„Myslel jsem, že tam budeme jen sedět a poslouchat a nevěřil jsem vlastním očím, když k nám zamířila taková osobnost, jako je papež František. Podal mi ruku, požehnal mi, měl milý úsměv,“ říká patnáctiletý žák Marek Buchtele.
Papeži předal svůj obrázek a dostal od něj svatý obrázek a jím požehnaný růženec.
Fotogalerie |
Podobný dárek dostala i šestnáctiletá Veronika Kožušníková, která papeži předala dar školy.
„Bývám nervózní i z malých výletů, cesta do Vatikánu proto pro mě byla o to větším zážitkem. Opravdu jsem nečekala, že papež přijde tak blízko a že nám udělá křížek. Byla to nádherná chvíle plná energie, bylo to krásné. A cítili to všichni,“ řekla Veronika.
Dva dospělí a tři žáci ze Základní školy a praktické školy Svítání v Pardubicích byli součástí sobotní české delegace do Vatikánu v období takzvaného Svatého roku milosrdenství. Výprava měla za úkol předat papeži dar od státu, sochu svaté Anežky České, patronky země a symbolu milosrdenství.
Školu Svítání zastupoval i její absolvent, nevidomý multiinstrumentalista a konzervatorista Pavel Diblík.
„Papež ho objal, Pavlík mu povídal česky, jak je šťastný a ptal se ho na spoustu věcí. Tak to spolu vydrželi snad dvě minuty. Papež měl velkou trpělivost, přestože mu nerozuměl,“ řekl vychovatel a muzikoterapeut školy Zdeněk Melichar.
Pavel Diblík si později i zahrál, a to po obědě v kapli před delegáty a biskupy.
Z papeže sálá lidskost a milosrdenství
Podobné zážitky měli i členové dvou pardubických pěveckých sborů Bonifantes a Vysokoškolský umělecký soubor. Zpívali společně skladby během generální audience na svatopetrském náměstí a pak během mše v kostele svatého Jana Křtitele Florenťanů, kterou celebroval kardinál Miroslav Vlk.
„Na náměstí jsme byli úplně nejblíž k papeži, tedy asi 20 metrů od papežského stolce, potom přišel k nám, byl to vrcholný zážitek. Z papeže sálá obrovská lidskost a milosrdenství. Pro kluky to byl obrovitánský zážitek, že se s ním setkali, udělali s ním fotku a že zpívali na tak báječném místě před obrovským publikem,“ řekl dirigent chlapeckého sboru Bonifantes Jan Míšek.
Není zase tolik osobností na světě, kteří vzbuzují tolik emocí jako Svatý otec, a přiznávají to i jindy zdrženliví Češi.
„Já viděla jen jeho zářící obličej a bylo to velmi silné - v té chvíli jsem nevnímala, že by to byl osmdesátiletý muž, ale opravdu to byla silná mladá energie. Překvapilo nás, jak se každému věnoval,“ řekla Markéta Hujerová, zástupkyně ředitelky pardubické školy Svítání, která pečuje o děti s různými druhy handicapů.
Politici až naposled
Její nadřízená, ředitelka školy a senátorka Miluše Horská, která iniciovala předání sochy svaté Anežky České papežovi, jako dar České republiky, se rovněž neubránila dojetí, podle ní byla generální audience ve Vatikánu jedním z nejsilnějších zážitků v jejím životě. Velice se jí také líbilo, když papež dorazil ke skupinám poutníků na Svatopetrském náměstí, nejprve zamířil k handicapovaným dětem a jiným příchozím, teprve nakonec k oficiální delegaci v čele s ministrem kultury Danielem Hermanem.
„Politici byli až na správném posledním místě,“ podotkla.
„Ale mám i jeden neskutečný osobní zážitek. Mám brož svaté Anežky od svých zaměstnanců, kterou jsem se rozhodla papežovi věnovat. On mi ji požehnal a vrátil s tím, že je to náš společný dárek a že mám hlídat odkaz svaté Anežky. Takže mám dárek největší, stát se strážkyní jejího odkazu je velké vyznamenání,“ dodala Miluše Horská.
Tvůrci darované sochy svaté Anežky, studenti Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích, byli rovněž audience přítomni. Její autorka, někdejší studentka Alena Kubcová, se nemohla z těch nejkrásnějších rodinných důvodů cesty do Vatikánu zúčastnit. Socha je nyní umístěna v bazilice svatého Petra v kapli svatých patronů Evropy. Anežka se tak vrátila symbolicky do míst, kde byla v listopadu 1989 prohlášena za svatou.
Tehdy při příležitosti svatořečení Svaté Anežky obdržel papež Jan Pavel II. velkou plastiku svaté Anežky od Pavla Korce, která byla několik let umístěna v bazilice svatého Petra a nyní je součástí sbírek Vatikánských muzeí.
