Štíři mi nevadí, ale dodnes vzpomínám jak paní na rekvalifikačním kurzu vyprávěla, že tatínek chová pavouky o patro níž a když mu utečou lezou k ní stoupačkama. Ona mu je pochytá a vrátí...fuj - pro mě nepředstavitelné a to jsem pracovala ve zverimexu. Ale psát o jednom neposedném štírovi článek? Mě jednou zmizel z terárka had, sousedka chudák skoro nespala, had málem spáchal sebevraždu v troubě (elektrické) a taky o tom žádný článek nevyšel :D

při zmíňce o štírech se mi vždy vybaví jejich odolnost proti záření ..............Dokonce se zdá, že by štíři přežili i jadernou válku vyvolanou člověkem. Spokojeně totiž žijí na Sahaře v blízkosti oblastí, kde v minulosti proběhly testy francouzských nukleárních zbraní. Díky svým velmi malým chromozomům a jejich odolné struktuře přežijí bez úhony úroveň radiace, která několikasetnásobně převyšuje dávku gama paprsků smrtelnou pro člověka. Navíc se zdá, že enzymy v trávicím či dýchacím ústrojí štírů dokážou likvidovat škodlivé látky, které v těle při ozáření vznikají......

To je moc pěkný, ale narazit na něj doma ....třeba v ložnici, tak mě klepne pepka a mám vystaráno ....