Snad jen, že je dost smutné objevovat památku J. Koukala až nyní a toliko amatérsky. Jeho osudy byly mnohým známé. Můj otec byl jeho kolegou za války. I v dobách ,,neradostných" jej spolu s dalšími kolegy navštěvoval. Při posledním rozloučení s ním pak stál (sám!) k nelibosti mnohých v uniformě pilota RAF čestnou stráž v pardubic. krematoriu u jeho rakve. U příležitosti stého výročí narození bylo J.K. uděleno (předáno jeho synovi) vysoké vyznamenání in memoriam na AP v Pardubicích. J.A.J.

Je to zvláštní. Jsme patrně jediný stát na světě, který nenávidí své hrdiny.