvíjet - tedy rychleji rostl a vytvářel kvalitní dřevo s co nejméně velkými suky. Až někdy po čtyřiceti letech se malinko začínají vracen náklady za prodej odstraněných slabších stromů, aby ten cílový stále mohl růst. Takže jestli současná kalamita lesních porostů významně snížila cenu dřeva, ztrácíte finanční prostředky na pěstování lesa.

Za Marie Terezie byl zavedený postup péče o lesy, že se kácelo přibližně 10% plochy. Takže během staletí v lese byly všechny věkové skupiny dřevin, kdy ta nejstarší co se kácela, zajistila i finanční prostředky na nové pěstování.

Napsal jsem to hodně jednoduše, ale rychlý zisk z lesa máte jen v případě, že vykácíte les a nestaráte se o pěstování nového. Naše zákony ale takový postup nedovolují, mnoho malých vlastníků lesů co prodali dřevo "na stojato" za nízkou cenu, byla následně překvapena, že dostala nařízení, že musí holiny zalesnit.

„Nejstabilnější lesní porosty vznikají pod březovým patrem." - to není poprvé, co tohle čtu...Nicméně nechápu princip. Může mi to někdo vysvětlit?

Tato teorie vychází se skutečnosti, že bříza má velmi lehké semínko, které doletí poměrně daleko od mateřského stromu. A také, že bříza je dřevinou, která má schopnost zakořenit i na nekvalitní půdě.

Protože málo stíní, tak pod ní je později prostor pro vzklíčení jiných dřevin, pokud se ta jejich semena tam dostanou.

Je tu ale jedna maličkost - pod břízou je jednak sucho (laik se mylně domnívá, že bříza je suchomilná, ale naopak, roste dobře na vlhkých místech, ale dokáže nějak růst i na "jalové" půdě. Takže kde je málo vody, okolo sebe bříza ji celkem výrazně odčerpá. Podívejte se někdy na břízy v remízcích kde pod nimi je výrazně nižší vegetace.

A k tomu je ještě drobnost, že pod břízou, protože je tam světlo, se nezřídka rozrostou poměrně mohutné trávy, které výrazně omezí přirozenou obnovu - vzklíčení semen.

Zdánlivě přirozená obnova je levná, ale to platilo zejména dobách, kdy nebyla tak vysoká spotřeba dřeva jako dnes a kdy bylo do porostu nasadit koně, který mohl z lesa vytahovat jednotlivé kusy starých stromů v mezerách mezi mladšími stromy.

Z hlediska přírody různověký a druhově rozmanitý les je perfektní. Ale my si musíme říci, že cena výrobků ze dřeva se za několik let zvýší, protože těžba se víc zaměří na individuální těžbu, která je pracovně náročnější, než přiměřeně velká holoseč stejnověkého porostu.

A sledujte, jak mě za chvilku "rádoby zelení" za to co jsem napsal začnou trhat na kusy.