Matrace položená na holém betonu, stůl, jedna skříň, co není úplně zničená, a jinak nic. Jen na stěnách místností vlhká mapa ukazuje, že voda sahala i půl metru vysoko.
To je dnes bydlení Miloslavy Stejskalové a její rodiny. Před deseti dny vtrhla do všech místností v jejich domě v Sobětuchách na Chrudimsku voda z rozvodněného potoka.
Rodina ze stavení na kraji vesnice teď veškerou energii věnuje tomu, aby mohla zase žít civilizovaně. Synové paní Stejskalové a další pomocníci předělávají omítky, vysoušejí dům a dokonce musejí vyměnit okna.
Pojistku nemáme, přiznávají rodiny
Rámy oken se zkroutily vlhkostí a nejdou zavřít, jedno okno bylo dokonce z dvaceti centimetrů zatopené. Proto jej vybourali.
"Na podlahách jsme měli linoleum a koberce. Všechno jsme museli vyhodit. Měli jsme tu ledničku, mrazák, pračku, sporák, vše spláchla voda. Mrazák se dokonce převrátil na bok a plaval," vypráví Stejskalová.
Část zachráněného nábytku mají nyní na obci, zbytek vyhodili. "Nedej pánbůh, aby to přišlo někdy znovu," říká Stejskalová. S povzdechem dodává, že nemají pojistku: "Babička ji zrušila před třemi lety."
Celá rodina se teď snaží, aby mohla do konce měsíce bydlet a nespat jen na matraci na betonu nebo u známých.
Ve Slatiňanech u Chrudimi voda zatopila odhadem starosty Ivana Jeníka šedesát až sedmdesát sklepů domů. A lidé ji ještě deset dní poté stále čerpají. "Sám mám ve sklepě 40 až 50 centimetrů a neustále puštěné čerpadlo," říká Jeník.
Libor Milotínský ze Slatiňan, kterému voda zaplavila celý obytný suterén tak, že v podlaží nad ním se zprohýbaly parkety, neskrývá vztek. "Buduji to tady třicet let a pak během patnácti minut o všechno skoro přijdu. A to jen kvůli liknavosti úřadů, protože škodám by se dalo zabránit," říká Milotínský.
Povodni šlo lehce zabránit, říká vyplavený
Jeho dům stál těsně u hráze, která se s velkou vodou vytvořila z mostku na zdejším potoce. Mostek, tedy to, co z něj zbylo, nakonec odstranil bagr. Od pondělka jej nahrazuje mobilní železná lávka, kterou sem položili silničáři.
Milotínský říká, že již osm let od povodně v roce 2002 upozorňuje úřady včetně Správy a údržby silnic, které někdejší most v ulici K Vlčnovu patří, že tady hrozí záplavy.
Propust v potoce, který ústil pod mostem, byl totiž velmi úzký - naplaveniny tady rychle vytvořily hráz. Voda pak vytopila domy v okolí.
Podle Milotínského měli silničáři most dávno přestavět. "Nejprve není 700 tisíc na nový most, ale pak musejí být desítky milionů na likvidaci škod po povodních. Stát se to nemuselo, škody mohly být třetinové," říká Milotínský.
Dokonce se chce s krajem a státem soudit - o pokrytí těch škod, které nezaplatí pojišťovna, jeho odhadem asi tří set tisíc korun. Voda Milotínským zničila kromě jiného sbírku historických motorek a sportovních zbraní.
Podle Václava Ouhrabky, provozního náměstka Správy a údržby silnic, byl most už předválečný a s velkou vodou tam nikdy nebyl problém. "Proč bychom za to byli zodpovědní my, když je tam řada dalších vlivů? Třeba to, že vodoteč byla zanesená kládami a větvemi, nebo že obec svedla vodu z kanalizací do potoka," říká Ouhrabka.
Silničáři se chystají postavit nový most a prý vyhodnotí, zda bude nutné, aby měl větší profil.
Ve vesnicích postižených vodou teď lidé opakují stejnou otázku: kdo to zaplatí? Třeba vysoušení mokrých domů. Pavel Drahý ze Svídnice měl po celém sklepě metr vody.
Teď se snaží stěny a podlahy vysušit. "Vysoušeč žere 18 kilowatt, mám ho puštěný denně tak deset hodin. To je skoro tisíc korun za den a počítám, že budu vysoušet tak čtyři týdny," říká. Doufá, že mu s fakturou za elektriku pomůže pojišťovna.
Povodňové následky řeší lidé také v Orli. "Lidi se učí žít s vodou ve sklepě. Stále mají zatopené sklepy a voda se znovu a znovu doplňuje kvůli dešťům," říká starosta Orle Vladimír Příhoda.
