Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Beton místo stromů. Lidem v Žamberku vadí hráze proti velké vodě

Vedení Žamberka, ale také zástupci Povodí Labe čelili při úterním mimořádném jednání zastupitelů výtkám kritiků protipovodňové stavby. Politici chtějí, aby stavbaři při budování hrází vzali připomínky místních lidí vážně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J25a29n 20B18a83j52u32s 5267114376241

Reaguji na nedávný článek v MF DNES o nekvalitním provádění protipovodňových opatření v Žamberku. Dovolím si pár faktů k činnosti Povodí Labe (PLA), tak jak jsem je zažil na vlastní kůži jako občan Ústí nad Orlicí.

Jedním z projektů, do kterého se PLA zapojilo, je stanovení map záplavových území a map aktivních zón záplavového území (AZZÚ). Tento projekt je dotován EU. Pro tvorbu map byly schválené směrnice, ale obě území se zakreslují najednou do stejných map a jejich výpočet využívá stejné datové podklady. Nesrovnalosti se mne dotýkaly.

Mé protesty MÚ Ústí n/O v roce 2015 nepodpořil.Mapy v oblasti Chocně byly opraveny. V České Třebové byly mapy opraveny také. V horním toku Tiché Orlice proti nepřesnostem map protestovala města Králíky, Žamberk, Jablonné nad Orlici a firmy VaK a Isolit-Bravo. Mapy, s výjimkou okolí našeho města byly přepracovány. Pracovníci PLA nejsou schopni zodpovědět otázku, jak je možné, že 100letá voda zaplaví větší území, než voda 200letá. V důsledku takto zakreslených map jsou některé pozemky a domy zahrnuty do záplavového pásma 100leté vody. Můj pozemek byl zahrnut do AZZÚ, protestoval jsem.Směrnice pro stanovení AZZÚ jednoznačně stanovuje, že prvotním podkladem při tvorbě map jsou informace o historických povodních. Pracovník PLA při jednání přímo na místě prohlásil, že PLA fotografie z roku 1997 z místa povodně nezajímají a odmítl se na ně i podívat. Veřejnost byla na zasedání zastupitelstva informována o chystaném projektu. Různé zdroje uvádějí výšku investic 500 až 800 milionů korun. Jde mimo jiné o výstavbu protipovodňových zdí v délce 3309 m, hrází v délce 422 m a vykácení 409 stromů.Vzhledem k tomu, že příspěvek z městské kasy bude 15% a po 10-ti letech má daná stavba přejít do majetku města včetně povinností údržby, asi by se město mělo více zajímat o dané řešení, aby nedopadlo tak jako v Žamberku, nebo ještě hůře. Mimo jiné bude také nutno v rámci výstavby betonových hrází přeložit část nově zbudované kanalizace.

0/0
19.1.2018 9:21







Najdete na iDNES.cz